Vzorek dotázaných byl rozdělen na dvě kohorty: Mladší (21-43 let) a starší (44+ let). Výsledky poukazují na velmi rozdílné přístupy k investicím a v mentalitě mladších bohatých a starších bohatých Američanů.
Profil bohatých v USA
Nejzastoupenější skupinou bohatých Američanů (65 %) tvoří generace tzv. boomers (57-76 let). Druhou nejčetnější skupinou (16 %) je generace X (44-56 let), třetí (12 %) jsou mileniálové (27-43 let), na čtvrté pozici (7 %) je „tichá generace“ (77+ let) a nejméně zastoupenou skupinou (1 %) je generace Z (21-26 let).
Většina (67 %) má investiční aktiva v rozmezí tří až pěti milionů dolarů, ostatní mají více, jde tedy o velmi bohaté jedince. Většina ke svému bohatství významným dílem přišla dědictvím, pouze asi 30 procent se identifikovala jako „self-made“ bez významného majetkového dědictví.
Investiční trendy
Kompozice portfolia a investiční mentalita se značně liší mezi mladší a starší kohortou. Například 72 procent dotázaných z mladší kohorty si nemyslí, že lze dosáhnout nadprůměrných návratností investicemi pouze do tradičních nástrojů, jako jsou dluhopisy a akcie. Ve starší kohortě tento názor sdílí pouze 28 procent dotázaných.
Největší příležitost ke zhodnocení svých prostředků mladší dotázaní spatřují v nemovitostech (31 %), kryptoměnách a digitálních aktivech (28 %), private equity (26 %), dluhopisech (17 %), akciích rozvojových trhů (16 %) a amerických akciích (14 %). Starší kohorta spatřuje největší příležitosti v amerických akciích (41 %), nemovitostech (32 %), akciích rozvojových trhů (25 %), private equity (15 %) a dluhopisech (12 %).
Jediné investiční aktivum, na němž se obě kohorty významně shodnou, že má své místo v portfoliu, jsou nemovitosti. Mnohem méně mladších dotázaných spatřuje velké příležitosti v amerických akciích (14 %), což je v ostrém kontrastu se starší populaci (41 %), pro které jsou americké akcie nejatraktivnějším aktivem ze všech.
Největším rozdílem mezi kohortami je tíhnutí mladších k alternativním investicím, zatímco starší zůstávají věrní tradičním investičním aktivům. Mladší tíhnou výrazně více ke kryptoměnám a digitálním aktivům (28 %), starší minimálně (4 %). Private equity neboli fondy soukromého kapitálu jsou populární mezi mladými (26 %) a méně mezi staršími (15 %).
Starší se také nebojí investovat do zahraničních společností, kdežto mladší jsou skeptičtější. Překvapivě mladší častěji spatřují růstové příležitosti v komoditách a dluhopisech než starší kohorta. Nejméně populární investiční volby pro mladší jsou: Soukromý dluh (11 %) a komodity (13 %), pro starší to jsou soukromý dluh (4 %) a kryptoměny a digitální aktiva (4 %).
Mladší tedy tíhnou více k alternativním investicím a jsou skeptičtější vůči americkým akciím a akciím obecně, což je v ostrém kontrastu se starší kohortou. Tradiční modely by přitom mladším lidem alokovaly výrazně více majetku do akcií.
Trend je pro mladší kohortu jasný – alternativní investice vítězí a 93 procent dotázaných uvedlo, že hodlá investovat do této skupiny aktiv v dalších letech. Oproti tomu pouze 28 procent ze starší kohorty uvedlo totéž.
Mladší investoři, zdá se, nenásledují tradiční alokační principy a modely a jejich portfolio alokace je podobné napříč vzorkem nezávisle na tom, jak moc tíhnou k riziku. Překvapivé je v této souvislosti to, že konzervativní skupina mladších měla největší expozici vůči kryptoměnám. Oproti tomu ve starší skupině rozdíly v alokaci portfolia intuitivně odpovídají míře rizika, které jsou ochotni podstupovat.
Tyto neintuitivní nálezy lze vysvětlit tím, že mladší kohorta je ve skutečnosti konzervativnější, než starší kohorta a více se straní riziku podle Bank of America. To je opak k všeobecně přijatým názorům o tom, že mladší mají k riziku blíže než starší. Nejpopulárnějšími volbami pro mladé jsou totiž kryptoměny a nemovitosti a jejich alokace do hotovosti a dluhopisů je větší než u starších dotázaných.
Kryptoměny jsou často přirovnávány ke konzervativním investicím, jako je zlato. O bitcoinu se nejčastěji mluví jako o „digitálním zlatu“. Bitcoin byl vytvořen především jako alternativa k tradičním monetárním systémům, jež zpravidla vždy časem zkolabují a propadnou hyperinflaci v důsledku neúměrného „tištění“ dané měny.
Konzervativnější přístup mladých může být zapříčiněn vysokými valuacemi na akciových trzích, zhoršující se dluhovou situací ve světě či intenzivními medvědími trhy v letech 2000-2002 a 2008-2009. Je to ale poněkud v rozporu s dalším nálezem průzkumu, který ukazuje, že mladší kohorta je mnohem optimističtější, co se týče výhledů do budoucna ohledně americké a globální ekonomiky.
Ostré rozdíly jsou i v tom, jak obě kohorty vyhledávají finanční informace. Obecně řečeno, starší více čtou, mladší více sledují videa a sociální média. On-line články jsou mnohem populárnější mezi staršími (55 %), než mladšími (38 %).
Nejostřejší rozdíly jsou v on-line videích, kde 37 procent mladších čerpá finanční informace oproti 15 procentům starších, a sociálních médiích, kde 48 procent mladších čerpá finanční informace a u starších je to pouze šest procent.
Autor je analytik společnosti BH Securities
(Redakčně upraveno)
