Příjemné překvapení: Inflace meziročně spadla o 8,3 procentního bodu

Celoroční inflace sice v prosinci oproti listopadu poskočila z 2,8 procenta na rovná tři procenta, i tak jde o příznivou hodnotu, protože trh očekával ještě větší nárůst. Vybraní přední čeští ekonomové ve svých komentářích pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) také příznivě hodnotí průměrný růst cen za celý rok 2024, který dosáhl hodnoty 2,4 procenta oproti 10,7 procentu v roce 2023.
Inflace by v letošním roce mohla být ještě nižší než vloni. Ilustrační foto: Depositphotos.com
Inflace by v letošním roce mohla být ještě nižší než vloni. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Spotřebitelské ceny v prosinci podle čerstvých dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziměsíčně klesly o 0,3 procenta, i když v meziročním srovnání šlo o nárůst z 2,8 na 3 procenta.

„Průměrná míra inflace za rok 2024 činila 2,4 procenta. Ceny zboží úhrnem v roce 2024 vzrostly o 0,9 procenta a ceny služeb o 5,1 procenta,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Podle Petra Kymličky, partnera poradenské skupiny Moore Czech Republic, jde o poměrně příznivé číslo. „Obzvláště v porovnání s rokem 2023, kdy byla průměrná míra inflace třetí nejvyšší v celé historii České republiky a dosáhla hodnoty 10,7 procenta,“ sdělil Kymlička faei.cz.

Připomněl, že druhá nejvyšší celoroční inflace byla v roce 2022 s 15,1 procenta. „Vyšší pak zaznamenal už jen rok 1993 s 20,8 procenta. Osobně si však nemyslím, že bude tak nízká míra inflace, jaké jsme dosáhli v roce 2024, dlouhodobě udržitelná,“ dodal Petr Kymlička.

Analytik Martin Gürtler z Komerční banky se ještě vrátil k prosincovým výsledkům. Zdůraznil, že i nárůst na tři procenta zůstal za očekáváním, protože očekával skok ze 2,8 až na 3,3 procenta.

„Na meziměsíční pokles spotřebitelských cen o 0,3 procenta působilo zejména zlevnění potravin. Ceny potravin a nealkoholických nápojů v prosinci meziměsíčně klesly o 0,7 procenta a ceny alkoholu a tabáku o 1,3 procenta,“ sdělil pro faei.cz Gürtler.

V meziročním vyjádření ale podle něj došlo k zrychlení cenového růstu z 0,9 na 1,7 procenta u potravin a nealkoholických nápojů a z 4,6 na 4,8 procenta u alkoholu a tabáku. Důvodem byl vliv nízké srovnávací základny z konce roku 2023.

„Mírný meziměsíční pokles o 0,3 procenta zaznamenaly rovněž regulované ceny, když došlo ke zlevnění energií pro domácnosti v průměru o 0,5 procenta. Druhý měsíc v řadě naopak meziměsíčně zdražovaly pohonné hmoty, jejichž ceny byly v prosinci vyšší o 0,5 procenta,“ uvedl analytik.

Martin Gürtler odhaduje, že po loňské průměrné inflaci 2,4 procenta bude letos dokonán pokles ke dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Z hlediska struktury loni rostly hlavně ceny služeb, a to o 5,1 procenta. Růst cen zboží se naopak nacházel pod cílem ČNB, když dosáhl 0,9 procenta,“ uvedl pro faei.cz.

Důležité lednové hodnoty

Hlavní ekonom Patria Fiance Jan Bureš uvedl, z pohledu ČNB nebude příjemný pouze celkový výsledek prosincové inflace, ale právě i jeho struktura. Navíc je podle něho naděje na o něco nižší „klíčovou“ lednovou inflaci.

„V lednu předpokládáme výrazné zpomalení energetické inflace. V tuto chvíli po nižších prosincových číslech náš model ukazuje na místo předpokládaných 2,7 procenta pokles lednové inflace spíše do blízkosti 2,5 procenta,“ sdělil faei.cz Bureš.

To by podle něj mohlo ve finále vést k nižší inflační trajektorii po celý rok 2025, kdy by se průměrná hodnota mohla pohybovat v blízkosti 2,2 procenta namísto předpokládaných 2,5 procenta.

„Lednové číslo, které dostanou centrální bankéři jako předběžný odhad k dispozici až v den únorového zasedání (6. února), však tradičně bývá spojené s výraznou nejistotou v odhadech,“ uvedl Jan Bureš.

Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, brzdí inflaci stále poměrně slabá spotřeba domácností, která zaostává o takřka pět procent za předpandemickou úrovní. Připomněl, že na nižší inflaci se podílí také nižší nárůst cen potravin.

„Přesto některé druhy potravin meziročně zdražovaly poměrně výrazně. Například vejce o zhruba 36 procent nebo čokoláda a výrobky z ní o 28 procent,“ poznamenal pro faei.cz Kovanda, podle něhož tuzemské domácnosti stále poměrně šetří.

„Pokud by Češi utráceli více, jako před šesti lety, byla by inflace výraznější. Inflace na hraně tolerančního pásma ČNB je ovšem stále určitým varováním. I z toho důvodu, že ve světě se objevují zdroje možných nových inflačních tlaků,“ upozornil Kovanda.

Jmenoval například páteční sankce Spojených států, které jsou dosud nejtěžším sankčním úderem na ruskou energetiku. „Ty zvedly ceny ropy na čtyřměsíční maximum a mohou přispět k růstu cen pohonných hmot také v České republice,“ sdělil Kovanda.

Bydlení levnější nebude

Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities, uvedl pro faei.cz, že rok 2024 přinesl zkrocení inflace. „To v kombinaci se zvýšením reálných mezd podpořilo spotřebu domácností, která se stala hlavním motorem růstu naší ekonomiky,“ uvedl Křeček navzdory argumentu Lukáše Kovandy z Trinity Bank, že lidé utráceli spíše opatrně.

„Prosincová inflace se pohybovala jeden procentní bod nad stanoveným cílem, což je na samém okraji tolerančního pásma. S příchodem prvních měsíců letošního roku by inflace měla začít klesat, stále se však bude pohybovat nad inflačním cílem,“ odhadnul Křeček, podle něhož se letos bude průměrná inflace nadále držet ve svém tolerančním pásmu.

Analytik Martin Kron z Raiffeisen Bank popsal některé protiklady, které na jednu stranu tlačí ceny, na stranu druhou je zvyšují. „Alespoň částečnou úlevu by mohl přinést tento rok, kdy je předpokládán pokles cen energií, nicméně náklady nájemného (prostřednictvím vyšších cen nemovitostí) budou mít rostoucí tendenci,“ uvedl pro faei.cz Kron.

Na to, že je stále dražší bydlení včetně nájemného, upozornil také Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. „Avšak do inflace se začínají pomalu propisovat i rostoucí ceny bytů. A to je faktor, s nímž bude třeba počítat i pro letošní rok. Těžko totiž čekat, že by byty na trhu začaly letos zázračně zlevňovat,“ uvedl pro faei.cz Dufek.

Dodal, že velkou neznámou budou letos představovat energie, které i loni inflaci významně přiživovaly. „Je otázkou, jak či zda vůbec se nedávný pokles fixací cen plynu i silové ceny elektřiny do inflace propíše, když poplatky s energiemi spojené jdou nahoru,“ poznamenal ekonom.

Rizikovým faktorem podle něho zůstávají i další služby, u nichž cenový růst nezačal ještě pořádně ani přibrzďovat. „Příkladem budiž restaurace a hotely, kde ceny rostou stále o téměř sedm procent. Za poslední tři roky se právě tyto ceny v ubytování a stravování zvýšily o více než 45 procent, za posledních pět let pak dokonce o téměř 63 procent,“ sdělil Dufek.

„I když prosincová inflace dopadla lépe, než se čekalo, spotřebitelé jistě nezapomněli, jak rychle rostly ceny v posledních letech. Za tři roky to bylo o více než 27 procent, od prosince 2019 pak dokonce o téměř 39 procent,“ dodal Dufek.

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena