Politici si uvědomí hrozbu vysoké inflace vyplývající z rychlého růstu cen komodit i riziko ekonomické katastrofy kvůli nerealistickým lhůtám stanoveným pro přechod na zelenou energii, a proto odsunou plnění klimatických cílů na neurčito.
Na pět let odstraní byrokratické překážky pro investice do ropné produkce a na deset let pro investice do těžby zemního plynu, aby tak motivovali producenty k zajištění dostatečných dodávek za rozumné ceny, s jejichž pomocí bude možné realizovat přechod od současné energetiky k nízkoemisní energetice budoucnosti.
Podle IEA by ambiciózní cíl dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050 vyžadoval, abychom do roku 2030 omezili spotřebu ropy o 29 procent a spotřebu zemního plynu o deset procent, a i poté by bylo nutné ji dál rychle snižovat.
Vzhledem k těmto vyhlídkám začali dodavatelé tradičních energetických surovin omezovat další průzkum a těžbu do té míry, že už dnes nabídka nedostačuje poptávce, a cena energetických zdrojů, na nichž dosud závisí většina základní energeticky, stoupá.
To způsobilo růst cen a jejich volatility, a to nejen u energií, ale i u průmyslových kovů. Po většině z nich je totiž v rámci zelené transformace větší poptávka než doposud. Rostoucí poptávku po kovech ilustrujme příkladem: Pokud bude v roce 2030 zhruba 30 procent vozového parku jezdit na elektřinu, bude mezní změna poptávky po kovech odpovídat deseti až dvacetinásobku současné úrovně.
Kromě toho se rychlý růst cen energií promítl i do vyšších cen nafty a hlavně hnojiv. Rostou tedy náklady na zemědělskou výrobu, což vyvolává obavy o budoucnost produkce klíčových potravinářských plodin.
Jedním z klíčových faktorů omezujících investice potřebné nejen k dalšímu rozšiřování, ale i k udržení současné úrovně těžby a výroby energií je neochota investorů a bank půjčovat podnikům z těchto odvětví. Jak investoři, tak banky totiž stále častěji alokují svůj investiční kapitál mezi firmy na základě environmentálních, sociálních a správních kritérií (ESG).
Ceny komodit rychle stoupají a cesta k uhlíkové neutralitě se čím dál víc komplikuje. Politici se v roce 2022 mohou rozhodnout pro překvapivý, kontroverzní tah a dočasně uvolní environmentální restrikce ohledně nových investic do těžby energetických surovin. V případě ropy na pět let, v případě zemního plynu na deset.
Tento plán je prezentován jako jediný pragmatický způsob, jak umožnit přechod od současné vysoké spotřeby energií k vytoužené budoucnosti s nízkými emisemi a zároveň omezit riziko společenských nepokojů kvůli rostoucím cenám potravin a energií. Mohlo by se tak stát, že Shares Stoxx EU 600 Oil & Gas ETF posílí i o 50 procent, protože výše zmíněný plán vdechne celému sektoru energetiky nový život.
Autor je hlavní komoditní stratég Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
Jak naivní článek. Nečekejte od politiků s obrovskými platy, že dostanou rozum
Jen nám stratég Saxo Bank neprozradil koho je to plán. Jestli takto sní země střední Evropy mají zcela jistě smůlu.
Dobrý plán…..Aspoň si předražení europoslanci podřezali pod sebou větev!
UNIE už nemá páky na prosazení budoucnosti bez problémů. Zamotala se do globalizace tím nejhorším způsobem a my vidíme jak plody z globalizace pomalu a jistě zůstávají v ČÍNĚ a Rusku. Možná se Vám to nezdá ,ale fakt že Rus chce platbu v rublech není o něčem jiném, než se začít pást na globalizaci. Myšlenka, že ÚNIE najde jiného dodavatele je směšná, Jiní dodavatelé mají již svého odběratele.