Je obtížné vystopovat fundamentální faktory v pozadí opětovného cenového nárůstu bitcoinu. Důležitým signálem však může být to, že neroste pouze jeho cena, nýbrž i cena mnoha dalších, mladších kryptoměn, označovaných jako takzvané altcoiny.
Těchto altcoinů nyní existuje více než pět tisíc. Jejich tržní kapitalizace však dosahuje jen 36,6 procenta celkově tržní kapitalizace všech kryptoměn včetně bitcoinu. Tržní kapitalizace – celková tržní hodnota – totiž v případě bitcoinu odpovídá 63,4 % celého trhu kryptoměn. Bitcoin zkrátka představuje stále jednoznačně dominantní kryptoměnu.
Nicméně v letošním roce tato dominance bitcoinu přece jenom, byť zvolna slábne, neboť na Nový rok 2020 ještě jeho tržní kapitalizace odpovídala 68,3 % celkově tržní kapitalizace kryptoměn. Například tržní kapitalizace druhé nejhodnotnější kryptoměny, Etherea, za stejnou dobu naopak vzrostla, ze 7,4 na 8,6 %.
To svědčí o tom, že růst ceny bitcoinu a obecně kryptoměn – jejich celková tržní kapitalizace letos vzrostla z 60,8 na 106,7 miliardy dolarů – je poháněn spíše rostoucím apetýtem mezinárodních investorů po riziku. Jednoduše proto, že do ještě rizikovějších kryptoměn, než je bitcoin, do oněch altcoinů typu Etherea, nyní proudí relativně více prostředků než do méně rizikového (pozn. aut. – na poměry kryptoměn!) bitcoinu.
Pokud by za současným růstem ceny bitcoinu měla být tíseň a strach globálních investorů, například z dalšího šíření koronavirové nákazy, bude se rizikovějším altcoinům zřejmě dařit hůře než bitcoinu. Ač někteří o bitcoinu hovoří jako o „zlatu 21. století“, v tuto chvíli se nezdá, že by poptávka po něm coby bezpečném útočišti byla letos rozhodujícím faktorem jeho citelného cenového nárůstu.
Co tedy podněcuje apetýt investorů po riziku? Jedním z možných vysvětlení je to, že investorům dává pomyslná mentální křídla uvolněná měnová politika světově významných centrálních bank. Od loňského září provádí jakési zastřené kvantitativní uvolňování americká centrální banka, od listopadu 2019 pak opětovně kvantitativní uvolňování realizuje Evropská centrální banka. Na Nový rok dále měnové podmínky uvolnila Čína, načež další likviditu trhům poskytla v souvislosti s významnějším šířením koronavirové nákazy o několik týdnů později.
Nová likvidita poskytovaná třemi z nejvýznamnějších světových centrálních znamená uvolnění měnových podmínek prakticky v celosvětovém měřítku. Toto široké uvolnění investorům usnadňuje přístup k prostředkům a umocňuje jejich ochotu investovat. Část těchto prostředků směrují právě i do kryptoměn, nejen do bitcoinu, ale také a zejména do rizikovějších altcoinů. To je zřejmě jeden z klíčových důvodů jejich aktuálního cenového vzestupu.
Brzy se samozřejmě mohou přidat faktory další, například známý „FOMO efekt“. Do kryptoměn budou pod vlivem jejich cenového růstu, podníceného centrálními bankami, ve vyšší míře opět dávat své prostředky investoři, kteří prostě nebudou chtít propásnout jejich cenový vzestup. Bude je pohánět právě „fear of missing out“, tedy FOMO efekt.
Tito často méně zkušení investoři, podléhající tím spíše různým mediálním vlnám, vlastní impulsivitě a psychologičnu, tak mohou cenu bitcoinu a dalších kryptoměn nafouknout třeba až k hodnotám roku 2017, nebo dokonce výše. Vyloučit nelze nic. Ani potvrdit ne. S určitostí neví nikdo nic. Svět kryptoměn zůstává jednou velkou světovou loterií.
Autor je hlavní ekonom Czech Fund
(Redakčně upraveno)
