Průměrná mzda v Česku se vloni podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zvýšila meziročně o 7,1 procenta. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibyly asi tři tisíce korun.
Po zohlednění inflace vzrostla v uplynulém roce mzda o 4,6 procenta. Je to poprvé po dvou letech, co lidé mají v peněžence více peněz. Reálně se mzda zvýšila také v posledním kvartále roku.
„Ve čtvrtém čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců proti stejnému období minulého roku o 7,2 procenta na 49 229 korun,“ sdělila Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ.
Vyšší spotřeba domácností
Podle ekonoma Jaromíra Gece z Komerční banky by se pozvolné obnovování kupní síly mělo pozitivně odrazit i ve spotřebě domácností. „Ta je z výdajového pohledu hrubého domácího produktu (HDP) největší položkou a zároveň důležitým faktorem relativně pomalého oživování české ekonomiky po pandemii,“ uvedl Gec pro faei.cz.
Podle prognózy Komerční banky by právě domácí poptávka měla být letošním hlavním tahounem růstu ekonomické aktivity. Jaromír Gec zároveň upozornil, že mzdový růst ve čtvrtém čtvrtletí byl silnější, než předpokládaly finanční trhy i ČNB, což označil za „mírné proinflační překvapení“.
Celkově by proto aktuální data mohla podle Gece podpořit jestřábí naladění ČNB. „A zvýšit pravděpodobnost opětovného přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb na jejím březnovém zasedání,“ uvedl ekonom.
„V souhrnu ovšem nevnímáme vývoj na trhu práce jako nikterak výrazné proinflační riziko. Pozorovaný růst reálných mezd totiž zhruba odpovídá dlouhodobému trendu ve vývoji produktivity práce,“ dodal Jaromír Gec.
Že právě mzdový vývoj představuje pro centrální banku velmi důležitý faktor při rozhodování o nastavení úrokových sazeb, potvrdil rovněž Radomír Jáč, hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE.
„Z pohledu měnové politiky je o něco silnější než očekávaný růst mezd argumentem pro opatrnost při snižování úrokových sazeb, respektive jde o argument pro pauzu v cyklu snižování úroků ČNB,“ uvedl Jáč pro faei.cz.
Opatrné snižování úrokových sazeb
„Sdílím názor, že ČNB na březnovém zasedání bankovní rady ponechá repo sazbu beze změny na úrovni 3,75 procenta, a že k dalšímu snížení úroků v rozsahu čtvrt procentního bodu dojde v květnu, kdy by repo sazba měla klesnout na 3,50 procenta,“ dodal ekonom.
Uvedl, že silnější než očekávaný růst mezd v posledním loňském kvartále sice nepředstavuje nějak výrazné inflační riziko, pro ČNB jde nicméně o argument pro opatrnost v rozhodování o dalším snižování úrokových sazeb.
„Očekáváme, že letos bude ČNB snižovat úroky o čtvrt procentního bodu za každé kalendářní čtvrtletí, ke konci roku by tak repo sazba měla dosáhnout úrovně tří procent a na této úrovni se následně stabilizovat,“ poznamenal Radomír Jáč.
Analytik Raiffeisenbank Martin Kron se ve svém komentáři pro faei.cz zaměřil také na odvětví, kde byl nárůst mezd nejvyšší. Nejvíce si přilepšili pracovníci v oblasti nemovitostí, kde mzdy ve čtvrtém čtvrtletí povyskočily o 16 procent.
„Dvouciferného růstu mezd dosáhli také pracovníci v rámci profesních, vědeckých a technických činností, kdy byl nárůst o 12,2 procenta a v ubytování, stravování a pohostinství s 10,3 procenta,“ konstatoval Kron.
„Právě vývoj mezd v posledně zmíněné oblasti je podle něj jedním z vysvětlení, proč inflace ve službách zatím příliš neustupuje,“ dodal analytik Raiffeisenbank. Nejméně rostly mzdy v oblasti těžby a dobývání (+1,2 %) a o mnoho lépe na tom nebyli ani pracovníci ve vzdělávání a ve veřejné správě, obraně a povinného sociálního zabezpečení (shodně 2,3 %).
„Růst nominálních mezd v těchto třech odvětvích byl nižší než cenový nárůst, tudíž reálné mzdy těmto pracovníkům dokonce poklesly,“ poznamenal Kron. Celkově by ale letos měly podle něj reálné mzdy opět o několik procent stoupnout.
Nižší růst mediánové mzdy
Důvěra domácností by tak měla mít rostoucí tendence, které by se měly projevit ve zrychlení spotřebitelských výdajů, které budou dále roztáčet kola tuzemské ekonomiky,“ konstatoval Martin Kron.
Analytik PwC Dominik Kohut v komentáři pro faei.cz přidal další zajímavý pohled na růst příjmů. „Je třeba ale připomenout, že průměrná mzda je směrem vzhůru tlačena především rychlejším růstem vysokopříjmových zaměstnanců,“ uvedl Kohut.
Dodal, že u mediánové mzdy jde o mírnější růst. „O 4,2 procenta na téměř 42 tisíc korun, což je zhruba o 7,5 tisíce méně než mzda průměrná,“ poznamenal Kohut, podle něhož je zapotřebí se dívat také na regionální rozdíly.
„Vidíme, že Praha je významně nad průměrem, zatímco typicky Karlovarský, Pardubický či Zlínský kraj zaostávají, což rozevírá pomyslné socioekonomické nůžky ve společnosti,“ konstatoval Dominik Kohut z PwC.
