Přestávky na oběd jsou většinou povinné a neplacené

Poradna
Také vám vrtá hlavou, proč po osmihodinové pracovní době i mzdě odpovídající osmi hodinám musíte v práci trávit dobu o půlhodinu delší? Může za to tzv. přestávka na jídlo a oběd, na kterou má každý zaměstnanec nárok po nejdéle šesti hodinách nepřetržité práce. Jde však spíše o nedobrovolný požitek.
Pro většinu zaměstnanců platí, že přestávky na oběd musejí brát spíš jako skutečnost, které se nelze vyhnout. Foto: Pixabay

Tato přestávka je totiž neplacená a nastavuje se o ni pracovní doba i v případě, že o tento oddych zaměstnanec nestojí, v pracovní době neobědvá, nebo jídlo přinesené z krabičky zhltne u pracovního stolu během pěti minut. Na druhou stranu jsou přestávky, během nichž zaměstnancům mzda naskakuje, může jich zaměstnavatel během směny určit více (v součtu do zákonem zaručené půlhodiny) a první pauza může začít i dříve než po šesti hodinách.

Kde se přestávky platí?

V kancelářích s organizováním obvyklé půlhodinové pauzy na oběd asi problém nestane, ale jsou speciální provozy (zdravotnická zařízení, doprava, energetika, ostraha), kde se zkrátka zaměstnanec nemůže sebrat a na desítky minut odejít.

Pak mu ale zaměstnavatel musí zajistit alespoň tzv. přiměřenou dobu na jídlo a oddech, která se do pracovní doby počítá a je placená.

Zákoník práce se samozřejmě zabývá i otázkami bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, a proto „jistí“ tuto problematiku i tzv. bezpečnostními přestávkami. Pokud zaměstnanec vykonává rizikovou nebo jednostranně zatěžující činnost, pak by ji po určité době měl změnit za práci méně náročnou.

Anebo si od ní odpočinout právě při bezpečnostní přestávce. Ta se samozřejmě může využít i na jídlo, také v tomto případě je však placená a počítá se do pracovní doby.

PSALI JSME:
Pracovní pohotovost se může stát vymahatelným závazkem

Pracovat lze pořád

Režim přestávek a jejich placení se vyplatí u některých provozů projednat už při nástupu do zaměstnání, případně je zanést do pracovní smlouvy, protože se obvykle jedná o individuální posouzení pracovní náplně konkrétních pracovníků. A o zaměstnavatelích obecně platí, že uhradí jen to, co musejí.

Pro většinu zaměstnanců však platí hořká pravda, že přestávky na oběd musejí brát spíš jako skutečnost, které se nelze vyhnout, a doba strávená v zaměstnání se o tento neplacený časový úsek každý den prodlužuje. Kdo chce, může přes přestávku i pracovat, ale pro odchod ze zaměstnání to znamená totéž, jako půlhodinku prosedět na lavičce v parku. Nelze si tuto přestávku napracovat a odejít z práce dřív než jedlíci, nebo argumentovat nutností zpracovat mimořádnou agendu.

PSALI JSME:
Konzumace alkoholu na pracovišti už neznamená automatickou výpověď

Pozor na předpisy

Přestávka na jídlo a oběd musí být nejméně čtvrthodinová. Kde pracovní provoz neumožňuje vyčerpat půlhodinový nárok v celku, je zbytek rozdělen do menších úseků. Není možné si ji vybrat na začátku, ani na konci pracovní doby. Nastává nejpozději po šesti hodinách nepřetržité práce (pro zaměstnance pod 18 let po čtyřech a půl), takže např. při dvanáctihodinové směně by si měl pracovník vybrat tyto přestávky dvě (a započítá se mu jen jedenáctihodinová pracovní doba).

Jak pracovníkům nikdo nezakazuje během přestávky pracovat, tak mu ani nikdo nepřikazuje jíst. V podstatě je možné tuto přestávku využít i k vyřízení osobních záležitostí, samozřejmě při dodržení časové lhůty a dodržení zákoníku práce či firemních předpisů. Když se např. zaměstnanci stravují vblízké restauraci, neznamená to volno k požívání alkoholických nápojů, které jsou na pracovišti zakázány. Obdobně při úrazu v průběhu přestávky bude záležet, zda zaměstnanec využil poskytnutou dobu k jídlu či odpočinku a jakým způsobem.

Petr Sviták

Sdílet:
  1. Co je to za blábol? To si jako autor myslí, že většina touží pracovat osm hodin v kuse bez přestávky na jídlo? Co takhle rovnou, pracovat zdarma? Jestli autor či jeho známý není schopen řádně platit zaměstnance a poskytnout jim podmínky pro výkon práce, tak má normálně zkrachovat. Nahradí ho jiný schopnější.

    • No tak já jsem ten případ pětiminutové svačiny a přesto MUSÍM být v práci osm a půl hodiny (půlhoďla zdarma) místo osmi. Vězte, že když do práce dojíżdíte, kvůli blbé povinné pauze vám ujede spoj a další jede o hodinu později, rozhodně z té obědové přestávky blahem nepadáte :/ znamená to titiž fakticky vrátit se domů o víc než hodinu později.

  2. Když bylo tohle opatření kdysi zavedeno, pojal to můj šéf tak, že dostal od státu půlhodinu, kterou musím odpracovat a on mi jí nemusí platit. A nepomohly hrozby ani prosby. Byla krize a on měl plnou pusu toho, jak za branou čekají prácechtiví lidé, kteří nás nahradí. Koukal, když jsem odešla, naprosto nechápal.

  3. Autor by si měl přečíst Zákon 262/2006 Sb., tedy zákoník práce:
    HLAVA III
    PŘESTÁVKA V PRÁCI A BEZPEČNOSTNÍ PŘESTÁVKA
    § 88
    (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut; mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce. Jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby. Mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první.
    (2) Byla-li přestávka v práci na jídlo a oddech rozdělena, musí alespoň jedna její část činit nejméně 15 minut.
    (3) Přestávky v práci na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby.
    (4) Poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby.

    Zákoník práce jednoznačně ukládá zaměstnavateli povinnost přestávku přidělit……čili vůbec nezáleží na vůli zaměstnavatele a nedodržování ustanovení zákoníku pro zaměstnavatele znamená nemalé sankce, krom jiného má i povinnost evidovat pracovní dobu zaměstnanců včetně přestávek.
    Tato diskuse by měla být spíš na téma kvalita našeho právního řádu a ne na téma sv*ně zaměstnavatel

    • Děkujeme za váš příspěvek. Autor zákon samozřejmě četl, ale vypadá to, že vy jste si článek pořádně nepřečetl 🙂

  4. Můj zaměstnavatel mi tuto půlhodinu proplácel. Myslím, že každý dobrý šéf by to měl dělat.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Zaměstnání

Pozor na nekalé praktiky nelegálních pracovních agentur

Zhruba desetinu personálních agentur působících na českém trhu práce tvoří tzv. šedé agentury, které při zaměstnávání na dočasné přidělení využívají legislativních mezer a okrádají jak samotné zaměstnance, tak i …

Situace na trhu práce povede k dalšímu růstu mezd

Rostoucí mzdové náklady společně s růstem cen energií a zdražováním firemních půjček mohou být smrtícím koktejlem pro české firmy. Mnohým společnostem začínají klesat zisky, což bude mít negativní dopad na rozvoj …

Nejčtenější

Část domácností se řítí do finanční propasti

Hospodaření některých českých domácností je dlouhodobě jen těžko udržitelné. Ačkoli se majetková a finanční situace za poslední dvě dekády celkově zvedla, je tu i jeden hodně rizikový faktor: v porovnání s výší mezd …

Pronajala si chalupu. A s ní i nevraživého souseda

Pronajmout si chalupu na dovolenou je běžná věc. Člověk čeká, že když zaplatí deset patnáct tisíc za měsíc, a v sezóně na žádaném místě za týden třeba i dvojnásobek, tak vše bude v pohodě. Jenže v takové chaloupce …

Pálenka z garáže je svátost, ale ilegální

Česko doslova přetéká ovocem. Zahrádkáři se radují, že bude hodně pálenky. A někteří si ji dělají doma ve sklepě nebo v garáži. Bývá to svátost a chlouba, ale kromě potenciálních zdravotních rizik jde především o …

Čeští dlužníci ulévají peníze i v Německu, říká prezident exekutorů

Rozhovor
Dlužníci pořád hledají obezličky, i když mají možnost požádat soud o odpuštění svých dluhů. Skrývají majetek do svěřenských fondů nebo ulévají peníze na účtech v Německu, a naopak němečtí neplatiči je schovávají u nás. A jak například na neplatiče nájemného? Preventivně doložkou o vystěhování sepsanou u notáře. To vše říká v rozhovoru pro FAEI.cz nový prezident Exekutorské komory JUDr. Vladimír Plášil.
Rolovat nahoru