Pracovní právo: Jak řešit hrozbu nákazy koronavirem v zaměstnání?

Poradna
V souvislosti s šířením koronavirové nákazy v Evropě čeští zaměstnanci i zaměstnavatelé řeší problémy, které by je ještě před nedávnem ani nenapadly. Podle doporučení ministerstva zdravotnictví z konce letošního ledna je rizikovou osobou – tedy i rizikovým zaměstnancem – je kdokoli, kdo se v posledních čtrnácti dnech zdražoval v oblastech nákazy, tedy například na lyžařské dovolené v severní Itálii.
Může zaměstnanec s ohledem na aktuální riziko epidemie odmítnout jakoukoliv pracovní cestu, například s odůvodněním, že i mezinárodní letiště jsou rizikovými lokalitami? Ilustrační foto: Depositphotos.com

„Zaměstnavatel by měl mít primárně přehled o tom, zda se někdo ze zaměstnanců zdržoval v ohnisku nákazy. Zjistí-li tuto skutečnost, měl by bezodkladně přistoupit k preventivnímu řešení,“ sdělila portálu FAEI.cz Hana Gawlasová, advokátka právní kanceláře Squire Patton Boggs.

Podle advokátky by se měl zaměstnavatel s potenciálně infikovaným zaměstnancem dohodnout především na dočasné práci z domova, je-li to možné s ohledem na charakter vykonávané práce (v takovém případě zaměstnanci náleží standardní mzda nebo plat – pozn. red.) nebo zaměstnanci dočasně nepřidělovat práci, přičemž v takovém případě mu náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Dodejme, že podle platných zákonů je nařízení karantény důležitou osobní překážkou na straně zaměstnance, po dobu jejíhož trvání zaměstnanci přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání náhrada mzdy nebo platu ve výši 60 % průměrného příjmu.

„Vzájemná dohoda zaměstnance a zaměstnavatele na přechodné práci z domova, tedy na bázi „home office“, je sice možná, ale takové řešení však pochopitelně není možné vždy. Těžko může z domova pracovat učitel základní školy, pracovník směnného provozu v průmyslu či zdravotník,“ řekl portálu FAEI.cz ekonom Lukáš Kovanda z Czech Fund.

Nervozita na pracovišti

Kovanda přitom už před několika dny vyslovil předpoklad, že je poměrně pravděpodobné, že v Česku už v tuto chvíli jsou první nakažení, jen se zatím u nich infekce neprojevila. Kvůli své delší inkubační době“.

To podle něj může nervozitu na pracovišti jen zvyšovat. Zaměstnavatel se tak může obávat, že např. navrátilec z lyžovačky v severní Itálii (ta se dlouhodobě drží mezi třemi nejoblíbenějšími destinacemi zimních dovolených tuzemských vyznavačů zimních sportů – pozn. red.) nakazí a postupně zcela vyřadí celý pracovní kolektiv. A na druhou stranu, pracovní výkonnost a morálka samotných zaměstnanců může být zase podlomena právě tím, že mezi sebou takového navrátilce z potenciálně rizikové oblasti mají, přestože byl zatím zcela bezpříznakový.

„Základní povinností zaměstnavatele je zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce,“ dodává advokátka Gawlasová. Podle ní je zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

PSALI JSME:
Obliba zimních dovolených na horách roste

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel by měl sledovat informace poskytované Ministerstvem zdravotnictví ČR a Státním zdravotním ústavem, přičemž případná doporučení (zejména v oblasti zvýšené hygieny) by měl na pracovišti bezodkladně implementovat, doporučuje Hana Gawlasová.

K nařízení karantény dochází, jak upozorňuje, až na základě potvrzení o nařízení karantény vydané všeobecným praktickým lékařem. „Pracovní právo však neřeší situaci, kdy se zaměstnanec vrátí z ohniska nákazy, avšak nejeví žádné známky onemocnění. Ty se však mohou projevit až po určité době. V takovém případě by tak měl zaměstnavatel zvážit jiné, méně formální, instituty, které mu zákoník práce poskytuje,“ upozornila advokátka.

Zaměstnavatel má v obecné rovině povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Tato povinnost se vztahuje na služební cesty a na výkon práce na pracovišti. „S ohledem na to, že jde o infekční onemocnění, které je přenosné z člověka na člověka a má relativně dlouhou inkubační dobu, kdy dotyčný/dotyčná nemusí nutně mít příznaky – by už teď měli všichni zaměstnavatelé zvážit rizika pro své zaměstnance a přijmout potřebná opatření,“ doporučuje Gavlasová.

PSALI JSME:
Jaká bude ochrana podnikání v souvislosti s koronavirem?

Povinnost dbát o zdraví

Podle Gavlasové ke každý zaměstnanec povinen dbát – podle svých možností – o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, jichž se bezprostředně dotýká jeho jednání. „Vykazuje-li tedy příznaky typické pro nákazu koronavirem (teplota, kašel, dušnost), měl by bezodkladně informovat místně příslušnou kliniku infekčního lékařství a nechat si vystavit potvrzení o nařízení karantény,“ zdůrazňuje advokátka.

„Jestliže se kolegové obávají možné nákazy od někoho, kdo se vrátil z dovolené, nebo se jí obává sám zaměstnavatel, může se s potenciálním nakaženým dohodnout třeba na čtrnáctidenním placeném volnu. Pro zaměstnavatele může být takové volno výhodnější, protože tím potenciálně zabrání nákaze většího množství svých zaměstnanců,“ doplňuje ekonom Kovanda.

V rámci dohody se zaměstnancem pak zaměstnavatel zvolí místo zaměstnancova působení během jeho placeného volna, náplň jeho činnosti a způsob kontroly práce. „Zaměstnanec může v rámci placeného volna vykonávat sice změněnou činnost, například podpůrnou, a na dálku, ale z hlediska zaměstnavatele stále přínosnou činnost,“ říká Kovanda.

PSALI JSME:
Zaměstnavatel bude moci kontrolovat, jak máte vytřeno v koupelně

Práva zaměstnanců a odmítnutí cestovat

„Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob,“ cituje paragrafy advokátka Gavlasová s tím, že takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance.

Zaměstnanec se proto podle ní – s ohledem na výše uvedené ustanovení – může odmítnout vydat na pracovní cestu či se z ní vrátit, existuje-li důvodná obava, že taková pracovní cesta bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví.

„Zcela jistě je možné toto učinit ve vztahu k současným ohniskům nákazy koronavirem (Čína, Jižní Korea, severní Itálie, Írán). Otázkou však podle advokátky je, zda zaměstnanec může s ohledem na aktuální riziko epidemie odmítnout jakoukoliv pracovní cestu – například s odůvodněním, že i mezinárodní letiště jsou rizikovými lokalitami. V takovém případě je třeba doporučit poradu zaměstnavatele s příslušnými úřady (Státní zdravotní ústav, krajské hygienické stanice) a řídit se jejich doporučeními,“ uzavírá advokátka.

PSALI JSME:
Dejte pozor, kde se v pracovní době opaříte čajem

Zavřít reklamu ×
    • A jak je to z pohledu zamestnance, kdyz jeho zamestnavatel jel na lyže do Itálie. Bylo mi řečeni, že se nenechá limitovat a múže si delat co chce. Když tak mam jít do karantény já, když se bojím

    • Klidně přijeď, já Ti naložím. Takovej smeták a ještě se tím chlubí. A za co by jsi chtěl jako přidat? Přidej rukama .

    • Chřipka 2019-2020 U praktického lékaře ošetřeno 996000 lidí z toho počet vážných případů 625,ůmrtí 195,nikdo nic neřeší !!!

  1. Mame ve firme opacny problem. Z oblasti severni italie se nam vratilo do CR vedeni spolecnosti a nikdo nemel a nema odvahu ozvat se. Tito lide se pohybuji po firme, a jakoby si snad sni neuvedomovali, co mohou zpusobit.
    Jak a s kym tuto situaci resit?
    Dekuji

    • Dobrý den, zkuste se obrátit se svým dotazem na místně příslušnou hygienickou stanici.
      Redakce

  2. Co když kolegovo dítě jede lyžovat do Itálie, doveze si koronavirus, od něj to chytne kolega a pak i já. Mám nějaký nárok na odškodnění? Připadá mi sobecké, ohrožovat ostatní jen kvůli tomu, že jsou tam teď levné zájezdy a on chce za každou cenu ušetřit.

    • Pssst o tom se nesmí mluvit, dokonce jsou mazány příspěvky kde se o tom píše a vyhrožováno blokací účtu nadosmrti. Nehledě že to musí točit i 2x týdně. No čr. A přitom by jsme bez nich pochcípali hlady, tady není vyřešeno, ani to jak budou lidé nakaženi v karanténě zásobováni potravinami, léky, ani kdo je bude kontrolovat jestli ještě žijí.Tady vláda lže že jde jen o chřipku a dost lidí to tak chápe a tak jedná. A pokud se někdo zodpovědný ozve je bez práce a nějaké pracovní právo a právníci, které si nemůže dovolit jsou mu k ……..

  3. Docela by mě zajímalo jak to řešit u osoby jako já která pracuje ve veřejné dopravě a s cestující veřejností se setkává.

  4. Pracuji jako dispečer mezinárodní kamionové dopravy a naše auta každý den jezdí do Lombardie, Německa atd… každý den jsem s těmito lidmi v kontaktu, ale vedení nám nedovolí home office. Jak řešit toto?

  5. JJ, pracuji na benzínce u dálnice a denně obsloužím hromady cizinců, včetně Italů, Japonců i Čňanů. Taky chci home office 🙂

  6. Nejlepší je těch 60% na 14 dní, takže z bídy pod most… Němci mají 100% nějakých 6 týdnů. Teď se můžete o něčem bavit, to mě bude zajímat.

    • Ok Všichni řeší zaměstnance ,a co já jako zaměstnavatel?Nikam nejezdím a zaměstnanec musí jet na dovču i kdyby na chleba nebylo a jede do destinace kde je viru jak svina.A já mu musím platit za to že má dovolenou a že přijede nakažený a bude ohrožovat zbytek personálu.A naši zákazníkum mám říct sorry jako ale chcípáme na virus protože zaměstnanci musí mít dovču u moře za každou cenu?Tak nemůžeme dodržet termín zakázky.To mně fofrem pošlou do háje a jsem bez práce a lidi mají výpovědˇKoukněte i z našeho pohledu.

  7. A jak v případě, že se nakazím koronavirem v práci? Třeba jako prodavačka – pokladní. To by měl být pracovní úraz, protože zaměstnavatel mi nezajistil ochranné prostředky.

    • Dobrý den, nákaza koronavirem určitě není pracovním úrazem. Pokud Vám zaměstnavatel nezajistil ochranné pomůcky, jde spíš o nedodržení zákona o ochraně zdraví. Doporučujeme ale konzultaci s advokátem či právní kanceláří. Redakce

Napsat komentář: Magdaléna Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Divoké parkování se nevyplácí

Pod sjezdovkou jste zaplatili několik stovek parkovného, ale když se po lyžování vrátíte k vozidlu, čeká vás nemilé překvapení. Auto je poškozené či vykradené. Je poškozená karoserie, nebo je pryč nejen vybavení …

Posílají vás rozměnit bankovku? Porušují zákon

Jéé, já nemám zpátky. To si musíte rozměnit! Tak tuhle větu jsme u pokladen slyšeli u mnohokrát a patrně nám pokaždé zrychlila puls. Ani zdaleka to není jen ozvěna dávných časů, kdy pracovníci služeb měli na paměti …

Obral vás kamarád? Bojujte!

Už se vám stalo, že se na váš úkor někdo jiný obohatil? Nemuselo jít o krádež, podvod či jiný úmyslný trestný čin, dokonce ani nešťastnou shodu okolností, a přesto jste přišli o peníze? Prostě jste se snažili někomu …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.