Lépe už na tom bylo jen Lucembursko s 260 procenty průměru EU a jižní část Irska s 240 procenty. Praha se na třetím místě ocitá v oficiální statistice Eurostatu historicky poprvé, neboť ta už v důsledku loňského brexitu nezahrnuje oblast Londýna. Vnitřní část britské metropole se před brexitem pravidelně umisťovala před Prahou.

Zároveň se rozevírají nůžky bohatství vytvářeného ve dvou metropolích kdysi sjednoceného státu, Československa. Praha se v posledních letech svým bohatstvím Bratislavě, resp. Bratislavskému kraji citelně vzdaluje. Nůžky mezi oběma metropolemi jsou nyní nejrozevřenější v tomto tisíciletí, jak zachycuje graf níže.

Podstatná část hrubého domácího produktu vytvořeného v Praze, resp. firmami sídlícími v Praze, které představují dcery zahraničních mateřských společností, totiž odplyne ve formě dividend do zahraničí.

I tak je jistě příznivé, že Praha svoji pozici v žebříčku v uplynulém desetiletí upevnila. Loni, ale i v roce 2018 obsadila třetí příčku v celé EU (opět, brána v potaz současná EU, bez Británie – pozn. aut.), přičemž v letech od roku 2010 se umísťovala na čtvrtém až sedmém místě. Na sedmém místě skončila v roce 2012, od té doby si trendově své umístění v žebříčku zlepšuje.

Není to samozřejmost. Zmíněný Bratislavský kraj obsadil ještě v roce 2013 čtvrtou příčku, takže se umístil před tehdy šestou Prahou, avšak od té doby klesl až na předloňskou příčku třináctou. Praha se v letech 2018 a 2019 zato dokázala trvaleji dostat před regiony Brusel a Hamburk, za nímž od roku 2010 do roku 2017 soustavně zaostávala.

Rozdíl v bohatství jednotlivých měst či regionů EU ovlivňují mnohé faktory, nejen počet sídel nadnárodních společností. Také třeba to, kolik lidí do daného města či regionu dojíždí za prací. Čím větší tento počet je, tím více lidí vytváří svojí prací hodnotu, která je pak statisticky připsána jinému regionu, než ve kterém bydlí.

Vyvářená hodnota – hrubý domácí produkt – je pak v přepočtu na obyvatele rozpočítána na méně lidí, než jimiž je vytvářena. Což statisticky pochopitelně hrubý domácí produkt na obyvatele daného ekonomického centra zvyšuje. Ale roli hrají i faktory, které už mají značnou ekonomickou váhu a těžko je ze stolu smést třeba jen částečně jako statistická zkreslení.

Tak například klíčovým důvodem chudnutí Bratislavy, resp. Bratislavského kraje vůči Praze je, že příliv přímých zahraničních investic na Slovensko je v posledních letech znatelně slabší, než do Česka, jak plyne z údajů Mezinárodního měnového fondu a Světové banky (viz graf výše).

V letech 2009 až 2019 činil průměrně 2,5 procenta HDP ročně, přitom do ČR 3,6 procenta. (V letech 2001 až 2008 to bylo pro obě země shodně 6,4 % – pozn. aut.). Zajímavé tedy je, že příliv investic na Slovensko po tamním přijetí eura v roce 2009 zpomalil v porovnání s přílivem investic do Česka, které euro nepřijalo.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Eurostat: Praha je třetím nejbohatším regionem Evropské unie