Zvýšená nejistota a rychlý růst cen se nejspíše podepíšou na březnovém poklesu maloobchodních tržeb. Inflace v důsledku zdražení potravin a energií podle našeho odhadu dále zrychlila, v meziročním vyjádření z 12,7 procenta v březnu na 13,2 procenta v dubnu.
Podle našeho odhadu se průmyslová produkce v březnu snížila meziměsíčně o 0,8 procenta (SA) po únorovém propadu o 2,4 procenta. To by vedlo k prohloubení jejího meziročního poklesu z 0,3 procenta na 2,8 procenta (WDA).
Negativní vliv měly přetrvávající problémy s dodávkami výrobních vstupů. První dva měsíce roku sice přinesly v tomto ohledu mírné zlepšení, válka na Ukrajině však vše opět změnila k horšímu. Zpožděný vliv lépe fungujících dodavatelských řetězců byl pravděpodobně hlavním důvodem březnového zvýšení výroby automobilů, která tak částečně kompenzovala pokles celého průmyslu.
Podle již zveřejněných údajů bylo v březnu oproti únoru vyrobeno v ČR o 10,8 procenta (SA) osobních automobilů více. Výhled pro další měsíce je spíše negativní, když opětovné zhoršení problémů v dodavatelských řetězcích ještě umocnil dubnový rychlý nárůst počtu nových případů koronaviru v Číně.
Ta v důsledku politiky nulové tolerance zavedla silné restrikce, což vedlo k významnému omezení tamní ekonomiky. Poptávka po průmyslové produkci však na druhou stranu zůstává podle řady ukazatelů silná.
S poklesem celkové průmyslové produkce očekáváme také zhoršení deficitu obchodní bilance, a to z 4,4 miliardy korun v únoru na 4,9 mld. Kč (NSA) v březnu. Vliv by na to mělo mít i zvýšení cen komodit, ke kterému došlo těsně po vypuknutí ozbrojeného konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. To se projeví ve vyšší hodnotě importů.
Stavební produkce naproti tomu zřejmě pokračovala ve svižném růstu. Odhadujeme, že její meziměsíční růst zpomalil z 4,8 procenta v únoru na tři procenta (SA) v březnu. K tomuto by mělo nadále přispívat jak inženýrské stavitelství podpořené vyššími investicemi vlády, tak i pozemní stavitelství. Zde by měla být poptávka podpořena předchozím boomem na hypotečním trhu.
Meziroční růst stavební produkce zůstane v důsledku nízké srovnávací základny loňského roku výrazný, když odhadujeme 17,8 procenta. Poptávka po stavebních pracích by měla zůstat silná i v následujících měsících. Hlavním omezujícím faktorem je však nedostatek pracovních sil a vysoké ceny stavebních materiálů.
Očekáváme, že se rychlý a zároveň plošný růst spotřebitelských cen a zvýšená nejistota související s dopady války na Ukrajině budou stále více podepisovat na útratách domácností. V březnu podle nás došlo k meziměsíčnímu poklesu celkových maloobchodních tržeb o 0,1 procenta (SA) po nárůstu o 0,7 procenta v únoru.
Celkový pokles nebude tak hluboký jen díky pokračujícímu růstu prodejů aut, který jde ruku v ruce s jejich vyšší výrobou. Omezení na straně výroby, a nikoliv nízká poptávka, byly a stále jsou důvodem nižšího objemu prodejů. V březnu se počet nově registrovaných aut zvýšil meziměsíčně o 4,4 procenta (SA).
Maloobchodní tržby bez prodejů aut však podle našeho odhadu v březnu klesly meziměsíčně o jedno procento. Důvodem byl velmi nízký spotřebitelský sentiment, který vlivem dvou výše zmíněných faktorů v březnu klesl na nejnižší úroveň od ledna 2013. V dubnu pak došlo k ještě dalšímu mírnému prohloubení tohoto poklesu.
V meziročním srovnání by celkové maloobchodní tržby měly zaznamenat růst o 5,3 procenta, bez započetí prodejů aut pak dokonce o 6,3 procenta. To však bude významně ovlivněno nízkou srovnávací základnou loňského roku, když loni v březnu platila silná protiepidemická omezení, zahrnující mimo jiného zákaz pohybu mezi okresy.
Dynamika spotřebitelských cen zůstala výrazná také v dubnu. V meziměsíčním vyjádření podle nás zpomalila z 1,7 procenta na 0,9 procenta, po sezonním očištění však pouze na 1,4 procenta. Zdražila pravděpodobně většina položek spotřebního koše, s výjimkou pohonných hmot.
Ceny u čerpacích stanic v březnu vzrostly v případě benzinu meziměsíčně o skoro 20 procent a v případě nafty o téměř 30 procent. Důvodem byl strmý nárůst ceny surové ropy v důsledku války na Ukrajině. Duben přinesl v tomto ohledu jen mírnou úlevu, když ceny u čerpacích stanic klesly o zhruba 3,5 procenta.
V dubnu pravděpodobně dále akceleroval růst cen potravin a k dalšímu zdražení došlo i v případě elektřiny a plynu pro domácnosti. Vyšší ceny energií a materiálů se propisují také do cen ostatního zboží a služeb.
Dynamika jádrové inflace tak zůstává vysoká, když k ní přispívá i napjatý trh práce a prozatím silná poptávka. Celková meziroční inflace by tak měla dále zrychlit, podle nás z 12,7 procenta v březnu na 13,2 procenta v dubnu. Dvouciferná inflace zůstane podle naší prognózy až do konce roku a v průměru bude letos činit 12,6 procenta.
No kdo by to čekal? 😀 Ve státě kde jsou západní ceny a východní mzdy?
Jinak velice by mě zajímalo, jak může inflaci zhoršovat „napjatý trh práce“…