První československé Vánoce: Všeobecná bída i velká euforie

Zanedlouho si připomeneme třicáté výročí samostatné České republiky, která byla dlouhá desetiletí součástí Československa. Jelikož jsme v období vánočních svátků, stojí zato si připomenout, jak nejkrásnější svátky v roce prožívali obyvatelé samostatného Československa v roce 1918.
První Vánoce oslavovali občané nově vzniklého Československa po dlouhotrvající a vyčerpávající „velké válce“ s nesmírnou úlevou a nadějí. Ilustrační foto: Ilustrační foto: Depositphotos.com

Byla to přelomová doba. Na jednu stranu stále doznívaly události první světové války, byl všeobecný nedostatek i základního zboží, na stranu druhou panovala nesmírná euforie ze vzniku samostatné Československé republiky, které byly v prosinci 1918 teprve pouhé dva měsíce. Byly to první vánoční svátky ve vlastní zemi.

„První Vánoce oslavovali občané nově vzniklého Československa po dlouhotrvající a vyčerpávající „velké válce“ s nesmírnou úlevou a nadějí,“ píší historici Petr a Pavlína Kourovi ve své knize Sto let českých Vánoc – Nejkrásnější svátky v roce na pozadí „velkých“ dějin, kterou vydala Akademie věd ČR.

Pohádka o Masarykovi

Autoři citují dobový text v tehdejším prosincovém vydání Lidových novin, podle něhož přinesly vánoční svátky velkou očistu dětem.

PSALI JSME:
Hračkami musíme zaujmout rodiče a babičky

„Nikdo jim nekupuje vojáčků, šavliček, ručniček a jiných ohavných výtvorů německého průmyslu hračkářského, tato otrava mladých duší zmizela z našich obchodů navždy,“ napsaly noviny s vírou, že se válka už nebude nikdy opakovat a militaristickým hračkám je proto odzvoněno (jak se ale časem ukázalo, byl to omyl, pozn. aut.).

A protože se v předvečer svátků vrátil z exilu Tomáš Garrigue Masaryk, hlavní strůjce samostatného státu, Lidové noviny ho nemohly opomenout. Píšou o něj jako o tatíčkovi, o němž by se měly vyprávět pohádky.

„A ke všem těm pohádkám, co jich máme a můžeme vyprávět dětem, přibyla nám ještě jedna, předstihující fantazii nad vše pomyšlení, a přec všem nejryzejší pravda: O tatíčkovi Masarykovi.

PSALI JSME:
Tady je Masarykovo: Vyhlídka, kde prezident byl i nebyl

Vyprávějte o ní dětem, poslouchají rády o jeho pouti světem, kde hledal zakletou princeznu – českou svobodu, až ji našel a osvobodil. Měl mnoho druhů, pomocníků a na všechny známé i neznámé vzpomínejme při našich prvních českých Vánocích,“ napsal list.

Petr a Pavlína Kourovi ve své knize připomínají, že první Vánoce nemohli ve své rodné zemi slavit mnozí legionáři, kteří v té době ještě bojovali s bolševiky v odlehlých oblastech tehdejšího Ruska.

Lidé v Československu na ně ale mysleli a premiér Karel Kramář jim 21. prosince 1918 poslal na Sibiř telegram následujícího znění:

PSALI JSME:
99 let československé koruny: Čekání na carské zlato

„Ve chvíli, kdy celý náš národ československý v nadšeném jásotu a slzách radosti a vděčnosti vítá svého prvního prezidenta na rodné půdě v matičce zlaté Praze, nemůžeme nevzpomenouti všech Vás hodných, statečných a nevyrovnatelných synů naší nejdražší země, jejíž osud určil dobývati a hájiti svobodu naši na pláních sibiřských, a nepozdraviti Vás jménem celé republiky. Jsme v duchu s Vámi. Bohdá už se brzy vrátíte, abyste s námi všemi pracovali na dalším rozkvětu osvobozené vlasti.“

Nedostatek potravin i uhlí

Právě nadšení z míru a svobodné republiky umožňovalo obyvatelům lépe snášet všeobecný poválečný nedostatek. Mladá republika měla totiž nedostatek potravin, ale například i uhlí. Koncem roku navíc vypukla epidemie španělské chřipky, která si vyžádala obrovský počet obětí.

„Co se týče předvánočních nákupů, nedostávalo se nejen ryb, ale kupříkladu ani kvasnic potřebných na vánočkové těsto, místo čaje a kávy byly k dispozici jen náhražky,“ stojí v knize Sto let českých Vánoc. „Dobové novinové inzeráty však dokládají, že se sladkosti o Vánocích přece jen na trhu objevily – nabízely se fondány, karamely, větrové a sladové bonbony.“

PSALI JSME:
Karel Hašler dal jméno slavným bonbónům. Cucáme je už 100 let

Ani o rok později ovšem nebyla hospodářská situace o mnoho lepší. „Druhé už Vánoce slavíme ve svém státě. Jestliže jsme v o prvních Vánocích žili opojení nad svým vítězstvím a svou samostatností, hlásí se o druhých Vánocích stesk, že nám je hospodářsky zle,“ napsal v prosinci 1919 v Lidových novinách národohospodář Karel Engliš.

Jak připomínají manželé Petr a Pavlína Kourovi, drahota stále stoupala, propukaly hladové bouře, stávkovalo se za vyšší mzdy, demonstrovalo se proti lichvářům a „keťasům“ – překupníkům vydělávajícím právě na nedostatku zboží.

Konzum a duch Vánoc

Postupem let se ale situace přece jen začala výrazně zlepšovat. A stejně jako v současné době, tak i ve „zlaté éře“ první republiky se objevila kritika, že duchovní stránka vánočních svátků je vytlačována konzumem. V obchodech i na tržištích se tlačily davy lidí, časopisy a noviny byly plné reklam na nejvhodnější dárky.

PSALI JSME:
99 let stokoruny. Stačila na 40 chlebů nebo 60 piv

A po čem toužily prvorepublikové děti? „Holčičky především po panenkách a k nim „nezbytných“ doplňcích – pokojíčcích, kuchyňkách s nádobíčkem nebo po miniaturním kupeckém krámu,“ píše se v knize Sto let českých Vánoc.

Rovněž dárky pro tehdejší chlapce se příliš nelišily od současnosti. Kluci dostávali například plechová zvířátka na klíček, dřevěné hračky na kolečkách k tahání za sebou nebo houpací koně.

„S převratnou novinkou přišla v roce 1925 firma Inventor Jaroslava Vancla,“ připomněli historici Kourovi. „V Polici nad Metují zahájila výrobu brzy u nás i ve světě proslulé kovové stavebnice Merkur. Inzerovala ji jako radost malých inženýrů, konstruktérů a stavitelů, která účelně zaměstnává a bystří důvtip.“

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Bylo lépe před 100 lety, nebo dnes?

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Lidé a společnost

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Covid jako šance. Malí farmáři prodali více vína i bioproduktů

Analýza
Ve všeobecné vlně stížností mnoha firem, jak koronavirová pandemie negativně dopadla na jejich podnikání, existují i výjimky. Mezi ty překvapivé patří drobní zemědělci, kteří si i v tak těžké situaci dokázali poradit a v druhé vlně pandemie dokonce zaznamenali zvýšený zájem například o víno nebo bio lokální produkty.