V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,2 procentního bodu vyšší než loni v březnu, což znamená, že se meziroční růst míry nezaměstnanosti nepatrně zmírnil z úrovně 1,3 procentního bodu zaznamenané v únoru.
Nezaměstnanost v české ekonomice zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.
Samotný meziměsíční pokles míry nezaměstnanosti je v březnu tradičně spojen s rozjezdem sezónních prací v zemědělství, lesnictví či stavebnictví, v případě letošního března lze ale pokles nezaměstnanosti vnímat coby úspěch s tím, jak na značnou část ekonomiky dopadají omezení související s pandemií.
Faktem je, že průzkumy z tuzemského zpracovatelského průmyslu hlásí růst výroby i poptávky po nových pracovnících. Nedostatek pracovníků v rámci boje s pandemií hlásí zdravotnictví a sociální péče. S nepříznivými dopady pandemických uzavírek na ekonomickou aktivitu a zaměstnanost se naopak potýkají odvětví jako cestovní ruch, gastronomie, služby, obchod a kultura.
Nezaměstnanost se v české ekonomice nicméně drží nízko, a to i díky vládním programům zaměřeným na stabilizaci situace na trhu práce. Nezaměstnanost v tuzemské ekonomice je nízká i v mezinárodním srovnání: V rámci EU byla v únoru nezaměstnanost v ČR mezi členskými státy druhá nejnižší, nižší míru nezaměstnanosti mělo dle metodiky Eurostatu v tomto srovnání pouze Polsko.
Přinejmenším v dubnu budou na trh práce i nadále působit protichůdné faktory: Nástup jara obvykle znamená pokles nezaměstnanosti díky nástupu sezónních prací v zemědělství či stavebnictví, zároveň se ale bude projevovat nepříznivý dopad uzavírek souvisejících s pandemií na zaměstnanost ve službách a maloobchodu.
Celkově do dalších měsíců očekávám postupný nárůst nezaměstnanosti, vládní opatření na podporu zaměstnanosti by ale měla i nadále sloužit coby tlumič bránící výraznější eskalaci růstu nezaměstnanosti v české ekonomice.
Přesto si ale myslím, že na přelomu jara a léta může míra nezaměstnanosti přechodně překonat úroveň pěti procent, ve druhé polovině by ale měl přijít pokles nezaměstnanosti, tedy za podmínky, že se naplní předpoklad oživení růstu české ekonomiky.
Klíčovým faktorem bude úspěšnost vakcinace a tedy schopnost dostat pandemii pod kontrolu, což by otevřelo prostor pro uvolňování omezení v jednotlivých odvětvích české ekonomiky a ve společenském životě obecně.
Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 procenta, letos by se průměrná míra nezaměstnanosti mohla dle mých odhadů dosáhnout úrovně 4,7 procenta. V průběhu roku 2022 by se situace již mohla začít zlepšovat s tím, jak by pandemie měla být pod kontrolou a česká ekonomika by již měla být na vlně dlouhodobějšího oživení, tedy na vlně růstu hrubého domácího produktu (HDP).
Autor je hlavní ekonom Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
