Říká však, že na vyšší inflaci budou působit především vnější vlivy, jakou jsou vyšší ceny komodit či dražší vstupy do výroby. Zmírnit toto působení však podle Rusnoka v moci centrálních bankéřů není, lze nicméně předpokládat, že s návratem ekonomik do normálu tyto exogenní faktory postupně odezní.
To, co však bankéři ovlivnit dokáží, jsou poptávkové tlaky plynoucí z tuzemského trhu práce. Ten byl výrazně napjatý již před pandemií a podle guvernéra centrální banky se na tom během ní mnoho nezměnilo, když již nyní řada zaměstnavatelů hlásí významný nedostatek pracovních sil.
Trhu práce pomohla především silná podpora ze strany hospodářských politik, v důsledku níž u většiny domácností nedošlo k poklesu příjmů. Pokračující napětí na trhu práce a návrat ekonomiky k normálu jsou hlavním důvodem pro růst sazeb ČNB v letošním roce.
Ke zpřísnění měnové politiky by v letošním roce měla pomoci i silnější koruna, jenž se ve vývoji cen může promítnout poměrně rychle. To připouští i sám Rusnok. Vůči euru je tuzemská měna již nyní silnější než před pandemií.
Její posilování bude podle nás pokračovat také ve zbytku roku, když na jeho konci očekáváme kurz mírně pod 25 CZK/EUR. Aktuálně platná prognóza centrální banky, zahrnující pro letošní rok trojí nárůst sazeb, počítá na konci roku oproti nám s kurzem slabším o více než dvě procenta.
Z hlediska zvyšování úrokových sazeb Rusnok uvedl, že otázkou je pouze, jak rychlé bude a zdali začne již v červnu, nebo až v srpnu. My počítáme s prvním zvýšením v srpnu, červen je však reálným rizikem. Centrální bankéři byli dosud poměrně opatrní, když zmiňovali, že se se zvyšováním sazeb raději opozdí, než aby ho uspěchali.
Myslíme si tak, že počkají na novou prognózu a také na měsíční data potvrzující probíhající oživení ekonomiky. Vliv může mít i zmíněná koruna, která je v dosavadním průběhu roku o zhruba procento silnější, než jakou ČNB čekala. Pro celý letošní rok očekáváme dvojí zvýšení sazeb, konkrétně v srpnu a listopadu.
Finanční trh na dnes zveřejněný rozhovor s guvernérem centrální banky nereagoval, když očekávané zvyšování úrokových sazeb ze strany centrální banky je již zohledněno v současném ocenění korunových aktiv. Investoři pro letošní rok v souladu s prognózou ČNB očekávají trojí zvýšení sazeb.
Celý regionální trh byl tak ve znamení globálních vlivů, spočívajících v mírném poklesu akciových trhů a dluhopisových výnosů. Euro tak dnes vůči dolaru oslabilo o přibližně 0,2 procenta. V dopoledních hodinách ztrácela i koruna, odpoledne však došlo ke korekci a proti euru uzavírala poblíž hodnot z pondělka.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
