Záchranná služba v zimních měsících každoročně zaznamenává nemalý počet úrazů způsobených pády na náledí. Ať už jde o neodklizené chodníky, nebo snadno přehlédnutelný kluzký povrh, zdravotní následky chvilkové nepozornosti mohou být vážné a léčit se poměrně dlouhou dobu. Za újmu způsobenou problémem ve schůdnosti chodníku je zodpovědný vlastník této pozemní komunikace, zpravidla obec. V případě úrazu může poškozený po vlastníkovi požadovat finanční náhradu újmy. Vlastník komunikace se obecně může z této povinnosti „vyvázat“, pokud prokáže, že nebylo v jeho možnostech neschůdnost odstranit, eliminovat nebo na ni alespoň upozornit. Zákon navíc klade požadavky také na samotného chodce, který by měl možné následky předvídat a svůj pohyb přizpůsobit stavu chodníku, povětrnostní situaci a jejím možným důsledkům. Tato podmínka tak z prokazování nároku na odškodné nedělá vůbec jednoduchou záležitost. Obvykle je dobré mít u sebe fotodokumentaci, svědeckou výpověď, případně lékařskou zprávu. Tedy věci, které vás bezprostředně po úrazu obvykle opravdu nenapadnou řešit. Z lékařské zprávy o rozsahu zranění se pak následně odvíjí také výše stanovené finanční náhrady.

Nevhodná obuv nebo méně riskantní cesta v okolí? Na odškodnění nejspíš nebudete mít nárok

Nárok na finanční kompenzaci za způsobenou škodu není ani v případě dodání dokumentace samozřejmostí. Provozovatel nebo vlastník komunikace může poukázat například na skutečnost, že chodec neměl vhodnou obuv, či volil riskantnější cestu, přestože byl na místě k dispozici schůdnější chodník. V takovém případě poškozenému nezbývá nic jiného, než se obrátit na soud. V takovém případě musí počítat s rizikem, že bude na konci muset uhradit nálady na soudní řízení, jehož výsledek předem nelze odhadnout. Města a obce sice mohou být pro podobné případy pojištěna prostřednictvím pojištění odpovědnosti za způsobené škody, ale na vymožení náhrady opravdu nelze s jistotou spoléhat. Podobné je to v situacích, kdy dojde k úrazu v prostředcích městské hromadné dopravy, za které odpovídá daný dopravní podnik, nebo když chodec přijde k úrazu při pádu sněhu ze střechy. Za takové zranění nese zodpovědnost majitel dané nemovitosti, ale i v těchto případech je mnohdy nezbytné vymáhat náhradu škody soudně. Ta přitom při závažnějších úrazech může dosáhnout desítek tisíc korun. Pokud následkem zranění dojde k invaliditě či trvalým následkům, může se výše náhrady vyšplhat ještě výše. Zraněný se totiž může domáhat nejen náhrady za újmu na zdraví, ale také kompenzace ušlé mzdy či výdělku a nákladů spojených s léčbou, jako jsou rehabilitace nebo ortopedické pomůcky.

Jak jinak získat kompenzaci za úraz?

Zdlouhavé soudní procesy s nejistým výsledkem jsou pak při nedostatku důkazů problematické a pro poškozeného je tak jednodušší získat při podobném úrazu finanční plnění z úrazového pojištění či připojištění. „Pokud náš klient utrpí úraz na zledovatělém chodníku, při pádu sněhu ze střechy nebo při uklouznutí na schodech v autobuse nebo tramvaji, nemusí dokládat žádné svědecké výpovědi ani fotodokumentaci z místa úrazu, která by dokazovala, že chodník byl opravdu neschůdný. Budeme požadovat kopii lékařské zprávy o ošetření po úrazu a kopie lékařských zpráv o případných zákrocích či dalších vyšetřeních,“ říká Tereza Kůželová, tisková mluvčí pojišťovny MetLife. Skutečnost, jestli byl na druhé straně silnice o něco schůdnější chodník nebo to, jestli jste v danou chvíli pospíchali na pracovní schůzku a místo pohorek měli na nohou formální obuv, pojišťovna nezkoumá. Výše finančního plnění od pojišťovny se odvíjí od nastavení samotné pojistky a rozsahu úrazu. „Každoročně v zimním období zaznamenáváme nárůst počtu úrazů způsobených právě pádem na zledovatělém povrchu. Často se týkají dětí, které jsou na sněhu a ledu neposedné, či starších lidí, u nichž mohou být zdravotní následky komplikovanější a léčba zdlouhavější. Časté je také uklouznutí v botách na podpatcích,“ uzavírá mluvčí pojišťovny MetLife.