Až k Nejvyššímu soudu se dostala kauza diváka, který byl při kvalifikačním tréninku motokrosového závodu zraněn jezdcem, jenž nezvládl řízení svého motocyklu a vylétl mimo vytyčenou trať přímo do prostoru určeného pro fanoušky.
Tohoto diváka zastupuje právě advokátní kancelář Spring Walk, podle níž její klient požadoval náhradu škody a nemajetkové újmy, která mu kvůli nehodě vznikla – nejen po jezdci, který vyjel z dráhy, ale také po pořadateli závodu – motokrosovém klubu.
Od jezdce požadoval žalobce odškodnění na základě paragrafu 2927 občanského zákoníku, tedy na základě odpovědnosti z provozu dopravního prostředku. V případě pořadatele motokrosového závodu to byl paragraf 2925, který vymezuje druh provozů zvlášť nebezpečných, a to i při vynaložení řádné či dokonce veškeré možné péče (například chemická továrna – pozn. aut.).
„V řízení jsme tvrdili, že pořádání motokrosového závodu představuje také provoz zvlášť nebezpečný, a v případě vzniku újmy by tak poškození měli požívat zvláštní ochrany,“ uvedla Anna Kempná, právnička Spring Walk.
Verdikt Nejvyššího soudu
S tímto právním názorem se ztotožnil soud rozhodující v prvním stupni a později také odvolací soud, který věc přezkoumával v návaznosti na odvolání obou žalovaných subjektů. Pořadatel motokrosových závodů však i přes potvrzení rozsudku soudu prvního stupně odvolacím soudem podal dovolání k Nejvyššímu soudu.
Nesouhlasil s právním názorem nižších soudů a trval na svém stanovisku, že nebezpečí na těchto závodech nedosahuje takové intenzity, aby se na něj mohlo vztahovat ustanovení občanského zákoníku o provozech zvlášť nebezpečných.
Nejvyšší soud v nedávno vydaném rozsudku potvrdil rozsudky soudu nižších stupňů a zařadil provozování motokrosových závodů mezi případy, kdy se provoz stává zvlášť nebezpečným.
„Újma na zdraví diváka kvalifikačního tréninku motokrosového závodu vyvolaná motocyklem, jenž vyjel mimo vytyčenou trať, je způsobena provozem zvlášť nebezpečným a odpovídá za ni pořadatel závodu,“ uvádí se v rozsudku.
V jeho odůvodnění rovněž stojí, že závodníci při motokrosu nejsou vázáni pravidly silničního provozu, jedou na hranici možností svých motocyklů po obtížné, členité trati a často riskují, což výrazně zvyšuje pravděpodobnost nehod.
Odpovědnost pořadatelů
I když divácké zóny odpovídají bezpečnostním požadavkům Svazu motokrosu v Autoklubu České republiky, riziko opuštění dráhy a zranění diváků je stále přítomné.
Motokrosové závody tedy splňují požadavky pro aplikaci ustanovení provozu zvláště nebezpečného, neboť se při nich závodníci pohybují na hranici svých fyzických možností a technických limitů svých strojů, čímž vytvářejí vysoké riziko, které nelze zcela eliminovat.
„Toto rozhodnutí přináší zásadní změnu pro všechny, kteří utrpěli újmu při motokrosových závodech nebo automobilových závodech, které jsou svojí povahou motokrosovým závodům velmi podobné,“ uvedla Anna Kempná. Vysvětlila, že pořadatelé těchto akcí tak skutečně nesou objektivní odpovědnost za vzniklou škodu a nemajetkovou újmu.
„Což znamená, že poškození se mohou domáhat náhrady škody, aniž by museli prokazovat nedbalost pořadatele při organizaci motokrosových závodů,“ zdůraznila advokátka. Současně je podle ní potřeba pamatovat na to, že vždy záleží na konkrétních okolnostech daného případu, které mohou výrazně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu ve zdánlivě obdobné situaci.
Rizikové sporty a pojištění
S rizikem a újmou na zdraví při sportu souvisí také aktuální rozhodnutí ERV Evropské pojišťovny, která nově zjednodušila kategorizaci a rozdělila sporty do čtyř přehledných skupin – právě podle toho, jak jsou rizikové. A podle toho je také bude pojišťovat.
Pohled na rizikovost sportů je na trhu odlišný. Zatímco jedna pojišťovna považuje některý ze sportů za běžný, pro jinou už je rizikový. Klientům se tak může snadno stát, že si nesjednají to správné pojištění, které se bude vztahovat přesně na jejich aktivity.
„ERV Evropská pojišťovna proto nyní představila nové rozdělení sportů, které klasifikovala do čtyř jasných kategorií podle jejich rizikovosti – běžné, zimní, rizikové a individuálně posuzované,“ řekl Vlastimil Divoký, manažer marketingu a komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Základní cestovní pojištění u ERV Evropské aktuálně pokrývá 148 sportů, mezi které patří například plavání, běh, míčové hry, cykloturistika, turistika či via ferrata obtížnosti A a B. ERV Evropská navíc sjednotila všechny vodní atrakce, které si lze zakoupit na pláži, do této kategorie.
Pokud se tedy na dovolené u moře rozhodnete vyzkoušet vodní lyžování, jízdu na skútru či banánu, paddleboarding nebo parasailing, nemusíte mít obavy, to vše je součástí základního cestovního pojištění.
Na lyže s připojištěním
K zimní dovolené neodmyslitelně patří lyžování, snowboarding, bobování nebo běh na lyžích. Pro tyto činnosti je nutné sjednat připojištění zimních sportů, které je vhodné například pro běžné rekreační lyžování na vyznačených sjezdovkách. Bez problémů stačí na téměř všechna alpská střediska, protože ho lze – stejně jako pojištění běžných sportů – využít až do 3,5 tisíce metrů nad mořem.
Připojištění rizikových sportů je nezbytné například pro canyoning, rafting na divoké vodě obtížnosti WW3 nebo potápění s dýchacím přístrojem. Dále pak skialpinismus, vysokohorskou turistiku až do nadmořské výšky pěti tisíc metrů nad mořem nebo via ferrata obtížnosti C. Patří sem také lyžování či snowboarding mimo vyznačené trasy, jinak řečeno freeride ve volném terénu.
Pro velmi náročné a adrenalinové sporty, jako jsou heliskiing, via ferrata obtížnosti D a E nebo bojové sporty, je nutné sjednat individuálně kalkulované pojištění. To pokrývá také specifická rizika a aktivity jako například vysokohorské expedice nad pět tisíc metrů nad mořem.
„Každý sport má svoji specifickou míru rizika, a díky těmto kategoriím je pro naše klienty nyní jednodušší vybrat to správné pojištění,“ konstatoval Vlastimil Divoký.
Pokud daný sport vykonáváte organizovaně, tedy v rámci nějaké soutěže, jeho rizikovost se o úroveň zvyšuje. Takže například zatímco lyžování je považováno za běžný zimní sport, účast na lyžařské soutěži vyžaduje sjednání rizikového připojištění.
Statistiky ukazují, že právě lyžování patří mezi nejrizikovější sporty. Každý třetí úraz vzniklý na sjezdovce je vážný. „U mužů je lyžování hned po fotbalu druhým nejrizikovějším sportem. U žen jde dokonce o nejrizikovější sport vůbec, přestože se mu věnují jen několik měsíců v roce,“ dodal Divoký.
