Výrazný propad tržních sazeb (o více než 50 bazických bodů, pozn. aut.) však způsobila ve čtvrtek zveřejněná inflace za říjen, která výrazně zaostala za veškerými tržními odhady (konsenzus 17,9 %) i prognózou České národní banky (17,4 %).
Především vlivem vládních opatření v podobě úsporného energetického tarifu a odpuštění plateb za obnovitelné zdroje poklesla tuzemská inflace na 15,1 procenta meziročně z 18 procent v září. Vzhledem k platnosti úsporného tarifu pouze do konce letošního roku však lze již začátkem příštího roku očekávat opětovné zrychlení domácí cenové dynamiky.
Přes výrazné překvapení v celkové inflaci příliš silnou zprávu tato data o odeznívání cenových tlaků podle nás nepřinášejí. Stále výrazně totiž rostly jádrové ceny, podle našeho odhadu po sezónním očištění o jedno procento meziročně (po 1,1 % v září).
Pokles tržních sazeb a posun trhy očekávaného prvního snížení sazeb České národní banky (ČNB) již do prvního čtvrtletí příštího roku koruně neuškodil, když mezitýdně naopak posílila o zhruba 0,4 procenta, lehce pod 24,30 CZK/EUR.
ČNB se v posledních týdnech daří korunu při poměrně malých intervenčních objemech stabilizovat, přestože další pokles úrokového diferenciálu by za běžných okolností vytvářel tlak na její depreciaci.
Značná „palebná síla“ ČNB v podobě devizových rezerv (ke konci října jejich stav činil 131,6 mld. eur) tak zřejmě finanční trhy od dalších spekulací proti koruně alespoň prozatím odrazuje. Částečně v závěru týdne pomohl tlaky na oslabení koruny tlumit i slábnoucí americký dolar.
Polská centrální banka ve středu ponechala klíčovou sazbu beze změny na 6,75 procenta, zatímco trh čekal její růst na sedm procent. Polský zlotý však ztráty, které po tomto oznámení inkasoval, ve druhé polovině týdne v souvislosti s oslabováním dolaru korigoval.
V pátek odpoledne se pohyboval poblíž 4,70 PLN/EUR, kde celý týden otevíral. Zásadní změnou v tomto týdnu neprošel ani kurz maďarského forintu, když tamní říjnová inflace (21,1 % meziročně) v podstatě odpovídala odhadům.
Za očekáváním trhu v říjnu zaostala i inflace v USA. Oproti konsenzu ve výši 0,6 procenta meziměsíčně a 7,9 % meziročně nakonec dosáhla v obou případech o 0,2 procentního bodu nižší úrovně. Stejná odchylka byla pozorována i u její jádrové složky. Inflaci nadále podporovalo nájemné, cenová dynamika u většiny ostatních položek zpomalila a/nebo zůstala za očekáváním.
Americký dolar reagoval v páru s eurem oslabením až k 1,03 USD/EUR. Trhy očekávaný vrchol měnověpolitických sazeb americké centrální banky, Fedu, se snížil k aktuálním 4,9 procenta, což je zhruba o 20 bazických bodů méně, než ještě začátkem tohoto týdne.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
