Takto silný růst nebyl očekáván, když ani naše prognóza, která byla nejblíže v rámci trhu, počítala s mírně nižším tempem (4,4 %). Zároveň byl revidován výsledek posledního čtvrtletí minulého roku, kdy nominální mzda v průměru stoupla o 7,1 procenta (místo 6,3 %) a reálná mzda poklesla o 0,5 procenta (místo -1,2 %).
Průměrná mzda v prvním čtvrtletí letošního roku byla 43 941 korun, což je o 2 884 Kč více ve srovnání s prvním kvartálem minulého roku. Hodnota mediánové mzdy aktuálně činí 36 651 korun.
Ve srovnání s předchozím čtvrtletím stoupla mzda po očištění o sezónní vlivy o 1,7 procenta. Dvouciferného nominálního nárůstu mzdového ohodnocení bylo dosaženo ve třech odvětvích.
Nejvíce vzrostly mzdy v odvětví zdravotní a sociální péče (+11,1 %), následuje odvětví administrativní a podpůrné činnosti (+10,2 %) a zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (+10,1 %). Naopak nejméně vzrostly mzdy v oblasti vzdělávání (+1,9 %) a ve veřejné správě a obraně; povinném sociálním zabezpečení (+2,1 %).
Z geografického pohledu tempo růstu nominálních mezd bylo nejnižší v hlavním městě (+6,2 %), nicméně stále si člověk pracující v Praze vydělá v průměru (více než 56 000 Kč) výrazně více než ve zbytku republiky.
Nejrychleji stoupaly mzdy ve Středočeském a Plzeňském kraji, a to o 7,6 procenta. Nejnižších příjmů je dosahováno stále v Karlovarském kraji, kde zaměstnanec v průměru obdrží na své výplatnici hrubou mzdu ve výši 37 089 korun.
Půst českých pracovníků skončil. Reálné mzdy konečně opět začaly růst zejména kvůli skokovému poklesu inflace až ke dvouprocentnímu cíli České národní banky. To se projevilo i na spotřebě domácností, která byla tahounem růstu české ekonomiky na začátku roku.
Reálné mzdy by měly i v dalším průběhu roku stoupat, ačkoli se inflace krátkodobě může dostat k horní hranici tolerančního pásma, což jsme viděli v dubnu. Domácí poptávka by ale měla být i po zbytek tohoto roku hlavním důvodem růstu české ekonomiky.
Autor je analytik Raiffeisenbank
(Redakčně upraveno)
