Nový investiční plán představuje zásadní filozofický posun v hospodářské politice USA. Po desetiletích, kdy americké vlády obecně umožňovaly trhu alokovat zdroje, rozhodla Bidenova administrativa, že růst a zisky jednotlivých firem nejsou stejně hodnotné.
Vláda chce nyní podporovat průmyslová odvětví, která vytvářejí pracovní místa v USA, povzbuzují americkou výrobu, udržují technologický náskok před Čínou, snižují emise uhlíku a zlepšují životní úroveň znevýhodněných. Americká administrativa na to půjde prostřednictvím řízení vládních zakázek, dotacemi na výzkum a vývoj, přímými investicemi a daňovými úlevami.
Velká část výdajů bude zahrnovat investice do modernizace infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, systémy hromadné dopravy a vodní cesty. Není to nic nového, podobné projekty jsou prostředkem k řešení recesí minimálně od 30. let minulého století, stačí vzpomenout na program New Deal tehdejšího prezidenta Roosevelta.
Výdaje do infrastruktury mohou velmi rychle zvýšit agregátní poptávku – tedy poptávku všech ekonomických subjektů (domácností, úřadů i firem… – pozn. aut.) a vytvořit domácí pracovní místa odolná vůči outsourcingu.
V dlouhodobějším horizontu pak může tato modernizace zvýšit produktivitu, například díky efektivnější dopravě, novým technologiím i komunikačním možnostem. Bidenův plán výdajů totiž rovněž vyžaduje investice do výzkumu a vývoje polovodičů, baterií a širokopásmových komunikačních technologií – tedy do oblastí, ve kterých USA čelí tvrdé konkurenci z Číny.
Kde vzít peníze?
Biden zároveň zveřejnil, že tento ambiciózní plán chce financovat zvýšením korporátních daní ze současných 21 procent na cílových 28 procent se zaměřením na velké technologické společnosti. Akciové trhy toto již očekávaly, proto gigantické firmy jako Apple nebo Amazon z pohledu vývoje jejich akciových kurzů od srpna minulého roku víceméně přešlapují na místě.
Dobře to ilustruje například porovnání s firmami s nízkým stupněm tržní kapitalizace, jako jsou například společnosti zastoupené v indexu Russell 2000, který monitoruje vývoj dvou tisíc amerických „menších“ společností.
Obrázek níže srovnává vývoj právě tohoto akciového indexu (červená) s Amazonem (oranžová) a Applem (modrá). Vidíme, že Russell 2000 vzrostl o 40 procent, ale Apple a Amazon nepředvedly takřka nic.
Uvažování investorů je logické. Když vláda zvýší firmám daně, dojde ke snížení jejich zisků. Účinky tohoto kroku bychom ale neměli přeceňovat. Navrhované zvýšení daňové sazby bude jen částečně korigovat předchozí daňové uvolnění Trumpovy administrativy, která právnickým osobám snížila daně z 35 procent na současných 21 procent. Oproti předchozím letům budou daně stále relativně nízké.
Pokud nynější vláda zůstane skutečně jen u zvýšení daně na 28 procent a nebude firmy zatěžovat dalšími opatřeními, dojde podle propočtů ke snížení výnosnosti investovaného kapitálu (ROIC) po zdanění ze 4,9 procenta na 4,4 procenta. A výnosnost vlastního kapitálu v USA poklesne pouze z 2,1 procenta na 1,9 procenta.
Z investic budou těžit i technologické firmy
Klíčové je, že při současných úrokových sazbách, které jsou stále nízké, ROIC pohodlně překročí skutečné výpůjční náklady, které od března 2020 poklesly o více než 100 bazických bodů. A výnosnost vlastního kapitálu bude i nadále vypadat atraktivně ve srovnání se skutečnými výnosy z ostatních aktiv.
Jinými slovy, díky nízkým úrokovým sazbám jsou úvěry všeobecně levné, tudíž firmy zaplatí méně na úrocích, a tím se jim zvyšuje výnosnost investovaného, ale i vlastního kapitálu. Oproti tomu například desetileté americké státní dluhopisy přináší výnos 1,6 procenta, což je méně oproti ROIC, resp. výnosnosti vlastního kapitálu.
Investoři jsou v posledních měsících negativně naladěni na technologie, respektive největší technologické společnosti, protože vůči trhu jako celku buď nepředvádějí nic, nebo jsou přes krátkodobé výkyvy dokonce mírně v záporu.
Nicméně bychom neměli zapomenout, že v případně pokračovaných uvolněné měnové a fiskální politiky v USA bude docházet k růstu americké ekonomiky, a tím i k růstu největších firem jako Apple nebo Amazon. Tudíž zatracovat tyto firmy nebo je odsouvat z hledáčku investorů a také jejich portfolií může být z dlouhodobého horizontu nevýhodné.
Autor je člen investičního výboru společnosti Broker Trust
(Redakčně upraveno)
