Češi přitom nejčastěji utrácejí za cestování a výlety a za návštěvy restaurací. Zatímco podíl domácností, investujících především do cestování, zůstal meziročně téměř stejný, návštěvy restaurací jsou vzácnější – z loňských 20 procent klesly na aktuálních 16 procent.
Stejně jako v loňském průzkumu se na třetím místě v útratách za koníčky umístilo zahrádkaření (loni necelých 12 %, letos již lehce přes 12 %, pozn. aut.). Propad zájmu Čechů zažily sportovní aktivity (z 12 na necelých 8 %) a kulturní akce (ze 7 na 5 %). Zdvojnásobil se ovšem podíl domácností, které za zábavu a koníčky neutrácejí vůbec – z loňských 12 procent na současných 24 procent.
Muži utrácejí více než ženy
„Zjištění, že české domácnosti utrácí méně za sport a kulturu nepochybně souvisí i s protipandemickými opatřeními v loňském roce. Navíc se ukazuje, že Češi dobře vnímají zdražování energií i spotřebního zboží, a tedy více šetří na zábavě a dalších aktivitách, které nejsou nezbytně nutné,“ konstatovala Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.
Dodala, že dlouhodobé zanedbávání sportovních aktivit může mít negativní vliv na zdraví dospělých i dětí: „Ale sportovat lze naštěstí i s velmi nízkými náklady.“
Za zábavu a koníčky utrácejí o něco více muži než ženy, přičemž žádné investice do zábavy uvádí jen pětina mužů, ale hned 28 procent žen. Za cestování utrácejí především lidé ve věku 35 až 64 let, posezení v restauraci láká zejména mladé lidi ve věku 18 až 24 let, kteří také za zábavu utratí výrazně největší část svého měsíčního rozpočtu, než lidé z ostatních věkových skupin.
Cestování se věnují především rodiny s dětmi – bez ohledu na jejich počet. Častěji a větší část svého rozpočtu investují do zábavy vysokoškoláci, kteří také nejčastěji cestují.
„Češi si na dovolenou, zábavu ani různé volnočasové aktivity zpravidla nepůjčují, a tak se s klesajícím příjmem jejich domácnosti snižují i výdaje na zábavu a koníčky. Současně jsme ale také zjistili, že i lidé se závazky po splatnosti často utratí za zábavu jednatřicet až padesát procent svého měsíčního rozpočtu. A to samé platí také pro domácnosti, jejichž finanční příjem vystačí jen na nejzákladnější potřeby,“ upozornila Palendalová.
Za zábavu a koníčky jsou zvyklí utrácet především lidé pracující v oboru finančních a pojišťovacích služeb, informačních technologií a telekomunikací. Naopak nejméně často lidé pracující v sektoru zemědělství a lesnictví.
Třetina lidí omezuje koníčky
Podle jiného průzkumu, který pro Generali Investments uskutečnila agentura Instant, omezuje své koníčky kvůli inflaci třetina Čechů. Průzkum se uskutečnil v polovině srpna a zúčastnila se ho více než tisícovka lidí.
Výsledky ukázaly, že na 80 procent Čechů na sobě pociťuje dopady prudce rostoucí inflace. Většina lidí má také strach o ztrátu část svých úspor. Polovina Čechů také ze strachu o své finance změnila za poslední půlrok způsob, jakým se snaží chránit své úspory před rychle rostoucí inflací.
„Inflace dosahuje 17,5 procenta a lidé její dopady pociťují v každodenním životě. Ať již jdou na týdenní nákup nebo na oběd. Proto je pochopitelné, že inflace je pro Čechy aktuálně největším strašákem a negativně se projevuje na náladě spotřebitelů,“ uvedl podle serveru České noviny ekonom Generali Investments Radomír Jáč.
S blížícím se příchodem školního roku mají Češi jasno, že odmítají šetřit na svých dětech. Pouze pět procent lidí uvedlo, že šetří na volnočasových aktivitách svých dětí, na výbavě dětí do školy hodlají šetřit tři procenta. Proti dopadům rostoucí inflace se 68 procent Čechů brání snížením spotřeby energií a vody. Šetření na nákupech potravin volí dvě třetiny lidí a omezení návštěv restaurací 45 procent z nich.
Dokud budeme dotovat vládnoucí stranu ODS tak peníze nazbyt prostě nebudou…