Takzvaný Index aktivity komárů vyjadřuje „vhodnost počasí pro letovou aktivitu komárů“, jak uvádí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svém webu, kde pravidelně aktualizovanou mapu zveřejňuje.
Nejvyšších stupňů dosahuje index za teplého bezvětrného počasí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Komáří „útoky“ se hodnotí jako ve škole, od jedničky po pětku, přičemž jednička představuje nepatrnou aktivitu a pětka mimořádnou aktivitu.
ČHMÚ upozorňuje, že Index aktivity komárů nevyjadřuje absolutní početnost komárů, neboť ta závisí na střednědobém vývoji počasí (zejména na teplotě a množství srážek v uplynulých týdnech, pozn. aut.), na početnosti a stavu vhodných líhnišť v okolí a na populační dynamice jednotlivých druhů.
Klíčová je teplota a vlhkost
Pro vývoj komárů jsou důležité právě zmiňovaná teplota a vlhkost. Teplota totiž zkracuje čas pro natrávení krve samičkou, což je nezbytný předpoklad pro vytvoření vajíček. Teplota urychluje rovněž embryonální vývoj nakladených vajíček i rychlost vývoje larev.
„Při chladnějších jarních teplotách trvá vývoj larev několik týdnů, po letních záplavách trvá jen zhruba jeden týden. Nově vylíhnutí komáři jsou rovněž citliví k podmínkám prostředí, ohrožuje je zejména sucho a vítr,“ uvedl ČHMÚ.
Jako optimální je u komárů uváděn rozsah teplot 15 až 28 stupňů Celsia, maximum mezi 30 až 40 stupni. Významný vliv má rovněž vzdušná vlhkost. „Pro letovou aktivitu je jako optimum uváděn rozsah relativní vzdušné vlhkosti nad 40 procent,“ poznamenal ČHMÚ.
Komárům svědčí také bohaté srážky, neboť ty vytvářejí vhodná stanoviště pro vývoj komářích larev. Při dešti jsou sice komáři schopni letu, ale silnější srážky mohou jejich aktivitu dočasně utlumit. Letová aktivita může být rovněž narušena silným větrem.
„Abnormální, takzvaný kalamitní, výskyt komárů je často spojen s obdobím po velkých povodních a záplavách. Komárům svědčí také například bohatá nadílka sněhu, která při jarním tání rovněž vytváří hojnost vhodných stanovišť pro líheň,“ uvedl ústav.
Hrozba invazivních druhů
Kvůli postupující klimatické změně se rozšiřuje vhodné území teplomilných druhů živočichů a rostlin z jižních oblastí více na sever. To platí i pro komáry. „Další zvyšování průměrné teploty v České republice tak může přispět k zavlečení a usazení nových druhů komárů a tím ovlivnit také zdejší spektrum nemocí přenášených komáry,“ upozornil ČHMÚ.
Zvyšování průměrné jarní teploty může vést také k rychlejšímu jarnímu vývoji komárů, a tedy i dřívějšímu startu komáří sezóny. Na druhou stranu vysoké letní teplotní extrémy mohou naopak zvýšit úmrtnost některých komářích druhů.
Před invazivními druhy komárů varovalo v červnu také Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Upozornilo zejména na nebezpečí horečky dengue nebo vir západonilské horečky. V roce 2022 bylo v Evropské unii hlášeno 71 případů lokálně získané horečky dengue, v roce 2023 už 130 případů. V letech 2010 až 2021 to bylo jen 73 případů.
„Evropa již vidí, jak změna klimatu vytváří příznivější podmínky pro šíření invazivních komárů do dříve nezasažených oblastí a infikování více lidí nemocemi, jako je dengue. Zvýšené mezinárodní cestování ze zemí s endemickým výskytem horečky dengue také zvýšilo riziko importovaných případů a nevyhnutelně také riziko lokálních ohnisek,“ řekla Andrea Ammon, ředitelka ECDC.
Slovenská akademie věd zase v únoru oznámila výskyt invazivního druhu komára tygrovaného, který přenáší na člověka viry horečky dengue a chikungunya, žluté zimnice či ziky. „Jde o jeden z nejnebezpečnějších invazních druhů komára, který se v kontinentální Evropě vyskytuje, přenáší až 22 různých virů,“ uvedla akademie.
