Přibývá umělého oplodnění, vajíčka si nechávají zamrazit stovky žen

Stovky žen si nechají každý rok v reprodukčních klinikách zamrazit svá vajíčka. Nejčastějšími důvody této „pojistky budoucího mateřství“ jsou kariéra, touha poznat svět nebo hledání správného partnera. Vedle toho ženy tento zákrok podstupují také kvůli zdravotním obtížím. V koronavirové pandemii také přibyl mezi Češkami zájem o umělé oplodnění.
Zájem o umělé oplodnění se během koronavirové pandemie zvýšil. Ilustrační foto: Pixabay.com

Překážkou v brzkém založení rodiny přirozenou cestou může být rozvod, hledání vhodného partnera-otce budoucího potomka, nebo nedostatečné finanční zázemí.

„Ženy jsou v dnešní době pod velkým tlakem, v pětadvaceti letech ukončí vysokou školu, začnou pracovat a tvořit si finanční zázemí. Současně jim ale v tomto věku začíná postupně klesat kvalita vajíček,“ vysvětlil odborník na reprodukci doktor Štěpán Machač z IVF Clinic.

Spermie stárnou pomaleji

Lékaři před odkládáním mateřství varují. Zatímco mužské spermie stárnou poměrně pomalu, ženská plodnost s přibývajícím věkem klesá skokově. Prudké zhoršení kvality vajíček odborníci pozorují po překročení pětatřicátého roku ženy.

„Jsou samozřejmě životní situace, kdy ženy založit rodinu nemohou, i když si to přejí. Nechtějí se ocitnout pod větším tlakem, než už jsou, a v takových případech doporučujeme vajíčka zamrazit zavčas,“ řekl specialista Pavel Otevřel z reprodukční kliniky Reprofit.

PSALI JSME:
Jsme neplodní, nebo plodní? Můžeme mít děti? Mnozí nevědí

Dodal, že čím mladší vajíčko, tím větší šance na úspěšné umělé oplodnění. „Pokud žena uvažuje o zamrazení vajíček, ideální je nechat si vajíčka zamrazit před dvaatřicátým rokem věku, kdy je jejich kvalita většinou ještě velmi dobrá,“ dodal doktor Otevřel.

Praxe ale bohužel doporučením lékařů neodpovídá a pacientky odborníky na reprodukci často vyhledají až tzv. pět minut po dvanácté. „Přicházejí bohužel s mylnou představou, že jim uchování vajíček stoprocentně zajistí potomka. Tak tomu ale není, pokud se k zamrazení vajíček odhodlají pozdě, třeba i v třiceti devíti nebo ve čtyřiceti, je reálná šance na úspěšné početí dítěte mizivá,“ sdělil Štěpán Machač.

Zdravotní důvody

Některé ženy si nechávají zamrazit vajíčka ze zdravotních důvodů. Například pacientkám s rakovinou, endometriózou nebo tvorbou cyst hrozí odstranění vaječníků, a proto je zamražení vajíček často jedinou šancí, jak v budoucnu počít dítě.

„Onkologické pacientky si nechávají zamrazit vajíčka před tím, než podstoupí chemoterapii, ozařování nebo odstranění vaječníků. Je skvělé, že tyto ženy s nelehkým osudem mohou díky vyspělé medicíně počít vlastní biologické dítě,“ řekl Pavel Otevřel.

PSALI JSME:
Léčba neplodnosti, nebo kšefty s beznadějí?

Dodal, že zákrok si bohužel musí hradit samy, protože pojišťovny na asistovanou reprodukci přispívají pouze párům. Na této klinice se zamrazuje ze zdravotních důvodů přibližně třetina vajíček.

Každá desetina se počítá

Technologie zamrazení vajíček je komplikovaná a roli hraje každá desetina stupně Celsia. Jako největší lidská buňka totiž vajíčko obsahuje značné množství vody, kterou musí odborníci nahradit speciálním roztokem.

„U nás jsme věnovali velké úsilí tomu, abychom zlepšili laboratorní podmínky pro mrazení, a vyplatilo se. Zatímco před deseti lety přežilo asi padesát procent zamrazených vajíček, teď je to přes devadesát procent,“ uvedl doktor Otevřel.

Statistiky ukazují, že i přes úspěšnost a vylepšování technik uchovávání většinou ženy svá zamrazená vajíčka nevyužijí. „Podle dostupných dat se v Evropě pro vajíčka do reprodukčních klinik vrátí asi devět procent žen. Přisuzujeme to tomu, že buď otěhotní přirozeně, nebo mateřství odkládají tak dlouho, až se rozhodnou dítě vůbec nemít,“ konstatoval doktor Štěpán Machač.

PSALI JSME:
Miliardový oplodňovací byznys. Za 15 let až polovina dětí ze zkumavky

Takzvanou ovariální rezervu, tedy kolik je v těle každý měsíc k dispozici vajíček, žena může zjistit s pomocí jednoduchých krevních testů u gynekologa. Výsledky ukážou, jestli je zásoba v normálu nebo dochází k předčasnému stárnutí a hrozí brzký začátek menopauzy. Ženy tak získají bližší představu o tom, jak rychle jejich biologické hodiny tikají.

Zájem o umělé oplodnění

Během koronavirové pandemie zaznamenaly reprodukční kliniky větší zájem českých žen o zamrazení vajíček a embryí, ale také o umělé oplodnění. Průměrný věk klientů při první návštěvě stále roste a přesahuje 37 let. Přitom z biologického hlediska se optimální věk početí pohybuje okolo věku 25 let.

Například u zmiňované olomoucké kliniky IVF Clinic se počet českých pacientek oproti minulému roku zvýšil o patnáct procent. Experti si to vysvětlují tím, že páry nemohly cestovat nebo chodit za kulturou, na společenské akce, a tak více přemýšlely o rozšíření rodiny.

Reprodukční kliniky v Česku ovšem naopak přišly kvůli covidu-19 o velkou část zahraniční klientely, některé zaznamenaly propad o polovinu. „Pro některé kliniky to byl 50 procent pokles, pro některé 20, ale vždy byl pokles,“ řekl Štěpán Machač, který je rovněž předsedou sekce asistované reprodukce gynekologicko-porodnické společnosti.

PSALI JSME:
Koronavirový baby boom? Karanténu si lidé zpestřovali sexem

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Zdraví

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.