zdroj:

Poradna: Nárok na odstupné mírní zklamání

Také se obáváte chvíle, kdy se v zaměstnání dozvíte novinku, že sice moc litují, ale nadále s vámi už nepočítají? Není to nic neobvyklého, protože doba, kdy zaměstnanec často vydržel na jednom místě od maturity až po důchod, je nenávratně pryč. Ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je pro pracovníka vždy nepříjemnou zkušeností, o to více by měl znát svá práva.

Jedním z nejdůležitějších je skutečnost, že kromě výpovědní doby, kterou podle pokynů zaměstnavatele stráví v práci nebo doma, mu pravděpodobně touto výpovědí vznikl i nárok na odstupné.

Zaměstnavatel může dát výpověď pouze dle ustanovení zákoníku práce. Důvod musí být vždy uveden ve výpovědi vyhotovené v písemné formě. Když je pracovní poměr ukončen výpovědí z důvodu, na kterém nenese zaměstnanec vinu (např. reorganizace firmy nebo nemoc z povolání či úraz), vždy náleží zaměstnanci odstupné. To se však nevyplácí např. při ukončení některé z častých pracovních dohod nebo při skončení pracovního poměru na dobu určitou uplynutím sjednané lhůty, přestože se firma stěhuje nebo snižuje stavy pracovníků, což by při řádném pracovním poměru důvod k odstupnému byl.

Zaměstnavatelé i v situaci, kdy jim zákon dát výpověď umožňuje, rádi nabízejí dohodu. Především z důvodu, že se tak do budoucna vyhnou možným následkům v podobě žaloby zaměstnance pro neplatnost výpovědi, protože např. důvod reorganizace bývá často účelově zneužíván pro propuštění vytypovaného pracovníka. Uzavřená dohoda možnost získání odstupného nevylučuje, zaměstnanec si však musí pohlídat uvedení jejího nároku v písemné formě. Odstupné je vypláceno obvykle v nejbližším výplatním termínu, v případě domluvy (nebo při uvedení v pracovní smlouvě) se tak může dít i po částech. Z obdrženého odstupného se neplatí sociální ani zdravotní pojištění.

Na dohodě záleží i výše odstupného, bývá rovněž uvedena v pracovní smlouvě. Zákon totiž stanoví pouze minimální výši odstupného – pokud pracovní poměr trvá méně než rok, odstupné činí jednonásobek průměrného výdělku. Pokud alespoň rok a méně než dva, je odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. V ostatních případech nejméně ve výši trojnásobku. Výjimkou jsou zdravotní důvody, kdy odstupné může být stanoveno až ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku.

Snad jedinou nevýhodou odstupného je, že podle jeho délky se odpovídajícím způsobem odkládá nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti. Přesto je vhodné se ocitnout v registraci na úřadu práce bezprostředně poté, co propuštěnému zaměstnanci skončil pracovní poměr (výpovědní doba). Už od nahlášení na úřadu práce platí povinné pojištění za propuštěného pracovníka stát, a navíc se mu tato doba započítává pro uznání důchodu.

Zaměstnanec může podat výpověď kdykoli, a to i bez uvedení důvodu. V tom případě se jej však týká pouze povinnost ctít výpovědní dobu. S odstupným počítat nemůže, pokud to nemá zcela výjimečně uvedeno v pracovní smlouvě v podobě tzv. zlatého padáku nebo konkurenční doložky, které však spíše než s ustavením zákoníku práce souvisejí se zákazem pracovat určitý čas v konkurenční firmě.

Share

Jeden komentář u “Poradna: Nárok na odstupné mírní zklamání

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *