Objem dlouhodobého dluhu dosáhl 2,61 bilionu korun a jeho růst výrazně zpomalil – meziročně se dlouhodobý dluh zvýšil o 332,3 miliard korun, ve srovnání s prvním čtvrtletím 2022 je to jen o 51,5 miliardy korun více, což je nejmenší čtvrtletní přírůstek za poslední rok a půl. Projevil se tak vliv rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů, které oslabily zájem lidí o tyto úvěry.
Celkový objem krátkodobého dluhu ke konci druhého čtvrtletí činil 526,2 miliardy korun, přičemž meziročně narostl o 33,2 miliardy (+6,7 %).
Před pandemií covid-19 docházelo k postupnému slábnutí poptávky po krátkodobých úvěrech na spotřebu. Přibližně od poloviny loňského roku nicméně dochází k postupnému oživování poptávky po tomto typu úvěrů.
„Úvěrový trh prochází v letošním roce proměnou oproti předchozímu období. Na jednu stranu ho ovlivňují rostoucí sazby hypoték a omezení jejich dostupnosti, naopak ty krátkodobé prožívají určitý restart,“ informoval Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací (NRKI).
Objem nových dlouhodobých úvěrů, jak uvedl, se ve druhém čtvrtletí meziročně snížil o téměř polovinu: „Přitom musíme brát v úvahu to, že řada z těchto úvěrů byla ještě sjednána za dříve dohodnutých podmínek, a tedy s lepšími sazbami, než jsou aktuálně nabízeny. Ve druhém pololetí tohoto roku proto očekáváme další snížení zájmu o dlouhodobé úvěry na bydlení.“
I přes snižující se zájem o nové dlouhodobé úvěry stále roste celkové zadlužení domácností těmito úvěry. Je to způsobeno tím, že lidé si půjčují stále vyšší částky hypotečních úvěrů. U krátkodobých úvěrů dochází také ke zvyšování průměrné částky dluhu na klienta. Velká část krátkodobých úvěrů je využívána na pořízení nových a ojetých automobilů, jejichž cena se po pandemii zvyšuje.
Pozitivní zprávou je, že lidí, kteří nesplácí své závazky, je rok od roku méně. Meziročně se celkový objem ohroženého dluhu snížil o 5,5 procenta na 27,4 miliardy korun. Klientů, kteří nespláceli řádně svůj dlouhodobý dluh, bylo ke konci druhého čtvrtletí celkem 10 318, což je o 14,6 procenta méně, než ve stejném období loňského roku.
Objem ohroženého dlouhodobého dluhu meziročně klesl o 20,2 procenta na 5,3 miliardy korun. V případě krátkodobých úvěrů se počet klientů, kteří nebyli schopni tyto úvěry splácet, snížil na 172 761 osob, tedy o 4,1 procenta a objem klesl o 1,2 procenta na 22,2 miliardy korun. Zatímco své dlouhodobé závazky nesplácelo pouze 0,9 procenta dlužníků, v případě krátkodobých úvěrů to bylo přibližně 7,6 procenta.
„Nízký počet klientů s ohroženým dluhem poukazuje na to, že se lidé v očekávání složitého vývoje ekonomiky snaží mít své dluhy splacené a chovají se zodpovědně,“ uvedla Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací (BRKI). Zároveň upozornila, že stále více lidí dnes žádá o dlouhodobý i krátkodobý úvěr současně, což lze potenciálně vyhodnotit jako rizikové chování.
