Nyní platí, že dokud je ovoce na stromě, patří vlastníkovi stromu. Pokud spadne, patří majiteli pozemku.zdroj: Pixabay.com

PORADNA: Jablko spadlé na sousedův pozemek už nechtějte zpátky

V minulém týdnu jsme v poradně nazvané „Se sousedy je lepší se dohodnout, než soudit“ ukázali, že sousedská bezohlednost nám může život řádně ztrpčit a cesta k náprava přes soudní verdikt je nejen zdlouhavá, ale spory většinou spíše eskaluje, než vyřeší. Nastává jaro a zahrádky či ovocné stromy se především na venkově opět stávají chloubou většiny lidí. Ale také důvodem dalších sporů mezi sousedy. Jak jim čelit nejlépe?

Základem je alespoň minimální znalost zákona, protože samozřejmě neplatí, že na svém pozemku si mohu dělat, co chci. V případě vzrostlých stromů, větví či listí ovocných stromů nebo okapu svedeného k plotu mohu sousedovi způsobit, když ne přímo škodu, tak omezení, které už řeší občanský zákoník.

Podle něj se totiž každý majitel musí zdržet jednání, které způsobí, že např. světlo, stín, voda, prach a jiné podobné účinky vnikají na sousední pozemek jednak v míře nepřiměřené místním poměrům a navíc podstatně omezují obvyklé užívání pozemku.

NELEZTE K SOUSEDŮM PŘES PLOT

Přiměřenost místním poměrům můžeme ukázat na příkladu vzrostlých jehličnanů, které budeme jinak posuzovat na pozemku na okraji lesa a jinak uprostřed vesnice. A podstatně omezovat obvyklé užívání pozemku bude soused, kterém zahrada jen kvete, ale kvůli jeho vysokým stromům u plotu se na té mojí daří především mechu.

Zřejmě nejčastější situací je, když větve nebo keře prorůstají plot, což nám samozřejmě vadí. Jsou na našem pozemku, takže by se nabízelo řešení, že je jednoduše uřízneme. To skutečně můžeme, ale zase tak jednoduché to není, protože prvním krokem by měla být žádost, aby to soused udělal sám.

Pokud se k tomu nemá, můžeme být aktivní i my, i když bereme na sebe jisté riziko, že dřevinu poškodíme a následně zaplatíme. Ořezávat bychom měli zásadně v době vegetačního klidu, jen v nezbytném rozsahu a zásadně ze svého pozemku, pokud se nedomluvíme jinak. Rozhodně si ani ve spravedlivém hněvu si nemůžeme dovolit přelézt plot a keř vykopat či strom porazit, aby byl konečně pokoj.

Občanský zákoník uvádí, že stromy, které v dospělosti přesahují výšku tří metrů, se sázejí tři metry od hranice pozemku, nižší 1,5 metru. Legislativa také dává možnost žádat souseda o odstranění stromů z blízkosti společné hranice pozemků. Musí k tomu být „rozumný důvod“ a nejde o povinnost tak učinit, ale o možnost požádat. Navíc „právní postavení stromů“ posiluje, pokud jsou součástí lesa či sadu, jde o chráněný druh anebo tvoří přirozenou hranici.

KDY MŮŽETE KÁCET SAMI?

Zmíněnými rozumnými důvody pak je, když strom je v tak špatném stavu, že při jeho pravděpodobném poškození hrozí škoda na majetku nebo dokonce zdraví souseda. Anebo silně stíní například v zahrádkářské kolonii.

Někdy se stane, že názory na zastínění se liší natolik, že případ skončí až u soudu, který posoudí, např. jaká plocha je zastíněna, co na ní roste či nemůže růst. A také to, zda stromy na sousedním pozemku rostou desítky let a při budování zahrádky se s nimi dalo počítat, nebo zda jsou dřeviny nově vysázené. Soud pak může přijmout rozhodnutí, aby se majitel dřevin zdržel dalšího stínění, což však nutně neznamená, že stromy musí pokácet. A dohadování, co je a není nepříjemný stín, pokračuje…

Při odstranění stromu je však třeba myslet nejen na domluvu sousedů, případně soudní rozhodnutí, ale také na předpisy a vyhlášky o ochraně přírody stanovující, ve kterých případech se vyžaduje veřejnoprávní povolení ke kácení stromů nebo k odstranění keřových porostů a v jakých případech se takové povolení nevyžaduje.

Ani možnosti, které dává nový občanský zákoník, totiž nic nemění na tom, že ke kácení dřevin mimo les, například náletů před domem, je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Tento orgán může dokonce vlastníkům přikázat dřevinu pokácet, pokud je napadena chorobou, nebo její stav by mohl způsobit škody na majetku či zdraví.

Takové stromy na druhou stranu může vlastník porazit i bez povolení a stačí tuto skutečnost orgánu ochrany přírody zpětně nahlásit. Od léta 2013 (vyhláška č. 189/2013 Sb.) pak můžeme výhradně v zahradách kácet vlastní stromy bez jakéhokoli povolení, přičemž zahradou vyhláška rozumí „pozemky u bytových nebo rodinných domů v zastavěném území obce, které jsou stavebně oplocené a nepřístupné veřejnosti.“

ČÍ JE SOUSEDOVO OVOCE?

Nový občanský zákoník přinesl změnu týkající se ovoce ze stromů přesahujících větvemi na sousedův pozemek. Nyní platí, že dokud je ovoce na stromě, patří vlastníkovi stromu. Pokud spadne, patří majiteli pozemku. Tomu nyní bohužel připadla i povinnost zlikvidovat z převislých větví listí a jehličí, což bývá dalším důvodem k sousedským hádkám.

Jak je vidět, jak spor může vzniknout i o jablko a nemusí to být hned biblické téma. A tak už je stručně na závěr několik rad. Letitý mýtus je, že vlastníkovi pozemku patří plot, který je po jeho pravé ruce při pohledu od silnice. Není to pravda, o opravu plotu by se měli podílet oba sousedi, ale pokud se nedohodnou, tak je povinnost na té straně, která plot kdysi postavila, což lze dohledat z veřejných zdrojů.

Pokud najdete na svém pozemku (ale třeba i na balkonu) cizí předmět, musíte jej odevzdat. Pokud se je to míč ve vašem skleníku, můžete žádat náhradu a do té doby i míč zadržet. Zásada, že při řešení sporů nelze brát právo na vlastních rukou, platí také tady – na sousedův pozemek se bez svolení nevstupuje, ani když si jdeme pro svůj majetek.

Pokud soused potřebuje opravit okap či padající tašky ze střechy, nemůžete požadovat nápravu, aniž byste mu umožnili na dobu nezbytně nutnou přístup na svůj pozemek. V případě, že se jde např. o zateplení či nátěr sousední zdi, přístup mu můžete odepřít, i když ani to k dobrým vztahům zrovna nepovede. Zkrátka, sousedy si člověk nevybírá a někdy bývá jednodušší vyměnit dům, než protivné lidi od vedle.

Co je třeba také znát před řešením sousedských sporů?

  1. V případě vzrostlých stromů, větví či listí ovocných stromů nebo okapu svedeného k plotu mohu sousedovi způsobit, když ne přímo škodu, tak omezení, které řeší občanský zákoník.
  2. Ani ve spravedlivém hněvu si nemůžeme dovolit přelézt plot a keř vykopat či strom porazit, abychom se zbavili stínu nebo větví na svém pozemku.
  3. Stromy, které v dospělosti přesahují výšku tří metrů, se sázejí tři metry od hranice pozemku, nižší 1,5 metru. Legislativa také dává možnost žádat souseda o odstranění stromů z blízkosti společné hranice pozemků.
  4. Ani možnosti, které dává nový občanský zákoník, totiž nic nemění na tom, že ke kácení dřevin je třeba povolení orgánu ochrany přírody.
  5. Dokud je ovoce na stromě, patří vlastníkovi stromu. Pokud spadne, patří majiteli pozemku.
  6. Pokud se sousedé nedomluví na opravě plotu, je povinností té strany, která plot kdysi postavila.
  7. Pokud najdete na svém pozemku (ale i balkonu) cizí předmět, musíte jej odevzdat.

Karel Železný

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *