Na dlouhodobém výzkumu finančního zdraví spolupracuje Česká spořitelna, datový portál Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Poslední sběr dat zajistila v březnu 2024 agentura IPSOS na reprezentativním vzorku 1 520 osob ve věku 15 až 65 let.
„Za sledované období od roku 2022 postupně klesá podíl lidí, kterým v měsíčním rozpočtu zůstávají i nějaké peníze navíc. Zatímco v roce 2022 dokázalo nějakou částku uspořit 64 procent lidí, letos v březnu šlo jen o 51 procent,“ konstatovala Monika Hrubá, která má v České spořitelně na starost strategii finančního zdraví.
Finanční rezervu má méně lidí
Tato situace se odráží i na počtu lidí s penězi pro nenadálé výdaje. Krátkodobou finanční rezervou nyní disponuje 72 procent Čechů, což představuje o sedm procentních bodů méně než v roce 2022. Podobný pokles se pak týká i dlouhodobé finanční rezervy.
Na druhou stranu stabilně roste počet lidí, kteří očekávají, že se jejich finanční situace zlepší. Věří tomu bezmála třetina českých občanů oproti necelé pětině z konce roku 2022. Za tímto optimismem ve většině případů stojí přesvědčení, že se lidem zvýší příjmy, případně že brzy splatí úvěr nebo hypotéku.
Zhoršení finanční situace Čechů potvrzují také další data. „Zatímco v roce 2022 činil podíl obyvatel, kteří nejsou schopni čelit neočekávaným výdajům, osmnáct procent, v roce 2023 tento podíl vzrostl na dvacet procent,“ řekla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Dodala, že i tak jde z dlouhodobého hlediska o relativně nízký podíl. „V letech 2005 až 2014 nebylo schopno čelit neočekávanému výdaji v průměru čtyřicet procent obyvatel,“ připomněla Hrtúsová. Nejhůře jsou na tom domácnosti tvořené jednou dospělou osobou s dítětem – neočekávanému výdaji nebylo v loňském roce schopno čelit 54 procent z nich.
Přibývá osobních bankrotů
Ostatně podle analýzy, kterou FAEI.cz poskytla společnost CRIF, už několik měsíců po sobě přibývá osobních bankrotů. V dubnu jich bylo vyhlášeno téměř 1,3 tisíce, zároveň bylo podáno bezmála 1,4 tisíce insolvenčních návrhů. V obou případech jde o meziměsíční i meziroční růst.
„Od období pandemie po konec loňského roku vykazovaly počty osobních bankrotů spíše klesající tendenci. Od začátku letošního roku se však jejich počet každým měsícem mírně zvyšuje, stejně je tomu i u insolvenčních návrhů,“ sdělila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Podle údajů, které vycházejí z portálu informaceofirmach.cz, se oproti dubnu minulého roku počet bankrotů zvýšil o 26 procent a počet insolvenčních návrhů dokonce o 28 procent. Nejvíce bankrotů bylo vyhlášeno v Moravskoslezském (213), Ústeckém (179) a Středočeském kraji (168), nejméně pak na Karlovarsku (40), ve Zlínském kraji (45) a v na Vysočině (46).
„Mírný růst očekáváme i v následujících měsících, a to i s ohledem na mírně se horšící platební morálku u úvěrů na spotřebu souběžně s růstem jejich objemu od začátku letošního roku,“ poznamenala Kameníčková.
Za posledních dvanáct měsíců bylo vyhlášeno celkem 13 602 osobních bankrotů, tedy o 1 098 (o 9 %) více než v předchozím období. Zároveň bylo podáno 14 269 návrhů na osobní bankrot, oproti předchozím 12 měsícům o 1 098 (o 8 %) více.
Ženy jsou na tom hůře
Index prosperity a finančního zdraví také ukázal úroveň finanční gramotnosti Čechů. Přestože více než polovina lidí ocenila své znalosti na minimálně průměrně, skutečnost je patrně horší. Třetina produktivní populace totiž nedokázala správně odpovědět ani na dvě ze tří testovacích otázek z této oblasti. Správně na všechny otázky odpovědělo jen 27 procent dotázaných.
V mezinárodním srovnání Eurobarometeru, který hodnotí finanční gramotnost, si Česko stojí průměrně. Nejlepších výsledků dosáhli obyvatelé Nizozemska, Finska nebo Dánska, opačný konec žebříčku pak obsadilo Rumunsko, Portugalsko, Kypr či Španělsko.
Hlubší analýza dat ukazuje, že finanční gramotnost roste s vyšším vzděláním a vyšším příjmem. „To je poměrně očekávatelný výsledek. Zarážející je však výrazně nižší finanční gramotnost žen. Ta souvisí s velkými genderovými rozdíly, jež v Česku stále přetrvávají,“ konstatovala Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
„Zjištění, že muži častěji nejen deklarují větší přehled ve finančních záležitostech, ale i odpovídají správně na položené otázky, potvrzuje tyto nerovnosti a naznačuje prostor pro zlepšení v této oblasti,“ dodala Fialová. Například pouze čtvrtina žen (oproti 46 % mužů) odpověděla správně na otázku, jestli investice prostřednictvím akciového fondu poskytuje bezpečnější výnos než nákup akcií jedné společnosti.
„Stejně tak méně žen dokázalo správně vyhodnotit, že pokud inflace překoná úrokovou sazbu na jejich spořicím účtu, tak budou reálně ztrácet peníze. Naopak nejmenší problém činila ženám otázka na to, jak funguje úročení na spořicím účtu, přesto na tuto otázku odpovědělo správně pouze 63 procent žen, což je o zhruba deset procentních bodů méně než u mužů,“ uvedl Milan Mařík z projektu Evropa v datech.
Výsledek neustálého zdražování všeho je tady.
Perspektiva převážně pro mladé lidi není v téhle zemi nijak růžová.
To je tak , když je nastaven feudalismus (minimální nabídka) a kašleme na kapitalismus (majitelé zboží si konkurují)
Všechno je důsledek loutkové Fialovy vlády, servilní k zájmům USA. Zdražováním všeho vláda vybere víc peněz na DPH, z ČEZU je víc dividend. Kdyby to aspoň bylo pro snižování státního dluhu a na podporu ekonomického růstu. To ale kdepak. Ty peníze jdou na americkou válku proti Rusku do posledního Ukrajince a zřejmě taky do kapes vládnoucího pětikartelu, neboť Ukrajina liberálním vládám celého tzv. západního světa taky slouží, jako bezpečná obří pračka peněz, ukradených ze státních rozpočtů. Politici kradou lidem jejich těžce vydělané peníze s vědomím, že na Ukrajině je už nikdo nikdy nedohledá, takže spolu s komplici z kyjevské fašistické junty si v klídku můžou mastit kapsy aniž by jim v budoucnu hrozil skandál.