Příkladem útoku na majetek je zneužití platební karty zaměstnavatelezdroj: Pixabay.com

PORADNA: Útok na majetek zaměstnavatele znamená okamžitý vyhazov

Útok na majetek zaměstnavatele je důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru a zaměstnavatel již nemusí přihlížet k polehčujícím okolnostem, jakými byly např. dosavadní vzorné plnění úkolů provinivším se pracovníkem. Z judikatury Nejvyššího soudu to dovozuje Richard Fetter v příspěvku publikovaném na portále Bulletin-advokacie.cz.

Co je to vlastně zmíněný útok na majetek zaměstnavatele? Může to být ze strany zaměstnance přímo (krádež, poškozování), nebo nepřímo (pokus odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění) způsobená škoda zaměstnavateli.

NOVÝ POJEM V PRACOVNÍM PRÁVU

Tento nový, který pracovně-právní předpisy neznají, použil Nejvyšší soud ČR (NS) zřejmě poprvé ve svém rozhodnutí v roce 2012. Jeho zavedením zrevidoval předchozí judikaturu, která byla k zaměstnancům poměrně shovívavá, a zavedl přísnější hodnocení protiprávního jednání zaměstnance, které má dopad do majetkové sféry zaměstnavatele.

Také Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2014, když se zabýval ústavní stížností propuštěného zaměstnance proti předmětnému rozhodnutí NS a nižších soudů, konstatoval, že Nejvyšší soud jasně určil, že útok na majetek zaměstnavatele převažuje nad ostatními hledisky, ke kterým se při posuzování intenzity porušení pracovní kázně rovněž přihlíží. Pro zaměstnavatele to je příznivá zpráva a pro zaměstnance důrazné varování.

Až do té doby soudy ve sporech o neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze strany zaměstnavatele hodnotily důvod nebo důvody k ukončení pracovního poměru také podle toho, zda okamžité zrušení pracovního poměru bylo opravdu důvodné a nutné. Bylo totiž považováno za výjimečné opatření, k němuž mohl zaměstnavatel přistoupit pouze tehdy, když po něm nebylo možné spravedlivě požadovat, aby pracovníkovi dal výpověď, a tedy jej zaměstnával do uplynutí výpovědní lhůty.

PŘÍKLADY ÚTOKU NA MAJETEK

Co lze podle dosavadní judikatury Nejvyššího soudu vyhodnotit jako útok na majetek zaměstnavatele, který je důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru se zaměstnancem?

Falšování docházky a předstírání práce: Zaměstnanec do docházkového systému zaměstnavatele zaznamenal příchod na pracoviště, které následně bez záznamu opustil. Před koncem pracovní doby se na pracoviště vrátil a v docházkovém systému učinil záznam o svém odchodu ze zaměstnání. Tím úmyslně usiloval o nezákonné snížení majetku zaměstnavatele.

Odnesení nevydaných zbytků od oběda kuchařkou domů: Pomocná kuchařka se pokusila odnést ze svého pracoviště potraviny, které zbyly po vydání oběda v domově seniorů, na což se přišlo při kontrole jejího zavazadla. V její tašce se našly potraviny v množství představujícím oběd pro 8 až 10 strávníků. Dopustila se tím podle hodnocení NS přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele. Na závažnosti jejího jednání nemohla nic změnit ani okolnost, že potraviny, které se pokusila odcizit, zaměstnavateli „zbyly“ po vydání objednaných obědů a jinak byly „zlikvidovány“.

Přenechání zakázky zaměstnavatele konkurenční firmě: Zaměstnanec předal zakázku zadanou jeho zaměstnavateli jiné a se zaměstnancem spřízněné obchodní společnosti. Tím svému zaměstnavateli úmyslně způsobil škodu v podobě ušlého zisku a dopustil se tak útoku na jeho majetek.

Zneužití platební karty zaměstnavatele k úhradě konzumace v restauraci: Zaměstnanec měl k dispozici k hrazení nákladů spojených s výkonem práce platební kartu zaměstnavatele. Kartou zaplatil 3117 Kč za konzumaci na oslavě konané při příležitosti skončení pracovního poměru jednoho ze zaměstnanců. Zaměstnavatel však o ní nevěděl a kromě zaměstnanců se akce zúčastnila i osoba, která pro zaměstnavatele nepracovala. Nižší soudy shledaly okamžité zrušení pracovního neplatným, když přihlédly k tomu, že pokyny k používání platební karty byly ze strany zaměstnavatele vydány jen ústně, nepřesně a ve velmi omezené míře. Nicméně NS konstatoval, že při posuzování intenzity porušení pracovní povinnosti je třeba přihlížet zejména k tomu, že se zaměstnanec svým jednáním dopustil přímého útoku na majetek svého zaměstnavatele. A významnější než relativně nízká výše škody je narušení nezbytné vzájemné důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a zpochybnění spolehlivosti zaměstnance ve vztahu k majetku zaměstnavatele.

Výroky Nejvyššího soudu z posledních pěti let potvrzují ustanovení zákoníku práce, podle něhož mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je nezbytný vztah důvěry a také ukládá zaměstnanci, aby byl spolehlivý, poctivý a celým chováním nezpůsoboval zaměstnavateli majetkovou ani morální škodu. Nadto však dal najevo, že pro narušení takové důvěry, a tedy následnému okamžitému ukončení pracovního poměru, není již rozhodující výše škody, ani dosavadní bezúhonnost či vzorné plnění pracovních povinností. Nespolehliví zaměstnanci si zkrátka musejí dávat mnohem větší pozor.

Co změní judikatura Nejvyššího soudu o útoku na majetek zaměstnavatele:

  1. Útokem na majetek zaměstnavatele může být ze strany zaměstnance přímo (krádež, poškozování), nebo nepřímo (pokus odčerpat část majetku zaměstnavatele bez odpovídajícího protiplnění) způsobená škoda zaměstnavateli.
  2. Nejvyšší soud jasně určil, že útok na majetek zaměstnavatele převažuje nad ostatními hledisky, ke kterým se při posuzování intenzity porušení pracovní kázně rovněž přihlíží.
  3. Pro narušení důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který je důvodem k okamžitému ukončení pracovního poměru, není již rozhodující výše škody, předchozí zásluhy pracovníka či jiné polehčující okolnosti.

Dominik Hrbatý

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *