Regulace provizí ve hře i po pádu zákona

Poslanci těsnou většinou hlasů neschválili novelu zákona o pojišťovnictví, který má do české legislativy zavést nové evropské směrnice. Ze 147 přítomných poslanců bylo pro 71, o tři hlasy méně, než bylo ke schválení této právní normy třeba. Přestože se jednalo o koaliční návrh, hlasování se zdrželi poslanci ČSSD a část lidovců.

Ilustrační foto: Pixabay

Reagovali tak na skutečnost, že většina poslanců z klubu ANO neschválila koaliční pozměňovací návrh ani dříve podaný pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla (ČSSD), jejichž cílem bylo regulovat výši provize u životního pojištění a přispět k ochraně spotřebitele.

Novela zákona o pojišťovnictví tak musí být znovu projednána vládou a předložena poslancům. Nebude tedy patrně platit od ledna příštího roku, jak požaduje Evropská unie, za což podle ministra financí Andreje Babiše hrozí Česku pokuta od Evropské komise, protože ČR bude zřejmě jedinou zemí unie, která nesplní pravidla nové evropské směrnice. Jejím hlavním cílem je regulovat náklady pojišťoven.

Podle kompromisního pozměňovacího návrhu, s nímž souhlasilo ministerstvo financí, měla být doba pro vyplácení provizí u životního pojištění prodloužena ze dvou na pět let a tato odměna vyplácena zprostředkovatelům rovnoměrně. Stejně jako u pojistek uzavřených na méně než pět let.

Padl by tak dřívější Šinclův návrh stanovit strop pro výplatu provizí u životních pojistek ve výši 150 % ročního pojistného. Cílem změn bylo zabránit předčasnému rušení životních pojistek. Chystaná změna nově upravila i výši nákladů, které si mohou pojišťovny účtovat během prvních pěti let trvání smlouvy. Měly činit šedesátinu celkové částky za každý měsíc doby trvání smlouvy.

Regulace provizí u životních pojistek však zůstává stále ve hře. Zatímco pojišťovny s ní souhlasí, zprostředkovatelé ji odmítají.

„Cílem navrhované úpravy bylo posílit motivaci zprostředkovatelů k dlouhodobé péči o klienty s životním pojištěním a omezení nekalých praktik zprostředkovatelů, kteří často nutí klienty ke zbytečnému a nevýhodnému ukončování těchto smluv a uzavírání nových. Je škoda, že tato možnost prozatím nebyla využita,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.

„Skutečnost, že byl kvůli sporu o regulaci provizí shozen ze stolu celý zákon o pojišťovnictví, nás mrzí, na druhou stranu ale vítáme, že neprošel lobbistický návrh pojišťoven na regulaci provizí, který by poškodil spotřebitele,“ kontroval šéf Unie společností finančního zprostředkování a poradenství Jiří Šindelář.

Názory odborníků na tuto záležitost se liší. Ředitel poradenských služeb pro pojišťovnictví ve společnosti Deloitte ČR Karel Veselý pokládá z hlediska ochrany spotřebitele za pochopitelné, že má být regulováno rezervotvorné životní pojištění. Sporné je to však podle jeho názoru u čistě rizikového životního pojištění a připojištění pro případ úrazu či nemoci.

Analytik Ondřej Záruba z firmy Comsense Capital se naopak domnívá, že má smysl regulovat rezervotvorné i rizikové pojištění, které neobsahuje takzvanou investiční složku. Poukazuje v této souvislosti na to, že jsou díky spirále, kterou v posledních letech roztočila distribuce, provize u obou typů životního pojištění velmi vysoké, přičemž odměna zprostředkovateli samozřejmě ovlivňuje ceny pojištění.

Lídr hnutí ANO Andrej Babiš v první emotivní reakci naznačil, že páteční rozhodnutí poslanců nastolilo otázku o budoucnosti vládní koalice.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Pojištění

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.