Téměř devadesát procent Vietnamců jsou podle Wintera mírumilovní buddhisté a podobný poměr bude také u Vietnamců žijících v Česku. „Doma v modlitebním koutku k trvale vystaveným fotografiím svých zesnulých rodinných příslušníků dávají Vietnamci kromě rituálních peněz i malá papírová auta, domky a hlavně mnoho krásných květin a ovoce, které měli zesnulí rádi,“ doplňuje odborník.
Zatímco v tuzemsku žijící vietnamské komunitě je význam rituálních bankovek jasný, nebezpečí nastává, když se tyto napodobeniny dostanou do nesprávných rukou. Například letos v dubnu informovala policie o případu čtyřiatřicetiletého podvodníka, jemuž se v jedné z chebských trafik podařilo během jediného dne hned třikrát napálit prodavačku. Díky kamerovému záznamu policisté pachatele, který způsobil škodu téměř deset tisíc korun, ihned poznali. Takový podvod totiž neudělal poprvé.
Co je trestný čin
„S reprodukcemi a napodobeninami bankovek, které jsou primárně určeny a používány k rituálním účelům, se Česká národní banka (ČNB), orgány činné v trestním řízení a Celní správa České republiky dlouhodobě setkávají,“ uvádí ve svém blogu na webu centrální banky Karin Suchánková. Rozměry a grafická podoba rituálních peněz však velmi často odporují požadavkům obsaženým v zákoně o oběhu bankovek a mincí a jeho prováděcí vyhlášce.
Tyto obecně závazné právní předpisy stanovují podmínky, za nichž lze vyrábět reprodukce tuzemských či cizozemských bankovek nebo předměty, které tyto bankovky napodobují (tzv. napodobeniny). Reprodukce a napodobeniny přitom vznikají a mají sloužit k jiným účelům než k jejich úmyslnému uvádění do peněžního oběhu. Pak by totiž šlo o padělání peněz a to je trestný čin.
Aby rituální peníze směly být vydávány, dováženy, prodávány, drženy či rozšiřovány, musejí být v souladu s požadavky příslušných obecně závazných právních předpisů; zejména pak jejich velikost nesmí odpovídat reprodukovaným či napodobovaným bankovkám, upozorňuje ČNB.
Napodobeniny dolarů z „pekelné banky“
Grafická podoba a technické provedení rituálních peněz se v průběhu času podle Suchánkové měnily a stále mění. „Nejstarší rituální peníze, s nimiž jsme se na našem území setkali, byly podle země původu považovány za hongkongské a tchajwanské dolary, přestože neobsahovaly jejich grafické prvky. Ve skutečnosti tyto rituální peníze představovaly svou základní výtvarnou kompozicí napodobeniny amerických dolarů,“ uvádí Karin Suchánková.
Příkladem rituálních peněz vietnamského původu, které se vyskytovaly v České republice ve druhé polovině 90. let, je podle Suchánkové poměrně věrná, i když velmi jednoduchá reprodukce „starých“ amerických dolarů. „Od roku 2010 se rituální peníze vyskytují také jako eura v nominálních hodnotách 50, 100, 200, 500 a také v neexistující nominální hodnotě 1000 eur,“ dodává.
Společným znakem všech typů rituálních peněz je jejich označení odkazující na rituální použití, které je vyjádřeno buď v angličtině „Hell Bank Note“, anebo ve vietnamštině „Ngân Hàng Địa Phủ“. Od prvního výskytu v roce 1988 až dosud bylo na našem území zadrženo centrální bance předáno 119 typů a variant rituálních peněz v celkovém množství přes tři miliony kusů. „Z čehož téměř 90 % představovala grafická úprava amerických dolarů. Větší množství rituálních peněz je obvykle baleno do balíčků a svazků, někdy i s dalšími rituálními pomůckami,“ uzavírá Suchánková.
