Předběžné údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že meziroční růst spotřebitelských cen v únoru mírně zpomalil: z lednových 2,8 procenta na aktuálních 2,7 procenta.
„Inflace je sice nadále zvýšená, ale bezpečně se pohybuje v rámci svého tolerančního pásma. V průběhu letošního roku bychom se mohli dočkat ještě dvou snížení úrokových sazeb, které stanovuje Česká národní banka,“ uvedl pro faei.cz hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček.
Jenže potraviny, alkohol a tabák oproti loňskému únoru zdražily podle odhadu o 4,7 procenta. „Vzhledem k lednovému růstu cen zemědělských výrobců o 9,1 procenta lze předpokládat, že inflační tlaky u potravin budou pokračovat,“ upozornil Křeček.
Dodal, že situace v rostlinné výrobě by se mohla zlepšit s příchodem nové úrody od tuzemských producentů. „Komplikovaněji se jeví situace u živočišné výroby,“ konstatoval Křeček. Pod kontrolou se naopak daří inflaci držet u zboží.
„Příznivě se vyvíjí i ceny energií pro koncové spotřebitele. Inflační tlaky však přetrvávají u služeb, které dál výrazně zdražují. Značnou nejistotu směrem do budoucna představují celní války, které by již zanedlouho mohly zasáhnout i Evropskou unii,“ poznamenal Štěpán.
Riziko jménem Trump
Že tahounem rostoucích cen zůstávají potraviny, uznal v komentáři pro faei.cz rovněž analytik PwC Dominik Kohut. Jako pozitivní naopak označil přibrzďování cen energie, což se následně odráží i v dalších sektorech.
„Předběžný vývoj inflace by s výjimkou stále zdražujících služeb mohl být do budoucna pro bankovní radu České národní banky (ČNB) ujištěním pro další uvolnění měnové politiky snižováním úrokových sazeb pod 3,75 procenta. To by výrazně pomohlo zatím jen mírnému ekonomickému růstu,“ uvedl Kohut.
Na druhou stranu velkým otazníkem i pro tuzemskou centrální banku bude další vývoj ve světě, a to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky. Rizikem pro odhad průměrné roční inflace 2,4 procenta zůstávají především inflační tlaky spojené s radikálními kroky amerického prezidenta a jeho započatou obchodní válkou s Kanadou, Mexikem a Čínou.
„Jejich případné rozšíření na Evropu a reciproční zavedení odvetných cel by se do cen k nám dováženého zboží propsalo velmi citelně,“ zdůraznil Kohut. Analytici Raiffeisenbank očekávali, že inflace u potravin v únoru přeskočí pětiprocentní hranici, nakonec se zastavila tři desetiny pod ní.
„V meziročním srovnání inflaci táhly vzhůru podobně jako v lednu ceny potravin, alkoholu a tabáku. Právě tato oblast způsobila odchylku oproti naší prognóze, jelikož jsme předpokládali, že cenová dynamika zrychlí nad pět procent,“ uvedl pro faei.cz analytik Martin Kron.
Připomněl, že polední makroekonomická prognóza ČNB odhadovala únorovou inflaci na úrovni 2,6 procenta. Výsledek je tak nad jejím odhadem, nicméně není to úplně překvapivé vzhledem k tomu, že již lednová inflace skončila nad predikcí tuzemské centrální banky.
„Tento výsledek tak toho mnoho pro bankovní radu nemění. Rizika budou hodnocena stále jako mírně proinflační zejména v souvislosti s cenami potravin a služeb,“ konstatoval Kron. Důležitým údajem bude podle něj mzdový vývoj v posledním kvartále minulého roku.
„Pokud mzdová dynamika výrazně nezpomalila (náš odhad i ČNB očekává růst o 7 procent nominálně), předpokládáme, že bankovní rada na březnovém zasedání opět přeruší cyklus uvolňování měnové politiky a dopřeje si více času na vyhodnocení dalších příchozích dat,“ dodal Kron.
Důležitá jádrová inflace
Analytik Komerční banky Martin Gürtler se v komentáři pro faei.cz zaměřil také na takzvanou jádrovou inflaci (růst cen neregulovaných, nepotravinářských komodit – pozn. aut.). „Byla pravděpodobně vyšší, než jsme čekali,“ uvedl Gürtler.
„Na základně informací zveřejněných v rámci předběžného odhadu ČSÚ, a tedy bez znalosti podrobných dat inflace, je těžké určit vývoj jádrové složky. Náš velmi hrubý odhad je, že jádrová inflace mohla v únoru činit 2,4 až 2,5 procenta,“ sdělil analytik.
Upozornil, že také ceny služeb v únoru meziročně poskočily o 4,7 procenta, tedy stejně jako potraviny. „Zde bude po zveřejnění podrobných dat zajímavé sledovat, z jaké části se na tom podílely služby v rámci regulovaných cen a jaká část připadala právě na jádrovou inflaci,“ uvedl Gürtler.
Struktura únorové inflace by podle něj nejspíše redukovala šance na březnové snížení sazeb ze strany ČNB. Ovšem až podrobná data struktury inflace zveřejněná příští týden v úterý ukážou, jaký byl skutečný vývoj pro měnovou politiku důležité jádrové inflace,“ poznamenal Martin Gürtler z KB.
Hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE Radomír Jáč se naopak domnívá, že z pohledu centrální banky představuje předběžný údaj ČSÚ o únorové inflaci celkově dobrou zprávu, a že ponechává ve hře možnost snížení úroků na zasedání bankovní rady na konci března.
„Zároveň ale z bankovní rady vnímáme signály, že přístup ke snižování úrokových sazeb bude opatrný, a že pokles úroků bude pozvolnější,“ uvedl pro faei.cz Jáč. Podle jeho názoru nakonec bankovní rada ponechá úroky beze změny a sníží je až na počátku května.
„Předpokládáme, že ČNB bude letos úroky snižovat vždy o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí: Repo sazba by takto měla v letošním závěrečném čtvrtletí dosáhnout úrovně tří procent a na této hladině se následně po delší dobu stabilizovat,“ dodal Radomír Jáč.
