Pro výraznější snížení úrokových sazeb o 50 bazických bodů hlasoval člen bankovní rady Tomáš Holub, který ho prosazoval již na zářijovém jednání. Naopak viceguvernérka Eva Zamrazilová chtěla měnovou politiku ponechat přísnější a hlasovala tak pro stabilitu sazeb. Zbylých pět členů bankovní rady pak podpořilo zmíněné snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.
Zveřejněný záznam z posledního zasedání ČNB ukazuje na to, že stabilita úrokových sazeb byla na listopadovém jednání pro většinu bankovní rady reálnou možností. V diskuzích bankovní rady nadále dominovala proinflační rizika. K tomu přispěla nově zveřejněná prognóza sekce měnové, která pro příští rok výrazně zvýšila svůj odhad inflace z původních rovných dvou procent na 2,6 procenta.
Bankovní rada se navíc obává toho, že meziroční inflace ve zbytku roku překročí horní hranici tolerančního pásma centrální banky a dostane se tedy nad tři procenta. Významným rizikem ve směru vyšší inflace je podle bankovní rady oslabení koruny, které by podle nové prognózy ČNB mělo kontinuálně probíhat v podstatě až do konce roku 2026.
Kurz tuzemské měny by se tak v následujících více než dvou letech neměl dostat pod hranici 25 CZK/EUR. Pro prosincové zasedání prozatím stále počítáme se snížením úrokových sazeb o dalších 25 bazických bodů, s ohledem na výše uvedené je však stabilita sazeb významným rizikem. Je pravděpodobné, že prosincové zasedání bude ovlivněno posledními čísly inflace.
Ta v říjnu v důsledku nižší srovnávací základny zrychlila z meziročních 2,6 procenta na 2,8 procenta. Před prosincovým zasedáním ČNB bude zveřejněn ještě listopadový údaj, u kterého ale v tuto chvíli nepředpokládáme, že by měl přesáhnout tři procenta meziročně. Hodně bude záviset na vývoji cen potravin, důležitá ale bude i jádrová inflace, jejíž meziměsíční dynamika se v říjnu zvýšila.
Optikou delšího výhledu by ale podle nás měl pokles úrokových sazeb v důsledku slabé ekonomiky pokračovat. Na každém ze zasedání až do května příštího roku očekáváme snížení sazeb ČNB o 25 bazických bodů až na konečná tři procenta v případě základní repo sazby. Naše prognóza vývoje ekonomiky a inflace se pro příští rok významně liší od té z pera centrální banky.
My nevěříme ve výrazné oživení ekonomické aktivity na přelomu letošního a příštího roku, které ukazuje prognóza centrální banky. Naopak si myslíme, že jak spotřebitelská poptávka, tak i průmyslová produkce zůstanou utlumené. To v příštím roce podle nás povede k růstu tuzemské ekonomiky pouze o 1,5 procenta, zatímco ČNB očekává 2,4 procenta.
Přispět by k tomu měl i umírněný růst mezd. To by mělo podle nás pomoci ke snížení inflace v roce 2025 do blízkosti dvou procent oproti centrální bankou očekávanému zrychlení cenového růstu z letošních 2,5 na 2,6 procenta. Centrální bankou očekávané a bankovní radou obávané kontinuální oslabování české koruny nepovažujeme za pravděpodobné.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
