Za práci přesčas máte většinou nárok na odměnu

Poradna

Venku je tma, manželka suší večeři na plotně, ale vy jste pořád ještě v zaměstnání. A nemůžete doma vysvětlit, že desetihodinová pracovní doba je něco normálního, co k vaší pozici ve firmě patří, ale bylo by naivní si myslet, že se toto nasazení objeví na výplatní pásce. Nemusíte mít vždy pravdu, ale může ji mít i nespokojená manželka.

Ilustrační foto: Pixabay

Ne každá doba po skončení směny, kterou člověk stráví na pracovišti, je prací přesčas. Ta má totiž svá zákonem daná pravidla.

Především o práci přesčas musí vědět zaměstnavatel, protože jen on ji může nařídit nebo s ní souhlasit. Souhlas ani příkaz zaměstnavatele nemusí být písemný, dokonce ani výslovný. Za nařízenou práci přesčas lze považovat situaci, kdy zaměstnavatel přidělí zaměstnanci takové množství práce a určí takový termín jejího dokončení, že ji není možné provést v rámci stanovené týdenní pracovní doby.

Tady však může nastat problém. Při posuzování množství práce a lhůty k jejímu vykonání se totiž mohou lišit představy zaměstnance i zaměstnavatele o odpovídajícím pracovním tempu. Proto má význam o práci přesčas uvažovat především v souvislosti s mimořádnými úkoly.

Za práci přesčas mají zaměstnanci nárok na odměnu, která představuje příplatek ke mzdě ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. Nebo se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas. Pokud toto volno zaměstnavatel zaměstnanci neposkytne v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, přísluší zaměstnanci zmíněný příplatek.

Příplatek ani náhradní volno však v žádném případě nekrátí nárok zaměstnance na mzdu i za čas, po který pracoval přesčas. Pokud tedy zaměstnavatel poskytne za 5 hodin přesčasové práce pouze 5 hodin náhradního volna, zaměstnanci náleží ještě mzda za 5 hodin práce.

Pravdu však může mít i náš hypotetický vytížený manžel, pokud se smluvně se zaměstnavatelem dohodl na mzdě, do které se práce přesčas už započítává. Rozsah práce přesčas musí být předem jasně stanoven. Zatímco u zaměstnanců je možné se dohodnout na až 150 hodinách přesčasové práce, u vedoucích zaměstnanců se jedná až o 416 hodin ročně.

Má-li však zaměstnanec na jakékoli úrovni mzdu stanovenou mzdovým výměrem a pracuje přesčas, má vždy nárok na dosaženou mzdu a příplatek nebo na dosaženou mzdu a náhradní volno.

Sdílet:

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Trh práce se změní s nástupem průmyslu 4.0

Nástup čtvrté průmyslové revoluce přinese výrazné změny na trhu práce. Budou pro českou ekonomiku pozitivní nebo negativní? Jaké můžeme očekávat dopady, koho se dotknou nejvíce? Na co se mají firmy a zaměstnanci …

Nejčtenější

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …
Rolovat nahoru