Pracovníci z Bulharska či Rumunska práci občanům Česka neberou. Ani netlačí mzdy směrem dolů

V Česku dnes pracuje více cizinců než před pár lety, kdy na trhu panovala hospodářská krize. „Od té doby se také změnila skladba národností. Hlavní náborové aktivity českých firem nyní probíhají v Rumunsku a Bulharsku. Obě země jsou členy Evropské unie a celý proces s jejich zaměstnáním v tuzemsku je jednodušší než u jiných zemí,“ vysvětluje Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech.

Rumunští nebo bulharští pracovníci přitom nepřijíždějí jako levná pracovní síla. Mzdy v těchto zemích jsou sice výrazně nižší než v Česku, ale pokud někdo za prací vyjede do zahraničí, musí se mu to vyplatit. Zahraniční pracovník si od mzdy odečítá náklady na bydlení či na dopravu. Rozhodně tak cizinci nevytvářejí konkurenci občanům České republiky kvůli nižším platovým požadavkům.

„Za 12 nebo 13 tisíc korun hrubého nikdo z Rumunska pracovat do tuzemska nepojede, firmy dnes mají problém najít pracovníky na nekvalifikované pozice za mzdy v rozmezí od 17 do 24 tisíc hrubého, obsazují  je proto zahraniční pracovní silou,“ doplňuje Tomáš Surka.

V tuzemsku působící firmy se bez zahraničních pracovníků v době nízké nezaměstnanosti neobejdou. „Největší poptávka po pracovnících se zahraničním pasem panuje ve výrobě. Firmy však shánějí v cizině také odborníky na IT a vysoce kvalifikované techniky,“ říká Tomáš Surka, ředitel personálně-poradenské společnosti McROY Czech. Největší zájem o nekvalifikované i kvalifikované zaměstnance vykonávající manuální práce je zejména v automobilovém sektoru a v logistice.

Během nedávných krizových let se také změnila legislativa, která měla za úkol ochranu vnitřního pracovního trhu. Ta však dnes brzdí proces, který by na tuzemský trh přivedl pracovníky ze zemí, jako je Ukrajina. O Ukrajince přitom firmy mají velký zájem.

Co vše nábor zaměstnanců v Bulharsku nebo Rumunsku pro firmy znamená? Je nutné připravit řadu dokumentů přeložených do cizích jazyků, zajistit ubytování a poskytovat cizincům další servis. Firma nebo personální agentura musí zahraniční pracovníky připravit na místní zvyklosti a být jim nápomocná i v dalších záležitostech.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Další z rubriky Tiskové zprávy

GDPR se blíží, v Česku o něm neví pětina firem

25. května 2018 vychází v platnost nové nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů neboli GDPR. V Česku ale pětina firem o novince neví nebo netuší, co pro ně znamená. To je vůbec nejhorší výsledek ze zkoumaných evropských zemí, na které se nařízení vztahuje. Jak vyplývá z aktuálního průzkumu EOS Group v 17 …

Platforma ELIIT chce vzdělávat sportovce v přípravě na sportovní důchod

Sportovní důchod zůstává pro vrcholové sportovce obrovskou výzvou. To platí v Česku i ve světě, a to včetně špičkových soutěží, jako jsou americká NFL nebo NBA. Podle některých zdrojů například čtyři z pěti hráčů amerického fotbalu do pěti let po ukončení kariéry vyhlásí osobní bankrot respektive zažijí výrazné …

Nejčtenější

Investiční životní pojištění: Běžní spotřebitelé vs. „podvedení klienti“

NázorTéma týdne
Je s podivem, že jsou to více než dva měsíce, co tuzemská média začala informovat o aktivitě „poškozených klientů“ pojišťoven v oblasti investičního životního pojištění (IŽP), ale žádné z nich se blíže nepozastavilo nad „modelovými příklady“, které na březnové tiskové konferenci představil Jiří Chvojka. Mluvíme o paní z Prahy, co měla sjednáno devět IŽP a o pánovi z Moravy, jenž vložil do finančního produktu, …
Rolovat nahoru