Ideální výše stravenky vyplývá z aktuální vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí, které pravidelně upravuje výši stravného na pracovních cestách v reakci na růst spotřebitelských cen. Podle nové vyhlášky pro rok 2023 základní stravné na cestách vzrostlo na 153 korun z předchozích 142 korun. Od nové částky se odvíjí i hodnota optimální stravenky, u které nejvýrazněji uspoří na daních a odvodech jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci.

Je to podruhé v krátké době, kdy ministerstvo sáhlo k navýšení – naposledy to bylo loni v srpnu.

Hodnota optimální stravenky se v návaznosti na to zvýšila tehdy ze 150 na 180 korun. Nyní tedy přichází její další růst, tentokrát o 15 korun.

Vysoká inflace

Ministerstvo svým rozhodnutím reaguje na prudký nárůst cen v sektoru stravování. Inflace v tomto odvětví v meziročním srovnání v listopadu dosáhla 26 procent.

To je téměř o deset procent více, než byl celkový nárůst cenové hladiny, která meziročně vystoupala na 16,2 procenta. Vstupy přitom restauracím zdražují ještě rychleji – růst cen potravin byl naposledy 27,1 procenta.

Celkové navýšení optimální hodnoty obědové poukázky o 45 korun za jeden rok dává firmám podle společnosti Edenred příležitost k tomu, jak za daňově výhodných podmínek zlepšit odměňování zaměstnanců.

PSALI JSME:
Stravenkové společnosti zatajují vysoké provize u elektronických stravenek

„Aktuální je to zejména s ohledem na současnou ekonomickou situaci, kdy firmy hledají úspory a potřebují se chovat v oblasti odměňování co nejhospodárněji,“ řekla Aneta Martišková, členka vedení společnosti Edenred.

Příspěvek na stravné je jedním z efektivních nástrojů zaměstnanecké politiky – umožňuje firmám díky výrazné daňové úspoře přilepšit zaměstnancům za mnohem příznivějších podmínek, než je tomu u mezd a je výhodnější také než další benefity. Je to díky tomu, že stravenky jsou pro zaměstnavatele uznatelné jako daňový náklad, ale zároveň se z nich neplatí ani zdravotní a sociální pojištění.

Zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do výše 70 procent vyhláškou stanoveného stravného, maximálně však 55 procent hodnoty stravenky. To je rozdíl oproti současnému zaměstnaneckému stravovacímu paušálu. Ten se totiž nad hranici optimálního stravného daní podobně jako mzda.

PSALI JSME:
„Diety“ se letos kvůli inflaci poprvé zvyšují už v průběhu roku

Nevyužitý potenciál

Společnost Sodexo Benefity připomněla, že k tak rekordnímu nárůstů hodnoty stravenek – o 45 korun za rok – došlo poprvé v historii. Sodexo je největším poskytovatem benefitů na tuzemském trhu, její stravenkovou kartu aktuálně využívá více než 300 tisíc uživatelů a další desetitisíce lidí mají k dispozici papírové stravenky.

„V předcházejících letech se hodnota zvyšovala spíše v řádu jednotek korun než jejich desítek. Hodnota daňově nejvýhodnější stravenky se tak téměř vyrovná s průměrnou cenou obědů, která byla na konci listopadu 179 korun, ale například v Praze již přesáhla 200korunovou hranici,“ uvedla Tereza Knířová ze společnosti Sodexo Benefity v tiskové zprávě, kterou má FAEI.cz k dispozici.

Ve shodě se společností Edenred sdělila, že stravenky jsou ideálním prostředkem, jak zaměstnancům efektivně přilepšit v současném turbulentním období. „Firmy ale jejich potenciál ani zdaleka nevyužívají. Nejčastější hodnota příspěvku na stravování je u našich klientů aktuálně 110 korun za den,“ dodala Knířová.

PSALI JSME:
Hodnota optimální stravenky vzroste v roce 2022 na 150 Kč

Zvýšení stravného má vliv i na denní limit stravovacího paušálu – v jeho případě je denní limit pro letošní rok 107,10 koruny. Když zaměstnavatel poskytuje na obědy tuto nebo nižší sumu, neplatí zaměstnanec žádné daně ani odvody.

„Pokud zaměstnavatel bude přispívat na stravování vyšší částkou, vše nad tento denní limit podléhá na straně zaměstnance jak dani z příjmu, tak odvodům pojistného,“ připomněla Knířová. „Naproti tomu ze stravenek zaměstnanec žádné daně ani pojistné neodvádí a daňová zátěž je pouze na straně zaměstnavatele.“

Kritika paušálu

Ministerstvo financí před dvěma lety prosadilo, aby byl vedle klasických poukázek na oběd zaveden rovněž finanční paušál. Argumentovalo také tím, že to umožní výhodnější stravování až milionu dalších zaměstnanců.

PSALI JSME:
V Praze na oběd za dvě stovky, brzy to čeká i další kraje

Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) v analýze, kterou zveřejnilo na svém webu, uvedlo, že se stravenkový paušál v tomto směru neosvědčil. Nové strávníky do systému totiž téměř nepřinesl, pracovníci peníze z paušálu ve většině případů nevyužívají k nákupu obědů v pracovní době, naopak se pro firmy stává zajímavým nástrojem daňové optimalizace v celkové výši několika miliard korun ročně.

CETA doporučilo, aby stát i nadále podporoval zaměstnanecké stravování, ale měl by upřednostnit systém zaměstnaneckých kantýn a současný systém zaměstnaneckých stravenek tlačit k digitalizaci a denním limitům na platbu.

„Stravenkový paušál je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, neboť do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nichž navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době,“ poznamenal Jan Šincl, analytik CETA.

PSALI JSME:
Stravenky zrušme, pomůže to celé ekonomice