První letošní zasedání ECB ovlivní konflikt Ruska a Ukrajiny

Analýza
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude pravděpodobně předmětem diskuze na čtvrtečním zasedání Evropské centrální banky (ECB) a pravděpodobně i důvodem, proč bude centrální banka přešlapovat na místě.
Pro další vývoj měnové politiky ECB bude klíčový vývoj na trhu práce a mzdový růst. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Eskalace konfliktu a s tím spojené přerušení dodávek energií do Evropy by znamenalo výrazně holubičí rétoriku ECB. Ta by pravděpodobně, alespoň v krátkém horizontu, upřednostnila hospodářský růst a finanční stabilitu před snahou dostat inflaci na cíl.

Stále předpokládáme, že ECB definitivně ukončí nákupy aktiv až v polovině roku 2023. První zvýšení sazeb tak očekáváme v prosinci 2023. Inflace v závěru letošního roku totiž zřejmě opět spadne pod dvě procenta.

I za předpokladu, že by ECB ukončila program kvantitativního uvolňování již letos, bylo by tak pro ni zvýšení sazeb obtížné komunikovat. Dalším důvodem, proč zvýšení sazeb letos nečekáme, je i náš předpoklad pouze umírněného mzdového růstu. Rizika se ovšem koncentrují ve směru dřívějšího utažení měnové politiky.

Vzhledem k vysoké závislostí EU na dodávkách energií z Ruska (27 % ropa, 41 % plyn, 47 % uhlí, pozn. aut.) bude konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou Evropskou centrální bankou ostře sledovaný. Jakékoli sankce či omezení dodávek by byly špatnou zprávou pro inflační výhled.

PSALI JSME:
ECB oznámí konec pandemického programu

V krátkém období by rétorika ECB byla zřejmě více holubičí, aby ochránila hospodářský růst a finanční stabilitu. Pokud by však vše trvalo déle a hrozilo přelitím do inflačních očekávání a dlouhodoběji vyšších cen energií, bylo by rozumné, aby politika ECB byla blíže své neutrální úrovni.

Pokud odhlédneme od rusko-ukrajinského konfliktu, bude pro další vývoj měnové politiky ECB klíčový vývoj na trhu práce, potažmo mzdový růst. Evropská centrální banka v prosinci výrazně zvýšila svůj inflační výhled.

Letos očekává inflaci v průměru na úrovni 3,2 procenta, v příštím roce pak na 1,8 procenta. My v letošním roce vidíme inflaci v průměru dokonce na 3,6 procenta, v závěru letošního roku by však měla spadnout již pod dvě procenta.

PSALI JSME:
ECB nezvýší sazby ani příští rok

Důvodem, proč si myslíme, že ECB s utahováním měnové politiky v letošním roce nepřijde, je to, že očekáváme pouze pozvolný mzdový růst. V letošním roce by to mělo být o 2,4 procenta ve srovnání s odhadem ECB na úrovni 3,8 procenta. Inflační tlaky vyplývající z vyšších mezd by tak měly být umírněné.

Stále se tak domníváme, že ECB poprvé zvýší depozitní sazbu o 10 bazických bodů až v prosinci příštího roku, přičemž v roce 2024 k tomu přidá dalších 75 bazických bodů. Zvyšování sazeb tak přijde až poté, co ECB kompletně ukončí program nákupů aktiv, což by mělo být v červnu 2023.

Pandemický program vypne sice již letos v březnu, bude ho však vyhlazovat vyššími nákupy v rámci programu APP (v dubnu na 40 mld. eur ze současných 20 mld. eur, v červnu snížen na 30 mld. eur, v září na 20 mld. eur, pozn. aut.).

I kdyby se ECB rozhodla ukončit program kvantitativního uvolňování již v letošním roce, komunikovat zvyšování úrokových sazeb v momentě, kdy se inflace bude opět nacházet pod cílem, nebude snadné.

PSALI JSME:
ECB upravila inflační cíl na rovná dvě procenta

V preventivním zvyšování sazeb bude navíc ECB bránit i její vlastní Strategická revize, která kladla silný důraz na faktory, které vedly k dlouhodobému podstřelování inflačního cíle. Trh ve svých cenách nicméně zahrnuje 25bodové zvýšení sazeb již v letošním roce.

Pro utažení měnové politiky může ECB v letošním roce využít i program TLTRO a tiering. Pokud by nevyhlásila další TLTRO program, mohl by to být signál, že chce využívat objem bilanční sumy jako nástroj k utahování měnových podmínek.

Navíc vzhledem k tomu, že výhodné podmínky pro držení přebytečné likvidity pro banky letos v létě skončí, mohou banky značnou část z 2,2 bilionu eur, které si nabraly v průběhu pandemické krize, splatit. Signálem, že ECB není spokojena s tím, jak banky likviditu využívají (značná část se nedostává k nefinančním podnikům, pozn. aut.), by bylo ponechání tieringového multiplikátoru beze změny.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Řecko a Itálie tleskají. ECB bude tolerantnější k inflaci

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Daň ze štěstí se může týkat každého

Poradna
Máváte tím kouzelným papírkem a blaženě se usmíváte – konečně jsem vyhrál, štěstí mi snad spadlo z nebe. Je to radost pochopitelná, ale trochu předčasná, protože než výhra v loterii, kurzové sázce či jiné hazardní hře z nebe dopadne až do výhercova klína, ztratí se 15 procent objemu.