Největší propad exportu přitom zaznamenaly výrobci kovů, kovových výrobků a strojaři, kteří již v předcházejících měsících pociťovali pokles nových zakázek. Naproti tomu výrazné zvýšení vývozu (skoro o 6 mld.) hlásí automobilový průmysl, kterému však hrál do karet zejména nízký srovnávací základ z loňského ledna, a tak jeho výsledky – ať už výroba nebo export – vyznívají na první pohled velmi dobře. Jinak jsou však velmi podobné těm, které dosahoval o dva roky dříve.
Nižší export však nemusíme připisovat pouze nižšímu zájmu v zahraničí, ale také silnější koruně. Vzhledem k tomu, že většina obchodu se odehrává v eurech, tak posílení koruny o zhruba dvě procenta hodnotu exportu při přepočtu do korun z pohledu statistiky podhodnotilo.
Rychlejší dovozy do ČR táhne především silná domácí poptávka a také doplňování zásob ze strany obchodníků. Není proto až tak překvapivé výrazné zvýšení importu počítačů a elektroniky oproti předchozímu roku.
První letošní číslo zahraničního obchodu nepřekvapilo, nicméně je otázkou, jak se bude exportérům dařit v dalších měsících. Šíření koronaviru už odstartovalo revize ekonomických výhledů našich hlavních obchodních partnerů, a tak rok 2020 může být pro české vývozce ještě náročnějším než ten předcházející. Proto asi nelze počítat ani s výraznějším oživením exportu, který by poháněl průmysl, ani s vyšším přebytkem obchodní bilance.
Autor je analytik ČSOB
(Redakčně upraveno)
