Celkový dluh po splatnosti klesl za posledních dvanáct měsíců o 4,5 miliardy na 33,8 miliardy korun. V rámci celé republiky má přitom negativní záznam o existujícím závazku po splatnosti v Registru fyzických osob Solus celkem 5,07 procenta dospělých obyvatel. Před rokem to bylo 5,5 procenta.

Solus je zájmovým sdružením právnických osob, jehož cílem je v rámci odpovědného úvěrování přispívat k prevenci předlužování klientů, k prevenci růstu počtu dlužníků v prodlení, ke zvyšování vymahatelnosti současných dluhů po splatnosti a ke snižování potenciální finanční ztráty věřitelů.

Negativní dopad na rodinné rozpočty

Tajemník sdružení Solus Jan Stopka uvedl, že její negativní registr poskytuje data, která jsou pro odpovědné poskytovatele úvěrů nenahraditelná.

PSALI JSME:
Pozor na Centrální registr dlužníků České republiky, varují úřady

„I přes pokles počtu osob s dluhem v prodlení evidujeme nárůst takzvaných hit-rate, tedy počtu osob v prodlení evidovaných v negativním registru Solus, které přes existující dluh po splatnosti žádají o úvěr či službu s odloženou splatností. Na přelomu roku jsme reportovali informace o existenci dluhu po splatnosti v průměru u patnácti prověřovaných klientů ze sta,“ konstatoval Stopka.

Sdružení Solus vyzvalo české občany k obezřetnosti. Zhoršující se ekonomický výhled i rostoucí sazby u úvěrů na bydlení, kterým nyní končí fixace, mohou negativně ovlivnit rodinné rozpočty.

„Zvýšená opatrnost je bezesporu na místě, a to zejména na straně spotřebitelů. Rostoucí ceny energií i nákladů na další běžné výdaje domácností budou mít významný dopad do rodinných rozpočtů. Stále platí, že není vhodné si půjčovat na dovolenou či jiné nákupy, které nepřinášejí rodině trvalou a potřebnou hodnotu,“ upozornil Stopka.

PSALI JSME:
Dluhy nezvládají hlavně obyvatelé Moravskoslezského kraje

Pokud se osoba dostane do problémů se splácením svých závazků, měl by podle něho bez zbytečných odkladů kontaktovat své věřitele. „A společně hledat cestu, jak situaci co nejlépe zvládnout,“ dodal.

Desetina mladých s nezaplaceným dluhem

Podle jiné analýzy, kterou na svém webu zveřejnila společnost Kruk Česká a Slovenská republika, má nějaký závazek po splatnosti více než sedm procent Čechů. V produktivním věku (25 až 54 let) dokonce každý desátý Čech. Společnost Kruk se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

Více než 35 procent dlužníků s neuhrazenými závazky má půjčky u bank, jen o něco méně (zhruba 32 %) má úvěry u nebankovních institucí. Jako třetí v pořadí závazků (přes 24 %) jsou neuhrazené poplatky za bydlení (nájem, energie) a následují poplatky za služby, jako jsou například telefony či internet.

PSALI JSME:
Domácnosti dluží dva biliony korun. Každý desátý Čech si půjčuje rizikově

Podle průzkumu uvedené společnosti potřebovalo v uplynulém roce odklad splátek svých závazků15 procent Čechů. Častěji šlo o muže a zpravidla o mladší lidi ve věku 35 až 44 let. Dlužníci mají nejčastěji závazky po splatnosti ve výši 10 až 100 tisíc korun.

„Výsledky našeho průzkumu ukazují, že závazky po splatnosti má jen o necelé procento více Čechů než v předchozím roce, ale zároveň jsou tyto dluhy menší než dříve. Ženy mají především závazky do 10 tisíc korun a také méně častěji využily možnost odložení splátek. Muži častěji než ženy nezvládají splácet úvěry od nebankovních subjektů a půjčky od přátel a rodiny,“ řekla Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti Kruk.

Nebezpečí ztráty zaměstnání

Zdaleka nejčastější příčinou nesplácení závazků (41 %) je ztráta zaměstnání – výrazně častěji v případě žen než mužů. Necelá třetina Čechů nesplácí své dluhy kvůli nemoci a každý pátý dlužník uvádí jako příčinu nezvládnuté plánování financí. Tento důvod uvádějí častěji muži než ženy.

PSALI JSME:
Častějšími dlužníky jsou muži, u seniorů je tomu naopak

„Nižší nesplácené závazky žen a menší problémy s plánováním osobních financí svědčí o větší pečlivosti a menšímu sklonu k riziku v ženské části populace. Zároveň se ale ukazuje, že ztráta zaměstnání v souvislosti s koronavirovou pandemií postihla mnohem častěji ženy než muže,“ konstatovala Palendalová.

Problémy se splácením svých závazků podle ní mají také častěji zaměstnanci v zemědělství a lesnictví a jen minimálně lidé pracující ve školství, vědě a výzkumu či ve státní správě.

Češi jsou k dlužníkům s nesplacenými závazky zpravidla velmi shovívaví. Nejčastěji souhlasí s tím, že se do dluhů může dostat každý, ale že je třeba finance dobře plánovat a držet si rezervu na nečekané výdaje. Přes 16 procent Čechů si ale myslí, že se tito lidé vyhýbají zodpovědnosti za své dluhy a že jde o lidi s nedostatečnou finanční gramotností.

PSALI JSME:
Každý se může dostat do situace, kdy není schopen splácet své závazky