Aplikaci Pražský hrad archeologický vytvořili právě pracovníci Archeologického ústavu ve spolupráci s Odborem památkové péče Kanceláře prezidenta republiky.
„Hlavní úlohou aplikace je zpřístupnit archeologické památky Pražského hradu co nejširší veřejnosti a zároveň je ochránit před negativním vlivem turistického provozu,“ vysvětlila vedoucí projektu Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu AV ČR, Praha.
Archeologický výzkum v areálu Pražského hradu má mnohaletou tradici. Za více než 150 let se zde archeologům podařilo objevit také velké množství památek, které přikryl čas. Fragmenty starších budov a terénů mapují složitý stavební vývoj Hradu, některé se staly součástí přístupných archeologických areálů, jiné však zůstávají veřejnosti skryté.
Jen ti nejzasvěcenější vědí, že pod Pražským hradem je několik tisíc metrů čtverečních prostor krytých železobetonovými konstrukcemi, pod nimiž se nacházejí památky z přelomu devátého a desátého až patnáctého století.
Například pod III. nádvořím jsou „schovány“ dva tisíce metrů čtverečních fragmentů staveb z dávných dob. Návštěvníci zde mohou nahlédnout do takzvaných Malých vykopávek kaplí svatého Mořice a jižní částí románské baziliky, ale románskou chodbu, která kdysi spojovala baziliku s kostelem svatého Bartoloměje, už neuvidí.
Rekonstrukce zmizelých staveb
Aplikace pokrývá pět nejvýznamnějších archeologických areálů v areálu Pražského hradu: Kapli Panny Marie, III. nádvoří – Velké a Malé vykopávky, kryptu katedrály svatého Víta a klášter a baziliku svatého Jiří.
Po rozkliknutí se ukáže 3D sken prostoru, v němž mohou zájemci dále zkoumat jednotlivé stavby a na časové ose si projít, jak se konkrétní areál měnil. Seznámí se nejen se stavebními fázemi jednotlivých církevních budov, ale také s pozůstatky rezidenční zástavby či opevnění.
„Aplikaci lze využívat on site i off site – tedy jako průvodce po Pražském hradě i doma v obýváku. Celkem lidé mohou projít skoro pět tisíc metrů čtverečních,“ uvedla Jana Maříková-Kubková.
Zájemci si aplikaci mohou stáhnout na obvyklých platformách zdarma v české, anglické a německé verzi. Její vznik podpořily Technologická agentura a program Strategie 21.
Aplikace je postavena na 3D skenech současného stavu, který doplňují body s informacemi o stavbě samé a historii jejího výzkumu. Práce na aplikaci trvala čtyři roky a navazuje na digitální mapu archeologických areálů, která vznikla k zefektivnění archeologické památkové péče a je k dispozici především odborníkům.
Česká kulturní identita
Archeologické areály jsou podle znalců prostředí velmi křehké, vznikaly po první a druhé světové válce, v návaznosti na velké rekonstrukce spojené s archeologickým výzkumem. Na památky, které je možné si prohlédnout v aplikaci, ale negativně působí změny klimatu.
Podle archeologů proto není žádoucí zhoršovat jejich stav nadměrným návštěvnickým provozem. V drtivé většině je zakrývají železobetonové konstrukce, které jsou samy o sobě působivými technickými díly.
„Archeologické areály jsou významné z mnoha hledisek, jsou mimo jiné součástí tvorby naší kulturní identity. Modelují naši historii. Je to naše rodinné stříbro, které je třeba chránit. Zároveň je škoda ho neukázat, což řeší tahle aplikace,“ konstatovala Jana Maříková-Kubková z Archeologického ústavu.
Není to poprvé, co se v památkářství a archeologii využívají nejmodernější technologie. Faei.cz už například psaly o tom, že při rekonstrukci dlažby ikonického kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou se použil geopolymer, tedy laboratorně vyrobený materiál na anorganické bázi.
Technologii geopolymerních materiálů dlouhodobě studují v Ústavu struktury mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. „V laboratoři jsme testovali různé druhy surovin a agregátů a jejich vzájemný poměr tak, aby byl ve výsledku materiál co nejvíce podobný originálu,“ vysvětlila vedoucí výzkumného týmu Ivana Perná z Oddělení struktury a vlastností materiálů ÚSMH.
