Prší víc než loni. Odborníci i zemědělci se bojí sucha

Prší víc než loni. Vodáci jsou zatím v klidu, odborníci i zemědělci se dál bojí sucha. Rok 2015 se na většině území Česka nesl ve znamení extrémního sucha. Letošní léto je sice zatím srážkově výrazně vydatnější, sucho přesto dál děsí jak odborníky, tak zemědělce, kterým loni způsobilo miliardové škody. Důležité totiž není jen celkové množství srážek, ale i jejich rozložení v čase. Půdě proto nemusí pomáhat ani vydatné a prudké deště.

Celkové úhrny srážek (průměr ČR je 672 mm) zůstávají hluboko pod průměrem let 1961-1990, který tvoří pro odborníky jakýsi srovnávací základ. Výrazně nadprůměrný byl letos pouze měsíc únor, během kterého spadlo zhruba o 60 % srážek více. Naopak v březnu napršelo pouze 75 % tohoto průměru, v dubnu 85 %, v květnu 78 % a v červnu 98 %. Od dubna do června ale napršelo o celých 43 mm víc, než tomu bylo v minulém roce.

„Historicky je z pohledu srážek zajímavý například rok 1997, který byl jen lehce nadprůměrný, přinesl ale zatím nejtragičtější povodně v novodobé historii, během kterých zemřelo 50 lidí. Obrovské změny lze zaznamenat i v letech, která na sebe bezprostředně navazují. Třeba mezi povodňovým rokem 2002 a historicky jedním z nejsušších let 2003,“ komentuje Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka společnosti SAS Institute ČR.

Suchá zima děsí ministerstva i odborníky

„Kvůli brzkému konci zimy nedošlo k potřebné dotaci podzemních vod. Hladiny sledovaných vrtů se od začátku roku až na výjimky nacházely pod normálem. Intenzivní srážky během července sice stav podzemních vod zlepšily, stále ale 21 % sledovaných vrtů a 45 % pramenů vykazuje silně až mimořádně podnormální hodnoty. Zejména na severovýchodě Čech stav sucha trvá již více než rok a pokud se meteorologická situace významně nezlepší, bude dále pokračovat,“ varuje ministr životního prostředí Richard Brabec.

O tom, jestli budeme mít v létě čím zalévat, se ve velké míře rozhoduje už během zimy. Meteorologové pečlivě sledují nejen množství a výšku sněhu, ale i tzv. vodní hodnotu – tedy to, kolik ležící sníh obsahuje vody. „Podíváme-li si například údaje z Hanapetrovy paseky v Krkonoších, uvidíme, že letošní zima byla v tomto místě co do výšky sněhové pokrývky ještě slabší než ta předchozí. V závěru prosince a zhruba od konce března dokonce na místě neležel sníh vůbec žádný, přičemž běžně odtává až ve druhé polovině dubna,“ říká hydrolog Jan Daňhelka z ČHMÚ.

 Tisíce litrů prakticky na všechno

Dostatek sladké vody je klíčový snad pro všechny oblasti lidské činnosti – stačí si vzpomenout, kolik je potřeba vody na výrobu potravin a produktů, které běžně užíváme. Jedna sklenice mléka o objemu 0,2 litru přijde na 200 litrů vody, jeden krajíc chleba stojí 40 litrů vody, jedna brambora spotřebuje na svůj růst 25 litrů vody, jedno vejce zase 135 litrů. Za sklenicí pomerančového džusu se skrývá 170 litrů vody a výroba jednoho sáčku chipsů přijde na 190 litrů vody. Obrovský „žrout“ je třeba takový hamburger, na jehož vznik je třeba 2400 litrů vody. Na bavlněné tričko potom padne až 4000 litrů, kožené boty spolknou neuvěřitelných 8000 litrů, k výrobě 1 kg hliníku se spotřebuje více než 1 000 litrů vody, 1 kg hovězího masa stojí okolo 15 000 litrů vody, na vznik jednoho papíru formátu A4 je zapotřebí 10 litrů vody a za jednou sklenicí vína se zase skrývá na 120 litrů vody.

„Ruku v ruce s čísly o spotřebě jdou samozřejmě i úvahy o šetření vodou. V tom mají Češi stále ještě rezervy, i přes nesporný pokrok. Někoho možná překvapí, že zatímco do 90. let minulého století se průměrná denní spotřeba pitné vody na hlavu v ČR pohybovala kolem 200 l, dnes se pohybujeme na méně než polovině uvedeného množství, tj. kolem 90 l na osobu a den,“ připomíná Vilém Žák, manažer pro oblast životního prostředí společnosti Deloitte Advisory.

Vodáci a rekreanti jsou zatím v klid

Nedostatek srážek a malé množství sněhu ležícího přes zimu na českých horách ale nemusí trápit jen zemědělce a vodohospodáře. Jde totiž o klíčové faktory ovlivňující jak sjízdnost českých řek, tak kvalitu vody v nádržích a přírodních koupalištích. „Letošní léto zatím podle údajů, které sledujeme, milovníkům koupání i vodákům poměrně přeje a strachovat se o svoji dovolenou příliš nemusejí. Všechny oblíbené vodácké řeky jsou stále sjízdné – Vltava z Vyššího Brodu, celá Lužnice, Otava ze Sušice, Ohře z Chebu, Jizera z Malé Skály – a sjet se dá i řada dalších menších toků, což rozhodně není každé léto pravidlem,“ vyjmenovává Jiří Hauptmann, zakladatel portálu Voda základ života mapujícího vše, co se týká vody v Česku. Vltavou přitom například v katastrofálně suchém minulém roce proteklo o prázdninách pouze něco kolem 11 metrů krychlových za sekundu, Lužnicí dokonce pouze 2 metry, Otavou kolem 4,5 metrů, Ohří přibližně 11 metrů a Jizerou cca 7 metrů.

Dobré zprávy zatím přináší letošní léto i pro ty, kdo si s oblibou zajedou o víkendu vykoupat se k rybníku. Voda je na drtivé většině sledovaných míst vhodná ke koupání nebo pouze s mírně zhoršenými vlastnostmi. Nevhodná byla v polovině července jen na třech místech – Staňkovský rybník v jižních Čechách, rybník Rosnička na Pardubicku a rybník Valcha na Plzeňsku. To s řekami je to horší – téměř 90 % českých a moravských řek je znečištěných, přes 12 % z nich dokonce silně.

Chcete vědět víc?
Užitečná data, ale i aktuální články, pozvánky na zajímavé akce
nebo tipy na výlety k vodě přináší nový portál Voda základ života.
Vše najdete na www.vodazakladzivota.cz.
Kontakt pro média: Olga.kunesova@bfco.cz, tel: 602 105 322.

Zdroj: Tisková zpráva

Share

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *