
Již od podzimu trhy sázely na vítězství Donalda Trumpa a jeho protekcionistickou politiku s cílem ochránit či podpořit americké producenty. Tento týden znamenal určité vystřízlivění, očekávaní rychlého zavádění cel a tarifů se nenaplnila, spíše to vypadá na postupnější náběh.
Samotný ekonomický kalendář ale silnějšímu euru tento týden rozhodně nenahrával. Německý ZEW index stále ukazoval na hodnocení současné situace v blízkosti pandemického minima, složka očekávání pak výrazně zklamala. PMI z průmyslu sice skončil nad tržním konsensem a překvapil pozitivně, i tady ale platí, že se stále nachází hluboko v pásmu kontrakce.

Naproti tomu americký kalendář, který byl ale na nová data relativně chudý, potvrdil stále silnou situaci na trhu práce (v podobě stále nízkých Jobless Claims, pozn. aut.). Pozitivně pak v závěru týden překvapil průmyslový PMI, který se v USA přehoupl lehce přes 20 bodů do pásma expanze.
Ze silnějšího eura proti dolaru, a i díky zmírnění obav, že Trump rychle a razantně zavede cla, která dopadnou na evropskou ekonomiku, profitovaly i měny středoevropského regionu. Nejúspěšnější byl polský zlotý, který si proti euru za tento týden připsal více než jedno procento.
Maďarský forint necelé procento a relativně nejméně si polepšila česká koruna, když se její kurz posunul z pondělních kotací u 25,25 CZK/EUR k pátečním 25,10 CZK/EUR, což znamenalo zhodnocení o zhruba dvě třetiny procenta.
Zklamáním bylo zveřejnění tuzemského konjunkturálního průzkumu za leden. Výrazné zhoršení přinesla důvěra spotřebitelů, jejíž index spadl na nejnižší hodnotu od února 2024. Ke zhoršení došlo v podstatě u všech dotazovaných kategorii.

Zvýšil se podíl spotřebitelů, kteří se obávají zhoršení celkové ekonomické situace v Česku, i těch, kteří vidí černěji svoji finanční situaci. Mírně ale stoupla podnikatelská důvěra, a to i díky tomu, že se zlepšilo hodnocení v průmyslu, i když nadále zůstává relativně nízké.
Počet průmyslníků, kteří očekávají v nadcházejících třech měsících zvýšení tempa růstu výrobní činnosti, mírně převýšil podíl podnikatelů očekávajících pokles. Zároveň ale výrazně stoupl počet respondentů, kteří považují za svou hlavní bariéru produkce nedostatečnou poptávku (uvedlo to přibližně 53 % podnikatelů, v říjnu 42 %).
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com