Celková inflace v zemích eurozóny dosáhla v dubnu meziroční hodnoty 7,5 procenta, podle našich analytiků lze za prudkým nárůstem cen hledat kombinaci několika faktorů – silné ekonomiky a jejího opětovného otevření po pandemii, ale i problémy v pružnosti dodavatelských řetězců, kdy stále křehký globální systém výroby a distribuce nezvládal držet krok s poptávkou po pandemii.
Ruská agrese na Ukrajině pak tlak na růst cen ještě dále zvýšila – především v segmentu komodit, nejvíce pak energií. S tím, jak se konflikt na Ukrajině prodlužuje, a v Číně se objevují nová ohniska nákazy covid-19, jsou důsledky rostoucích životních nákladů dalekosáhlé a vyvolávají závažné otázky o vhodnosti běžně používaných inflačních modelů a z nich odvozených politických rozhodnutí.
Přestože se analýza věnovala eurozóně, inflační dynamika je podobná i v těch zemích Evropské unie, které zatím společnou měnu nepoužívají, včetně České republiky. Podle dat Českého statistického úřadu inflace v dubnu meziročně vzrostla o 14,2 procenta; ve srovnání s předchozím měsícem ceny stouply o 1,8 procenta.
Navíc se dá očekávat, že inflační vrchol je stále teprve před námi. Na základě našich základních prognóz vývoje, bez embarga EU na dovoz ruské ropy a plynu, očekáváme, že celková inflace dosáhne vrcholu ve druhém čtvrtletí roku 2022. Tento výsledek by platil i v případě, že by ceny energií zůstaly na současné zvýšené úrovni až do konce příštího roku.
V případě nepříznivého scénáře v podobě embarga EU na ruský vývoz energií, které by dále zvýšilo ceny, by se vrchol celkové inflace posunul až na konec roku. Naši analytici očekávají, že se inflace v eurozóně v letošním roce stabilizuje na úrovni 6,5 procenta a v příštím roce na 2,5 procenta. Jádrová inflace by nicméně měla zůstat neobvykle vysoká – meziročně v průměru 2,5 procenta.
To je více, než dvojnásobek v desetiletí před pandemií covid-19. Jádrová inflace se na růstu spotřebitelských cen v letech 2001-2021 podílela 55 procenta. Naši odborníci však odhadují, že v roce 2022 bude pouze 35 procent celkové inflace připadat na jádrovou inflaci a zbytek na rostoucí ceny potravin (17 %) a energií (48 %).
Autorka je ředitelka Allianz Trade pro ČR
(Redakčně upraveno)
