Pracovní inspekce míří na „švarcsystém“. Pokuty jsou až 10 milionů

Kontrol zaměřených na odhalování takzvaného švarcsystému přibývá, inspektoráty získaly i větší pravomoci na odhalování nelegálního zaměstnávání. Finanční a ekonomické informace na to upozornila poradenská společnost Rödl & Partner. Za nelegální práci může firma dostat až desetimilionovou pokutu.
Gastronomie patří mezi obory, kde se „švarcsystému“ daří. Ilustrační foto: Pixabay.com
Gastronomie patří mezi obory, kde se „švarcsystému“ daří. Ilustrační foto: Pixabay.com

Takzvaný švarcsystém podle Státního úřadu inspekce práce obvykle vzniká za situace, kdy „je pracovněprávní vztah – tedy uzavření pracovní smlouvy či jedné z dohod –, účelově nahrazen jinou, zpravidla obchodní smlouvou“.

Tito lidé pak pro zaměstnavatele pracují stejně jako v běžném pracovním poměru, přestože nejsou jeho zaměstnanci a formálně vystupují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Živnostníkem je v současnosti každý šestý dospělý, tedy více než 1,1 milionu lidí.

Kamerou proti nelegálům

Podle poradenské kanceláře Rödl & Partner je „švarcsystém“ poměrně rozšířenou realitou. Napomohlo mu loňské zpřísnění zaměstnávání na dohodu, které se stalo méně atraktivním. Inspekce práce se na švarcsystém více zaměřila, k čemuž má od ledna i více pravomocí.

„Kontroly oblastních inspektorátů práce se v poslední době zpřísňují a jsou cílenější. Zaměřují se čím dál častěji na nelegální zaměstnávání formou takzvaného švarcsystému,“ potvrdil Jakub Šotník, který v Rödl & Partner vede tým daňových litigací (vedení právního sporu – pozn. aut.).

„Větší pravomoci inspekci práce mimo jiné umožňují větší propojení s daňovou správou,“ dodal Šotník. Znamená to, že inspektorát může získat klíčové informace k odhalování nelegální práce, pokud se tím nenaruší řádný výkon správy daní.

To ale není všechno. Inspektorát může od ledna například získal oprávnění pořizovat zvukové, obrazové a zvukově-obrazové záznamy bez vědomí kontrolovaných osob při kontrolách a jejich přípravách.

„Větší propojení inspektorátů práce s daňovou správou znamená, že spory v oblasti švarcsystému budou častěji řešeny na obou úrovních – pracovněprávní i daňové. To může zvýšit riziko důkladných daňových kontrol a jejich dopadů,“ upozornil Jakub Šotník.

„Švarcystém“ v gastru nebo IT

Uvedl, že kontroly ponejvíce vycházejí z podnětů nebo vlastní analýzy inspektorů, takže nejde jen o namátkové prověrky, ale spíše o kontroly v oblastech s podezřením na porušování zákona.

„Švarcsystém“ se vyskytuje napříč různými obory, ačkoliv typicky tam, kde je vysoká míra flexibility, sezónnosti nebo projektového charakteru práce. „Obecně je nejrozšířenější ve stavebnictví, IT odvětvích, marketingu, pohostinství a gastronomii, ale také například v maloobchodě,“ sdělil Jakub Šotník.

Z jaké části jde o skutečné podnikání a z jaké o švarcsystém, je ovšem otázkou. Podle Šotníka lze předpokládat, že se v loňském roce po zpřísnění podmínek stali z mnoha dohodářů právě živnostníci, přestože se na podstatě jejich práce pramálo změnilo.

„Co nakonec posílilo, nebyla stání kasa, ale spíše právě systém švarcsystému. Je pak logické, že se na něj chtějí inspektoráty práce a daňová správa ještě více zaměřit,“ dodal Šotník, podle něhož je ovšem otázkou, co už lze považovat za „švarcsystém“.

To ostatně uznává i Státní úřad inspekce práce. „Naplnění všech znaků je v těchto případech vždy předmětem individuálního posouzení ze strany orgánů inspekce práce,“ konstatuje inspektorát.

Každopádně platí, že se úřad na nelegální práci v poslední době více zaměřil. V loňském roce provedl bezmála 20 tisíc kontrol, nelegální zaměstnávání, kam patří právě i „švarcysystém“ bylo zjištěno ve 42 procentech inspekcí.

„Naší snahou je se více zaměřit na rizikové oblasti pracovního trhu a účinněji kontrolovat problematická pracoviště,“ řekl generální inspektor Martin Melecký. „Tímto způsobem můžeme lépe chránit práva zaměstnanců a zajistit dodržování pracovněprávních předpisů.“

Pokutu za nelegální práci může inspekce udělit jak konkrétnímu pracovníkovi, tak zaměstnavateli. V případě pracovníka to je až 100 tisíc korun, u firmy se může pokuta vyšplhat až do výše 10 milionů korun.

Jen od loňského ledna do října udělil Státní úřad inspekce práce pokuty za nelegální zaměstnávání za 143,6 milionu korun, což je o přibližně o 10 milionů více než za celý rok 2023.  „Za nárůstem je mimo jiné vyšší efektivita kontrol,“ sdělil úřad.

POZNÁMKA REDAKCE: Tento článek nebyl vygenerován pomocí umělé inteligence (AI) ani ve spolupráci s ní.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 9
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

  1. Pe Petr

    Faei jsem kdysi denně četl a diskutoval.Z příchodem pana Barocha už tento web ztratil svůj význam.Jen mazání komentářů,které byly jen trochu proti názoru tohoto autora.Dřív tu byla svoboda slova větší.

    • Re Redakce

      S příchodem pana Barocha ani svobodou slova to nemá nic společného. Mějte si názory, jaké chcete. Ale pokud je chcete šířit prostřednictvím našich stránek, jsme to my, jako vydavatel, kdo za Vaše publikované názory nese odpovědnost. Takže pokud došlo k odstranění Vašich komentářů, bylo to proto, že nebyly v souladu s našimi zájmy, neboť nás potenciálně vystavovaly postihu. Jinými slovy, Vaše svoboda končí tam, kde začínají práva někoho jiného.
      Redakce

  2. Ab Abr

    Je fajn, že se řeší Švarc systém, ale ten problém je jinde. Problém je v naprosto šíleném zdanění závislé práce.