Výdělky v zahraničí nestačí jen jednou zdanit, povinností je mnohem víc

Odjet tak za prací do ciziny. Sen mnoha generací, který se daří vyplnit stále většímu počtu Čechů. Studenti získávají zkušenosti i znalost cizího jazyka, manažeři ostruhy v nadnárodních společnostech a řemeslníci odměnu s větším počtem nul. Ostatně, o ty jde nakonec všem. Na druhou stranu však s těmito nulami přicházejí i starosti v podobě daní a daňových přiznání, protože není zdaleka pravda, že zahraniční příjmy daní tamní zaměstnavatel a tím je to odbyto.

Monaco s nulovými daněmi. Podobných daňových rájů je po světě samozřejmě více. Foto Archiv

„V řešení daňové otázky hraje roli hned několik faktorů, a sice určení daňového rezidenství a také to, zda má Česká republika s danou zemí sjednanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění či nikoliv. Nepodání daňového přiznání v zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, by mohl být závažný problém,“ uvádí Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath.

DANÍTE JEDNOU, MOŽNÁ DVAKRÁT

Pokud pracujete v zahraničí, placení daně z příjmu se řídí místním daňovým systémem. A pozornost je nutné věnovat i tomu, ve které zemi musí zaměstnanec podat daňové přiznání, kde je tzv. daňovým rezidentem. Obecně platí, že v zemi, kde daňovým rezidentem není, tak odvádí daň pouze z toho, co si v konkrétní zemi vydělal. A v zemi, kde daňovým rezidentem je, pak daní všechny příjmy, bez ohledu na to, kde je získal.

Názorný je příklad světových tenistů, kteří odměny z turnajů daní rovnou na místě a za své bydliště, kde jsou daňovými rezidenty, si vybírají Monako s nulovými daněmi. Podobných daňových rájů je po světě samozřejmě více.

Pro běžného daňového smrtelníka však může nastat situace, že jeden příjem daní dvakrát. Záleží totiž na tom, zda s konkrétní zemí má Česká republika podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V současné době je těchto zemí již 85. Smlouva současně upřesňuje podmínky rezidentství v konkrétní zemi. Například za českého daňového rezidenta jsou dle zákona o daních z příjmů považováni všichni, kteří zde mají bydliště neboli tzv. stálý byt (ne nutně trvalé bydliště) nebo se zde zdržují alespoň 183 dní v roce.

DŮLEŽITÁ JE I POUŽITÁ METODA

A jak se v praxi postupuje při podávání daňového přiznání, pokud se chceme vyhnout dvojímu zdanění? Je možné využít několika metod, z nichž nejběžnější je metoda prostého zápočtu. Ta spočívá v porovnání daně z příjmu, kterou poplatník zaplatí v zahraničí, s daní, kterou by ze stejně vysokého příjmu zaplatil v České republice.

Pokud je částka zaplacená na dani v zahraničí nižší, musí ji poplatník v České republice doplatit. „Je důležité upozornit, že obráceně systém nefunguje. V případě, že je zaplacená částka na dani v zahraničí vyšší, než by byla u nás, finanční úřad poplatníkovi rozdíl nevrací,“ uvádí A. Kleinová.

Podle metody vynětí s výhradou progrese poplatník daní pouze domácí příjmy, zatímco zahraniční do základu daně započítávat nemusí. Je možné použít i další, méně časté metody nebo jejich kombinaci, ale ani jedna volba se neřídí výběrem poplatníka, nýbrž tím, co je uvedeno v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího danění.

PŘEVÁDÍME NA KORUNY

Při vyplňování daňového přiznání se musejí všechny zahraniční příjmy převést na koruny podle kurzu stanového Ministerstvem financí ČR. Příjmy ze zahraničí a související výdaje uvedeme v příloze 3 daňového přiznání k dani z příjmu a následně je přičteme k příjmům a výdajům ze zdrojů v ČR.

Pokud používáme metodu prostého zápočtu, provedeme jej samostatně za každý stát, k čemuž využijeme samostatný list k 4. oddílu této přílohy. Musíme ale myslet na to, že není možné základ daně snížit o odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů. Při využití metody vynětí nejprve vyjmeme veškeré příjmy ze zahraničí, které se vyjímají ze zdanění.

Většinu příjmů ze zahraničí (z podnikání, zaměstnání, pronájmu) zdaníme podobně jako příjmy z ČR. U některých příjmů z kapitálového majetku a ostatních příjmů si ale můžeme zvolit, zda je zahrneme do dílčích základů daně (jako jiné příjmy z ČR) nebo do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Tyto pak zdaníme sazbou ve výši 15 %, event. 20 %.

A zdanění úroků, což se týká například držení rakouských dividendových titulů běžně obchodovatelných i v ČR? Byla-li nám z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena daň vyšší, než jaká je v příslušné mezinárodní smlouvě, můžeme o ni snížit celkovou daň, případně zažádat zahraniční daňové orgány o vrácení rozdílu. V praxi se však jedná o proceduru dost složitou, takže se vyplatí jen v případě vrácení vyšších částek.

Finanční správě musíme zahraniční výdělky vždy doložit potvrzením zahraničního správce daně. Jestliže doklad nemáme ve lhůtě k podání daňového přiznání v ČR, uvedeme v českém přiznání předpokládanou výši příjmů nebo daně. O případné rozdíly upravíme daňové přiznání v roce, ve kterém doklad obdržíme nebo podáme dodatečné daňové přiznání. Je také možné požádat o odklad podání daňového přiznání v ČR.

Na co si dát pozor při danění zahraničních výdělků?

  1. Základním omylem je, že pokud výdělek zdaní zahraniční zaměstnavatel, nemusíme se dál starat.
  2. I zdaněný výdělek je nutné přiznat a zdanit tam, kde jsme daňovými rezidenty.
  3. Pokud nechceme jeden příjem danit dvakrát, musíme se přesvědčit, zda jsme si vydělali v některé z 85 zemí, se kterými má ČR podepsanou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V této smlouvě se také dozvíme, jakou metodu pro výpočet daně můžeme použít.
  4. Finanční správě musíme zahraniční výdělky doložit potvrzením zahraničního správce daně. Jestliže doklad nemáme ve lhůtě k podání daňového přiznání v ČR, uvedeme v českém přiznání předpokládanou výši příjmů nebo daně, případně zažádáme o odklad.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB