Příští krize nás nezaskočí, našetříme si. Opravdu?

Analýza
Ekonomové sice dlouhodobě nabádají rodiny, aby si pro případ mimořádných situací vytvářeli finanční rezervy, ale pro mnohé platí, že si nejprve musí „natlouct ústa“, aby takové rady bral vážně. Koronavirová krize teď skutečně mnohé Čechy nutí k tomu, aby do budoucna více mysleli na zadní kolečka a vytvořili si finanční polštář.
Lidé chtějí více šetřit, otázkou je, jestli na to budou mít peníze. Foto: Depositphotos.com

Tři čtvrtiny obyvatel chtějí pod vlivem koronavirové krize výrazně změnit své spořící návyky. Aspoň to tvrdí v exkluzivním průzkumu agentury Ipsos pro Komerční banku. Na otázku Motivuje vás koronavirová epidemie k tomu, abyste v budoucnu měli větší finanční rezervy pro nenadálé situace? odpovědělo 38 procent dotázaných, že si chce vytvořit aspoň tříměsíční finanční polštář. Půlroční 21 procent a roční 15 procent lidí.

„I bankovní svět zaznamená změny způsobené pandemií koronaviru. Jsem přesvědčen, a průzkum to potvrzuje, že Češi jsou zodpovědní a budou si vytvářet větší finanční rezervy,“ řekl Jan Kubánek, manažer pro strategii retailového bankovnictví v Komerční bance.

Očekává zásadní změny. „Četnější využívání spořicích produktů, ale také výrazný nárůst internetového a mobilního bankovnictví, uzavírání smluv na nové produkty nebo služby on-line nebo dynamický vzestup bezhotovostních plateb, to je jen začátek změn v daleko masivnější digitalizaci celého sektoru,“ poznamenal Kubálek.

PSALI JSME:
Češi loni spořili nejvíce za deset let, jakoby tušili blížící se úder koronaviru

Největší „šetřílci“ jsou ve Zlínském a Karlovarském kraji, kde si chce větší finanční rezervu vytvořit dokonce 85 procent dotázaných. Alespoň roční rezervu chce mít čtvrtina obyvatel Pardubického kraje. Pro porovnání: V Ústeckém kraji je to jen sedm procent.

Nevystačí ani měsíc

Koronavirová, respektive navazující ekonomická krize může mít na mnohé domácnosti skutečně velmi tvrdé dopady. A není se tedy co divit, že si v některých rodinách říkají, že měli v minulosti více šetřit. Podle jiného průzkumu, který si od stejné agentury Ipsos nechala vypracovat Modrá pyramida, totiž vyplynulo, že bezmála pětina lidí nevydrží se svými úsporami ani měsíc.

„I toto nelehké období, které nyní v souvislosti s šířením nákazy koronaviru COVID-19 prožíváme, s sebou logicky přináší otázku financí, tedy zda mají lidé pro všechny případy naspořeno. Z našeho průzkumu jsme zjistili, že skoro 20 procent lidí by s financemi nevystačilo. Jde především o mladé lidí do 35 let,” řekl generální ředitel Modré pyramidy Pavel Jirák.

PSALI JSME:
Od výplaty k výplatě, třetina Čechů uspoří jen pár tisícikorun

Ostatní lidé jsou na tom přece jen o něco lépe. Se svými finančními rezervami podle průzkumu vystačí alespoň půl roku téměř čtvrtina Čechů. Na čtvrt roku pak necelá třetina a minimálně měsíc přibližně další čtvrtina.

Spoření ano, ale z čeho?

To, že chtějí lidé více spořit, ovšem, ještě neznamená, že své předsevzetí jako splní. Mnohé rodiny spíše přežívají a na finanční rezervu jim peníze nezbývají, anebo jen malý obnos. Ukázal to ostatně loňský průzkum společnosti MetLife, podle něhož asi polovina zaměstnanců žije od výplaty k výplatě.

Nedostatek úspor přiznali především zástupci takzvané generace X, kterým je mezi 40 a 50 lety. Třetina z nich dokonce používá peníze z penzijního spoření – právě na pokrytí mimořádných výdajů. Mnozí z nich navíc počítají s tím, že z finančních důvodů odloží odchod do důchodu.

PSALI JSME:
Dopad koronaviru: Pětina lidí nemá finanční rezervy ani na měsíc

Nastupující ekonomická krize může mnohým rodinám finanční situaci ještě zhoršit, což znamená, že na úspory jim už nezbyde nic. Budou rádi, když přežijí do další výplaty. Už nyní se přitom mnozí lidé ocitli bez práce, propouštět museli například majitelé restaurací, zavření jsou ale i například kadeřnictví a další služby. Dalším lidem se zase citelně snížil plat.

Obavy malých firem

Ostatně podle průzkumu, který si nechala vypracovat Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů se o svou budoucnost obává nemálo zejména menších a středních podniků. Nejohroženější jsou přitom hotely, restaurace a související služby. Téměř polovina majitelů malých podniků se obává, že se ocitne v druhotné platební neschopnosti.

„V současnosti platí, že čím menší je podnik, tím větší jsou u majitelů obavy do budoucna. U velkých podniků je situace v rámci produkce takřka opačná. Firmy nad 250 zaměstnanců většinou disponují dostatečnými finančními rezervami a některé dokonce hledají nové zaměstnance. Vůbec nejméně ohrožené se cítí státní podniky nebo společnosti se státní účastí,“ konstatoval situaci Jan Wiesner, předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

PSALI JSME:
Valí se výpovědi. Třetina firem je na suchu, hlásí komora. Na vládní Antivirus nedosáhnou

Zavřít reklamu ×
  1. Poslechl jsem ekonomy a mám našetřeno skoro 100 platů pro případ výpadku příjmů jaká nastal třeba nyní v důsledku koronaviru.

  2. Všichni ekonomové nabádají myslet na budoucnost už od roku 2018 kdy už bylo zřejmé že je ekonomika na vrcholu, ne-li za vrcholem a v následujících letech všichni čekali zpomalení nebo krizi i bez virů. Ale jak můžete chtít aby si lidé šetřili, když naše slavná vláda imbecilů, která měla jít příkladem rozhazovala kde se dalo a plánovala schodkové rozpočty.

    • A tak Top09 škrtala investice do dopravy a silnice jako tankodromy,města bez obchvatů a vznikal dluh do budoucnosti ta je teď součastností a schodek měli 200 mld. Zaměstnanci státních firem 0% růst mezd při inflaci 4%. Než začnete papouškovat doplňte si informace kde se šetrilo a na čem a kam jdou peníze nyní a pokud možno z více zdrojů a nejen od nesnášečů p.Babiše. Podívejte se na hospodaření třeba SLk mosty zúžené betonovými zátarasy v žalostném stavu a kraj si kupuje galerii a přebytek rozpočtu nasypal do knihovny v krajské městě.

  3. Teď je asi zbytečné brečet nad rozlitým mlékem. Když má někdo malý plat, brání se mu, aby si našel přivýdělek a trochu si mohl našetřit? Jenže ona většina lidí jede se spotřebou na doraz a když se něco stane, tak nemají. Nás učili, že máme dát stranou alespoň něco málo. Jenže já to vidím mezi kolegy, když nemůžou odložit několik tisíc, tak raději nic. Moje babička říkala: halíře dělají talíře. A měla recht.

    • Přivýdělek večer a děti k rodičům na hřbitov ?. Střední mzda nižší než německá minimální a úročení vkladů nižší než inflace aneb,když podnikatelům chybí peníze tak se natisknou tak tomu říkám motivace ke spoření. Úrok 1% a inflace 2% mají li to být úspory na krizi tak musí být snadno dostupné. Podílové fondy vynesou o něco více, ale zase chtějí poplatek za nákup či prodej pod.listu a nebo investovat rizikověji a na konec nemít nic což je u nás běžné a za investiční rady se musí též platit není nás x milionů bankéřů. Každá mince má dvě strany.

  4. Práce je až poslední způsob,jak přijít k penězům !!! To tak,ráno vstávat a večer se doštrachat domů a to za 50 tisíc čistého ! To bych z té postele ani nevylezl !

  5. Spoření je fajn nápad, ale pak skřípu zubama, když vidím, jak se mi peníze na spořícím účtu kvůli nízkému úroku a vysoké inflaci znehodnocují. Investiční produkty, kde by se ztráta vyrovnala jsou ale dlouhodobé a když přijde krize, tak se k penězům nedostanu. Je to patová situace – buď rezervy, které ztrácí na ceně, nebo rezervy ke kterým se dostanu za x let. A teď babo raď!

Napsat komentář: Jarek Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.