Na ombudsmana Stanislava Křečka se nedávno obrátil muž pracující v cukrovaru. Majitel motivoval své zaměstnance odměnou, na niž měli nárok v případě, že splní pracovní cíle pro daný rok. Podmínky poskytnutí odměny každoročně upravovala kolektivní smlouva.
Na odměnu v minulosti pravidelně dosáhl také muž, který pro cukrovar dlouhodobě pracoval. To se však změnilo poté, kdy v kolektivní smlouvě přibyla podmínka, podle níž odměnu nemohou dostat osoby, které pobírají starobní důchod. Muž se proto obrátil na inspektorát práce a na ombudsmana.
Verdikt Nejvyššího soudu
Problematikou pracujících důchodců a jejich nároku na nadstandardní benefity v zaměstnání se v minulosti zabýval také Nejvyšší soud. Konstatoval, že takový přístup firem, které odpírají seniorům odměny, zakazuje antidiskriminační zákon – jde tedy o nerovné zacházení z důvodu věku.
Za diskriminační označil Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček rovněž postup cukrovaru, který odpíral odměny zaměstnanému seniorovi. Ustanovení kolektivní smlouvy, které obsahuje pravidlo, že osobám, které pobírají starobní důchod, nenáleží finanční bonus, aniž by k tomu byl dán důvod spočívající v povaze vykonávané práce, je podle Křečka v rozporu se zásadou rovného zacházení.
„Vylučovat starší zaměstnance z možnosti získat odměnu s poukazem na jejich nedostatky ve výkonu fyzicky náročné práce bez toho, aby zaměstnavatel individuálně posoudil pracovní výkon daných zaměstnanců, je diskriminační,“ uvedl Křeček.
Stejně tak je podle ombudsmana v rozporu se zákazem diskriminace, pokud zaměstnavatel automaticky vyloučí starší zaměstnance z některé výrobní činnosti bez individuálního posouzení jejich zdravotní způsobilosti k dané práci.
Nečinný inspektorát práce
Ombudsman se v daném případě zabýval také postupem oblastního inspektorátu práce. Z šetření inspektorátu sice vyplynulo, že cukrovar spáchal přestupek, přesto však proti němu nezahájil řízení o uložení přestupku a případ odložil. Ombudsman mu tento postup vytkl
„Inspektorát pochybení uznal a přijal potřebná opatření k nápravě,“ sdělila kancelář Veřejného ochránce práv.
V průběhu šetření zaměstnavatel změnil znění kolektivní smlouvy, stěžujícímu seniorovi bonusy vyplatil a ombudsman mohl šetření ukončit. Ocenil přístup stěžovatele, jelikož díky němu došlo ke změně kolektivní smlouvy a zpětnému vyplacení odměn všem starobním důchodcům.
Kancelář Veřejného ochránce práv dostává každý rok desítky stížností na diskriminaci z hlediska věku – nejčastěji se tak děje právě na pracovišti. Navíc lze předpokládat, že jde jenom o zlomek ze skutečného počtu případů. Mnozí důchodci se totiž proti diskriminaci nijak nebrání.
Vyplácených důchodů ubylo
Ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že se vloni poprvé po dvou desetiletích zastavil nárůst počtu lidí, kteří pobírají starobní penze. Správa jich na konci prosince vyplatila 2,4 milionu, tedy zhruba o 14 400 méně, než v předchozím roce.
Je to pravděpodobně jedním z důsledků koronavirové pandemie, kdy se výrazně zvýšil počet úmrtí, a to hlavně v podzimních měsících po nástupu dalších vln koronavirové epidemie.
Dlouhodobě ale česká společnost stárne a seniorů postupně přibývá. Lidé nad 65 let tvoří pětinu obyvatel republiky. Sociální správa poskytovala v roce 2000 celkem 1,9 milionu starobních penzí. Za dvě desetiletí se počet starobních důchodců a důchodkyň zvedl zhruba o půl milionu, tedy asi o čtvrtinu. V minulém roce se trend obrátil.
Růst počtu starobních důchodců a důchodkyň v Česku brzdí postupné odsouvání věkové hranice pro odchod do penze. Každý rok se oddaluje u mužů o dva měsíce a u žen o čtyři. Vláda důchodový věk v minulém volebním období zmrazila na 65 letech.
Tohoto limitu se dosáhne zhruba v polovině 30. let. Podle odborníků a mezinárodních organizací by ale Česko mělo i pak v pomalém navyšování podle prodlužování života pokračovat, pokud bude chtít svůj důchodový systém udržet.
HAMBA ŽE DUCHODCI MUSÍ PRACOVAT.HLAVNE ZA 32LET SE CELA ZEME PONOŘILA DO TRŽNÍHO EU HOSPODAŘSTVÍ- ZLODEJINY,LŽIVE REKLAMY,POLITICI PRASATA A DOBYTEK S NEMOCEMA .
HAMBA