Rumunští nebo bulharští pracovníci přitom nepřijíždějí jako levná pracovní síla. Mzdy v těchto zemích jsou sice výrazně nižší než v Česku, ale pokud někdo za prací vyjede do zahraničí, musí se mu to vyplatit. Zahraniční pracovník si od mzdy odečítá náklady na bydlení či na dopravu. Rozhodně tak cizinci nevytvářejí konkurenci občanům České republiky kvůli nižším platovým požadavkům.

„Za 12 nebo 13 tisíc korun hrubého nikdo z Rumunska pracovat do tuzemska nepojede, firmy dnes mají problém najít pracovníky na nekvalifikované pozice za mzdy v rozmezí od 17 do 24 tisíc hrubého, obsazují  je proto zahraniční pracovní silou,“ doplňuje Tomáš Surka.

V tuzemsku působící firmy se bez zahraničních pracovníků v době nízké nezaměstnanosti neobejdou. „Největší poptávka po pracovnících se zahraničním pasem panuje ve výrobě. Firmy však shánějí v cizině také odborníky na IT a vysoce kvalifikované techniky,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Největší zájem o nekvalifikované i kvalifikované zaměstnance vykonávající manuální práce je zejména v automobilovém sektoru a v logistice.

Během nedávných krizových let se také změnila legislativa, která měla za úkol ochranu vnitřního pracovního trhu. Ta však dnes brzdí proces, který by na tuzemský trh přivedl pracovníky ze zemí, jako je Ukrajina. O Ukrajince přitom firmy mají velký zájem.

Co vše nábor zaměstnanců v Bulharsku nebo Rumunsku pro firmy znamená? Je nutné připravit řadu dokumentů přeložených do cizích jazyků, zajistit ubytování a poskytovat cizincům další servis. Firma nebo personální agentura musí zahraniční pracovníky připravit na místní zvyklosti a být jim nápomocná i v dalších záležitostech.