Donald Trump svou rétorikou a sliby zavedení celních poplatků na dovoz zboží do USA způsobil výraznou volatilitu na globálních trzích. Tyto sliby zatím naplnil jen částečně, když od února 2025 zavedl 10% cla na čínské zboží. V případě Kanady a Mexika rozhodnutí odložil o třicet dní, přičemž podobná nebo ještě radikálnější opatření avizuje i vůči EU.
Navíc v neděli 9. února 2025 Trump oznámil další cla na veškerý dovoz hliníku a oceli. Kanada je hlavním dodavatelem některých kovů a vzácných minerálů do USA. Od ledna do listopadu 2024 činil její podíl na dovozu hliníku do Spojených států až 79 procent. Trump tvrdí, že tím chce posílit domácí ekonomiku a výrobu, ale jeho kroky mohou způsobit výrazné zdražování a růst inflace.
Rekordní úrovně
Ke zdražování zlata v uplynulém týdnu přispěl i slabší dolar a obavy z eskalace konfliktu na Blízkém východě, zejména po Trumpových prohlášeních o tom, že Gaza by měla být pod kontrolou USA. Tyto události vedly k tomu, že zlato překonalo předchozí rekordy a jeho spotová cena se v pondělí 10. února 2025 vyšplhala nad hranici 2 900 dolarů za unci.
Kromě zlata má za sebou úspěšný měsíc i stříbro, které se v prvním únorovém týdnu obchodovalo nejdráže za poslední dva měsíce. Tento vzácný kov, podobně jako zlato, těží ze stejných fundamentálních faktorů, i když jeho dlouhodobý růst není tak dynamický. Tento týden se očekává zveřejnění nových údajů o inflaci v USA, které budou klíčové pro další vývoj na trhu s drahými kovy.
Zlaté rezervy centrálních bank dosáhly rekordního objemu
Podle zprávy Světové rady pro zlato (World Gold Council), zveřejněné 5. února 2025, centrální banky v roce 2024 nakoupily zlato v hodnotě přibližně 96 miliard dolarů. To představuje rekordních 1 045 metrických tun kovu, přičemž tempo nákupů se výrazně zrychlilo v posledním čtvrtletí. Jde o nejvyšší roční objem v historii, což potvrzuje rostoucí úlohu zlata jako strategické rezervy v nejistých časech.
Klíčovými faktory tohoto trendu je potřeba diverzifikace devizových rezerv kvůli obavám z inflace a geopolitického napětí. Vliv centrálních bank na trh dokonce převyšuje poptávku investorů do ETF fondů (burzovně obchodované fondy, pozn. red.), kteří po třech letech odlivu kapitálu v roce 2024 stabilizovali své pozice.
Zatímco zájem západních investorů o zlato zůstává závislý na úrokových sazbách, centrální banky pokračují v nákupech bez ohledu na vývoj měnové politiky USA. Analytici Goldman Sachs a dalších institucí očekávají, že tento trend bude pokračovat i v dalších letech, protože mnoho zemí, zejména rozvíjejících se ekonomik, navyšuje své zlaté rezervy jako ochranu před ekonomickou nejistotou.
Zlato má růst i letos
Nákupy centrálních bank tedy hrají v celosvětové poptávce hlavní roli a tento trend by měl pokračovat i nadále. Ceny zlata by měly zůstat vysoké i v roce 2025. Růst je podporován zejména pokračováním Trumpovy agresivní obchodní politiky.
Citi zvýšila svůj krátkodobý cenový cíl na 3 000 dolarů a upravila výhled na rok 2025 na 2 900 dolarů. Poptávku po zlatě nadále podporují geopolitické napětí, obavy o ekonomický růst a pokračující trend dedolarizace v rozvíjejících se ekonomikách.
Autor je hlavní analytik InvestingFox
(Redakčně upraveno)
