Potřeba vyšších výdajů na obranu tlačí evropské sazby vzhůru

Česká inflace v únoru klesla na 2,7 procenta po lednových 2,8 procenta. To bylo v souladu s naším odhadem i konsensem trhu. Centrální banka (ČNB) pro únor očekávala 2,6 procenta. Zatímco tak v lednu inflace skončila o 0,3 procentního bodu nad prognózou ČNB, v únoru se tato odchylka snížila na 0,1 procentního bodu.
Rychle rostoucí evropské sazby reflektovaly narůstající konsensus evropských politiků ohledně vyšších výdajů Evropy na obranu. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Rychle rostoucí evropské sazby reflektovaly narůstající konsensus evropských politiků ohledně vyšších výdajů Evropy na obranu. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Meziroční inflaci nadále táhly ceny potravin, které byly v únoru podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) při zahrnutí cen všech nápojů a tabáku meziročně vyšší o 4,7 procenta. Meziměsíčně pak tento cenový agregát zaznamenal pokles o 0,7 procenta. To by oproti naší prognóze, která očekávala mírný meziměsíční nárůst o 0,2 procenta, ukazovalo na slabší meziměsíční dynamiku.

Jádrová inflace byla naopak pravděpodobně vyšší, než jsme čekali. Naše prognóza v meziročním vyjádření předpokládala zpomalení z lednových 2,5 na 2,2 procenta v únoru. Na základě informací zveřejněných v rámci předběžného odhadu ČSÚ, a tedy bez znalosti podrobných dat inflace, je těžké určit vývoj jádrové složky.

Náš velmi hrubý odhad ovšem je, že jádrová inflace mohla v únoru činit 2,4 až 2,5 procenta. Pokud by tento vývoj potvrdila finální data CPI (Index spotřebitelských cen, pozn. red.) zveřejněná příští úterý, tak by struktura únorové inflace nejspíše redukovala šance na březnové snížení sazeb ze strany ČNB.

Kurz tuzemské měny na předběžný odhad inflace bezprostředně nereagoval. Česká koruna sice během středy vůči euru posílila o zhruba 0,4 procenta, šlo ale spíše o reakci na slabší americký dolar. Vliv globálních faktorů by potvrzoval také vývoj zbylých měn středoevropského regionu, když oproti euru dnes posílil také polský zlotý a maďarský forint (o 0,2-0,3 %).

Společná evropská měna ve středu sílila, když ji podpořily rychle rostoucí evropské sazby. Ty reflektovaly narůstající konsensus evropských politiků ohledně vyšších výdajů Evropy na obranu. To by vytvářelo tlak na větší výpůjční potřeby evropských ekonomik. Euro tak vůči americkému dolaru zpevnilo více než o jedno procento.

Ve směru slabšího dolaru mohlo působit i zklamání z amerických dat trhu práce. Tempo růstu zaměstnanosti v soukromém sektoru totiž podle ADP reportu (americký předstihový indikátor) výrazně zpomalilo. Zatímco v lednu bylo podle ADP reportu vytvořeno 186 tisíc nových pracovních míst, v únoru to už bylo pouze 77 tisíc (konsensus činil 140 tis., pozn. aut.).

Směrodatnější však v tomto ohledu budou až oficiální páteční data z nezemědělského sektoru. V závěru evropské seance zveřejněný ISM index (ukazatel ekonomické aktivity v USA, pozn. red.) z amerického sektoru služeb však naopak pozitivně překvapil, když v únoru došlo k jeho nárůstu z 52,8 bodu na 53,5 bodu oproti očekávanému poklesu na 52,5 bodu.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek