Vyplývá to z průzkumu Erste Group, České spořitelny a společnosti IMAS International provedeném na konci roku 2017 v Česku a dalších šesti zemích v regionu (Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Chorvatsko, Srbsko) v souvislosti s chystaným zaváděním Obecného nařízení na ochranu osobních údajů (GDPR), které vešlo v platnost 25. května 2018.

„Kolibříky“ nečteme, ale ignoranti nejsme

Téměř dvě třetiny Čechů přiznávají, že se jich dotýká problematika ochrany a bezpečnosti osobních dat (11 % odpovídá, že se jich velmi dotýká, 54 % odpovídá, že alespoň nějakým způsobem). V regionálním porovnání vnímají Češi bezpečnost osobních dat vůbec nejméně urgentně – oproti 11 % Čechům je toto téma urgentní pro 36 % Slováků a 33 % Rakušanů.

Tento přístup se projevuje i v malé opatrnosti při podpisu různých smluv a čtení smluvních podmínek vytištěných v malém „kolibřím“ písmu. Takové pasáže důsledně čte pouze 34 % Čechů, méně obezřetní jsou jen Chorvati (31 %) a Slováci (33 %). Čtení „kolibříků“ ale zcela ignoruje jen 11 % lidí, což je v regionu spolu s Maďary nejméně.

Ani s čtením rozličných obchodních podmínek si hlavu příliš „nelámeme“. Pozornost jim věnuje jen 29 % respondentů, méně se jim věnují již jen Chorvati (19 %).

O penězích, domech a dětech se nebavíme, nejvíce jsme ochotni svěřit se bankám

Soukromí si Češi střeží v porovnání s ostatními pozorovanými zeměmi vůbec nejvíce. Podle zjištění IMAS International je skupina skeptiků odmítajících sdílet osobní data mezi Čechy zdaleka nejpočetnější. Zatímco v Česku se takto negativně ke sdílení svých dat staví 29 % Čechů, na Slovensku je tato skupina poloviční (14 %).

Při kontaktu s firmami lidé s nejmenší ochotou sdílejí číslo bankovní karty nebo svého účtu. Češi jsou mezi pozorovanými národy specifičtí v tom, že nejméně rádi uvádějí datum svého narození (pouze 68 % Čechů je ochotno sdílet datum narození, zatímco v ostatních zemích s tím nemá problém přes 80 % populace).

Když už osobní data s firmami sdílí, s nejmenšími obavami je Češi svěří bankám (76 %) a pojišťovnám (70 %). Naopak v bezpečnost sdílení osobních dat na sociálních sítích věří pouze 32 % Čechů. To se odráží i v důvěru vůči konkrétním institucím. S Českou spořitelnou je podle průzkumu IMAS ochotno sdílet osobní data 69 procent respondentů, zatímco s Facebookem pouze 32 % lidí.

Ani bankám ale Češi nejsou ochotni svěřovat veškeré informace. Bez výhrad jsou ochotni sdělovat osobní údaje, včetně věku či dosaženého vzdělání. V porovnání s ostatními zeměmi ale nejsou ochotni příliš hovořit o majetku či svých dětech. Pouze 41 % Čechů je ochotno uvádět informace o vlastnictví auta (zatímco v Srbsku se vlastnictvím auta pochlubí 82 % lidí a v Rumunsku 79 % respondentů). Sdílet informace o vlastnictví domu či bytu je ochotno 45 % Čechů (81 % Srbů i Rumunů).

Sdílní nejsou Češi ani v informacích o svých dětech. S dotazem na počet dětí nemá problém pouze 63 % Čechů. S tím kontrastuje situace nejen v Srbsku (90 % lidí), ale také na Slovensku, kde je informace o počtu dětí ochotno sdílet 79 % respondentů.

Průzkum zrealizovala pro Erste Group a Českou spořitelnu společnost IMAS International v prosinci 2017 prostřednictvím osobních rozhovorů se 707 respondenty, kteří jsou majiteli bankovních účtů a jsou starší 15ti let.