Realistický a proveditelný, takový je přístup členských států k energetické náročnosti budov

Analýza
V prosinci 2021 Evropská komise vydala revizi směrnice o energetické náročnosti budov v rámci balíčku Fit for 55, který má za cíl posunout Evropskou unii ke klimatické neutralitě a maximalizovat její nezávislost na zdrojích.
Budovy přestávají být vnímány jako nákladný spotřebič, ale naopak se mají podílet na výrobě energie. Ilustrační foto: Pixabay.com

Směrnice o energetické účinnosti je jedním ze stěžejních legislativních aktů vydaných za účelem podpory snížení potřeby energie v budovách, jež v Evropské unii tvoří 40 procent spotřeby veškeré energie a 36 procent emisí skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého.

V úterý 25. 10. 2022 přijaly členské státy tzv. obecný přístup ke směrnici o energetické náročnosti budov pod vedením českého předsednictví v Radě EU. Oproti návrhu Evropské komise doznalo znění značných změn, které směrnici posunuly do podoby, jež je pro Českou republiku přijatelná a realizovatelná.

S asociací Šance pro budovy jsme byli u toho a na celém deset měsíců dlouhém vyjednávání se značnou měrou podíleli. Spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu jsme formovali národní pozici a prostřednictvím našich evropských partnerů a europoslanců pak vysvětlovali česká specifika i na půdě EU.

Díky spolupráci se problematické body směrnice, které jsme komentovali už při vydání, podařilo narovnat a posunout směřování v budovách do ekonomicky efektivní podoby.

PSALI JSME:
Energetické štítky znevýhodňují malé rodinné domy

První koncept minimálních energetických standardů (MEPS), které cílí na rychlejší a efektivnější renovace stávajícího fondu budov, sledoval dobrý účel, ale neměl dobré provedení.

Komise navrhovala renovovat celý fond budov do třídy E do roku 2030 nebo 2033 v závislosti na typu vlastníka budovy. To nebylo časově reálné. Navíc třídy jsou však v každém členském státu nastaveny podle jiných technických výpočtů a zahrnují rozdílný počet budov.

Nově byl přijatý postupný model renovací, který jsme dlouhodobě prosazovali, tedy podle typu vlastníka a bez bezprostředního navázání na energetické třídy. V první řadě jsou akcentovány úpory v nerezidenčním sektoru.

Do roku 2030 by se měl minimalizovat počet energeticky nejnáročnějších budov. Regulace by se týkala obecně těch budov, které jsou vytápěné fosilními palivy, dosud na nich nebyla provedena žádná významná renovace a zároveň patří mezi 15 procent státem definovaných nejhorších budov v České republice.

PSALI JSME:
Od roku 2022 se u novostaveb zpřísní energetické požadavky

Takové budovy by do roku 2030 neměly přesáhnout spotřebu energie, kterou si určí sám členský stát. V praxi to bude znamenat, že se budovy přiblíží lepší energetické třídě. Spotřeba energie v residenčním sektoru bude snižována postupně, a to podle státem určené lineární trajektorie.

Upraven byl také koncept bezemisních budov. Budovy přestávají být vnímány jako nákladný spotřebič, ale naopak se mají podílet na výrobě energie. V původním návrhu Komise byl termín bezemisní budova navázán čistě na spotřebu energií, což nekorespondovalo s celkovou potřebou směřovat ke klimatické neutralitě.

Obecný přístup Rady EU posouvá nové budovy zodpovědnějším směrem. Od roku 2030, respektive 2028 u veřejných budov, by novostavby neměly produkovat žádné lokální emise z fosilních zdrojů. Pokračuje se tak v dlouho nastaveném trendu, kdy je kladen důraz na snižování potřeby energie v budovách a zároveň větší pokrytí této spotřeby z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky.

Neznamená to však, že budou vznikat pouze ostrovní budovy. K vytápění se bude využívat převážně elektřina ze sítě a účinných teplárenských soustav, doplněná o vlastní nebo komunitní výrobu elektřiny.

PSALI JSME:
Plánujete modernizaci vašeho domu nebo stavíte nový? Nová zelená úsporám motivuje Čechy ke kvalitnějším renovacím

Technické nastavení si členské státy stanoví samy a bude se odvíjet od současné národní legislativy. Stále bude brána v potaz nákladově-optimální úroveň. Nově by měly státy zavést třídu A+, která definuje budovy s pozitivní energetickou bilancí.

Zároveň se směrnicí zavádí povinnost zahrnout do průkazu energetické náročnosti budovy (PENB) ukazatel potenciálu globálního oteplování. Tento ukazatel bude zohledňovat emise uhlíku v celém životním cyklu budovy a jeho výpočet bude v průkazu od roku 2030, respektive 2027 pro budovy s plochou větší než 2000 m2. Ukazatel má pouze informativní charakter pro vlastníka budovy.

Návrh členských států je promyšleným a dlouho vyjednávaným kompromisem, který by Evropský parlament měl přinejmenším vnímat jako technicky proveditelný. Koncept je správnou reakcí na současnou energetickou situaci a povede k vyšší nezávislosti vlastníků budov i státu na strategických energetických surovinách. Trh se již vydal tímto směrem a legislativa mu vymezí náležité podmínky.

Bude však záležet i na tom, jak si Rada Evropské unie dokáže své názory prosadit v trialogu, tedy na jednání mezi Komisí, Parlamentem a Radou. Výsledné znění směrnice očekáváme v polovině roku 2023, kdy by mělo být jasné, jaké povinnosti budou pro sektor budov a zejména pro členské státy závazné.

Autorka je ředitelka profesního svazu Šance pro budovy
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Na výběr nemáme: Zelený diktát z Bruselu zdraží byty i domy a sníží kvalitu bydlení

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Právo

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB