Prazdroj zdražuje, přidají se i další pivovary

Názor
Plzeňský Prazdroj dnes oznámil „tradiční“ podzimní zdražení. Lze předpokládat, že na něj navážou i další, menší pivovary, neboť plzeňský výrobce je lídrem trhu.
Prazdroj zdražováním reaguje na obecný růst cen v ekonomice, který letos bude atakovat třináctiletá maxima. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Tříprocentní růst cen „plzní“ se nevymyká dlouhodobému standardu růst cen. Loni či předloni Prazdroj zdražoval výrazněji, o 3,6 procenta. Ale třeba v krizí poznamenaném roce 2013 jen o 0,7 procenta.

Letos se však zdražení týká většiny sortimentu. Vzroste jak cena balených, tak čepovaných piv. Čepovaná piva přitom loni či předloni byla růstu cen ušetřena. Letošní zdražení je sice o něco méně výrazné, než to loňské nebo předloňské, celkový dopad na peněženky zákazníků však bude citelnější. Právě proto, že zdražení je plošnější, než to z let 2020 nebo 2019.

PSALI JSME:
Podzim přinese zdražování

Prazdroj zdražováním reaguje na obecný růst cen v ekonomice, který – ve vyjádření spotřebitelskou inflací – letos bude atakovat třináctiletá maxima. Největší český pivovar si však zároveň chce uchránit svoji ziskovost. Zdražuje poměrně mírně, i když plošně, aby mu zákazníci příliš neutíkali ke konkurenci.

Po několika letech se uchyluje ke zdražení čepovaného piva. Restaurace a hospody po pandemii citelně zdražily, takže největší český pivovar se na této vlně veze. Průměrné zdražení o necelý padesátník na půllitr už se v celkovém účtu z pohoštění strávníka o to snáze schová.

PSALI JSME:
Proč pivovary zdražují?

Navzdory rostoucím cenám však Češi pivo stále vyhledávají. Především právě díky jejich neutuchající přízni ani během pandemie nedošlo k citelnějšímu propadu hodnoty alkoholického piva vyrobeného českými pivovary, nejen tím plzeňským.

Loni české pivovary vyrobily pivo v hodnotě 27,1 miliardy korun, jak plyne z aktuálních údajů Eurostatu. To je jen o 2,1 miliardy nižší hodnota, než historicky rekordní hodnota předpandemického roku 2019, kdy se v Česku vyrobilo piva za 29,2 miliardy korun. Pro srovnání, v roce 2009 činila celková hodnota piva vyprodukovaného v ČR 26,6 miliardy korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Každé sté pivo na světě pochází z České republiky

Zavřít reklamu ×
  1. Tak Prazdroj mě vůbec netankuje a v supermarketech budou stejně přád akce za daleko nižší ceny… Mám ochutnaná skutečně hořká piva, která kupuji v akcích. A k tomu Prazdroji. Občas ho piji, když mi jej někdo daruje v domnění, že jde o nejlepší naše pivo. Jeho divná přerušovaná hořkost náhle zmizela a je tam kontinuální a velmi malá hořkost. Za tohle chtějí takové šílené peníze. Jak říkám, zde jde jako u Radegastu o hladké vítězství reklamy nad kvalitou. Holt europiva, která ještě kazí pasterizací….

  2. Nic se neděje,ta hnusná,krkavá,nechutná piva už normálně myslící člověk dávno nekonzumuje !!!

  3. Je mi to fuk. Prazdroj je hnusná břečka už dávno. Mám rád vychlazený Budvar,nedám na něj dopustit. Snad přežije ten neustálý atak na svou značku.
    Jen nechápu,proč se furt ten Prazdroj upřednostňuje. Jako ta Slávia Praha. Přitom Prazdroj prodali,proto to takhle šmakuje. Hezký den a dobrou chuť s Budvarem.

Napsat komentář: Ornyl Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Firmy

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.