Tuzemské domácnosti začínají brát půjčky vážněji. Zatímco loni se při splácení typických spotřebitelských úvěrů chovala rizikově pětina společnosti, letos to podle průzkumu bankovní asociace bylo jen 13 procent lidí.
Tomu ostatně odpovídá i počet lidí v exekuci. Podle aktuálních údajů Exekutorské komory klesl loni počet osob evidovaných v Centrální evidenci exekucí o více než 38 tisíc na zhruba 783 tisíc lidí. Proti těmto osobám je vedeno téměř 4,5 milionu exekucí. V průměru je tedy na jednu osobu vedeno 5,72 exekučního řízení.
„Očekáváme, že klesající trend celkového počtu exekucí bude pokračovat,“ sdělil prezident exekutorské komory Vladimír Plášil. Meziročně se podle něj zvýšil počet skončených exekucí. Zatímco v roce 2018 jich bylo ukončeno 540 tisíc, vloni to bylo o pět tisíc exekucí více. Počet nově zahájených exekučních řízení se také nepatrně zvýšil.
Bez dluhu? Ani náhodou
Podle ČBA relativně optimistická čísla neznamenají, že by se snížilo samotné riziko zadlužování. Spíše naopak. Nejenže vzrostl počet lidí, kteří půjčky stále splácejí, ale zároveň si Češi více půjčují na splácení předchozích úvěrů.
Nejčastěji si přitom občané berou půjčky na auto, rekonstrukci domu či bytu anebo na spotřební elektroniku. S nákupem na úvěr má přitom zkušenost 59 procent lidí, ovšem splaceno má jen čtvrtina z nich. Jen v uplynulém roce si přitom peníze půjčila necelá třetina populace.
„Oproti minulému roku se zvýšil počet osob, které aktuálně splácí půjčku na 75 procent, tedy o deset procentních bodů více než loni. Jedním z faktorů obecně zvyšujícího se zadlužování může být dobrá ekonomická situace v Česku, a tím i lepší finanční situace Čechů, kdy se nebojíme zadlužit, a na naši budoucí schopnost splácet se díváme velmi pozitivně,“ uvedla Helena Brychová, odborná gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.
Do této statistiky se přitom nepočítají hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, s nimiž má zkušenost 47 procent občanů. Anebo kreditní karty či kontokorent, který si nadpoloviční většina zřizuje jen proto, aby měla v případě potřeby rezervu.
Finanční bezpečnost Čechů
Většina Čechů se cítí „finančně bezpečně“, pokud výše všech jejich splátek nepřesáhne pětinu jejich čistých měsíčních příjmů. V případě, že nejsou schopni úvěr splácet, jsou odhodlaní vyjednávat o odkladu splátek přímo u poskytovatele půjčky. Téměř tři čtvrtiny osob se zkušeností s půjčkou se však o svou schopnost uhradit splátky včas příliš nebojí.
„Na 63 procent Čechů se zkušeností s půjčkami se v případě neschopnosti splácet pokusí dohodnout s poskytovatelem na odkladu splátek. Jako nejčastější způsob to uvedli i lidé bez úvěrové zkušenosti, nicméně ti v polovině případů vidí řešení také v konsolidaci půjček u banky. K té se nejvíce přiklánějí vysokoškoláci. Z mladších věkových kategorií se pak lidé také častěji rozhodovali pro půjčku od rodiny,“ řekla Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C.
Milion lidí v riziku
Index rizikového zadlužování se v České republice snížil z loňských dvaceti na 13 procent. Znamená to tedy, že se se ke svým půjčkám chová rizikově zhruba 1,1 milionu obyvatel. Nižší číslo ale stále neznamená, že Češi jsou ve vztahu k půjčkám obezřetnější. Roste totiž počet případů, kdy rizikoví spotřebitelé splácí stávající dluh s pomocí další půjčky.
„Letošní průzkum přinesl překvapivé zjištění. Zatímco v loňském roce si rizikoví spotřebitelé brali další půjčky nejčastěji na spotřební elektroniku, letos jednoznačně vede splacení předchozí půjčky,“ konstatovala Helena Brychová z České bankovní asociace. Ačkoli rizikový index poklesl, nelze podle ní hovořit o pozitivním trendu, neboť rizikoví spotřebitelé s více půjčkami představují ohroženou skupinu.
„Vzít si půjčku na splacení předchozí půjčky je totiž typicky rizikové chování, které za určitých okolností může končit až v dluhové spirále,“ upozornila Brychová. Nejnáchylnější jsou k tomuto typu chování lidé s dokončeným základním vzděláním a osoby ve věku od 18 do 34 let. Geografická poloha přitom nehraje příliš významnou roli, rizikoví dlužníci žijí po celé republice.
Obecně jsou ti, kteří nemají s úvěry žádnou zkušenost, v oblasti půjček obezřetnější než ti, kteří už si někdy peníze půjčili. Obě skupiny se ale shodují na tom, že nejméně potřebná je půjčka na zážitky či dovolenou – nikdy by si na ně nepůjčilo více než 80 procent dotázaných. Naopak nejpřijatelnější půjčky jsou na rekonstrukci bytu, lékařské zákroky či vzdělání.
Automobil na dluh
Podle statistiky je mezi běžnými spotřebitelskými úvěry právě rekonstrukce bytu druhým hlavním důvodem, proč se Češi zadlužují. Tradičně jsou na prvním místě automobily nebo motocykly – půjčku si na ně berou typicky lidé ve středním věku. Jako třetí skončila spotřební elektronika, například půjčka na mobilní telefony či počítače.
Oblíbenost půjček na auta se pravděpodobně nejvíce podepsala i na výši půjček, kterou Češi žádají – téměř polovina lidí si půjčila více než 100 tisíc korun a pětina z nich dokonce více než 300 tisíc. „Hlavním důvodem zadlužování je stále nedostatek hotovosti. Právě z tohoto důvodu sáhne po půjčce více než polovina Čechů. Často se ale necháme nalákat také výhodnou akcí na splátky, tomu podléhá především starší generace. Trojici nejčastějších důvodů uzavírá neochota lidí čekat a postupně si šetřit na to, co chci,“ uvedla Brychová.
O peníze přitom Češi nejčastěji žádají u banky (65 procent), rádi ale využijí také pomoc příbuzných (34 procent) nebo nabídky přímo u prodejce zboží (24 procent), přičemž většina preferuje spíše osobní vyřízení půjčky. Na jiných místech, než v bance oceňují Češi hlavně jednoduchost a rychlost vyřízení. Problém ale je, že jen zhruba třetina lidí si u nebankovních institucí ověří, zda má pro službu poskytování či zprostředkování spotřebitelských úvěrů potřebnou licenci České národní banky.
Milion,co je milion?