V roce 2022 se stalo několik událostí, které ovlivnily celý svět. A přitom minulý rok začal nadějně. Pandemie koronaviru po dvou dlouhých letech začala ustupovat a zdálo se, že se ekonomika vzpamatuje. Dopady pandemie se však začaly projevovat, a to v podobě tempa růstu inflace.
Příčinou byla mimo jiné uvolněná fiskální politika během pandemie, kdy česká vláda pumpovala do ekonomiky velké množství peněz. Rostoucí lednová inflace byla způsobena rovněž nárůstem osobních a materiálových nákladů společností v roce 2021.
Dalším důvodem bylo zvýšení nákladů na vlastnické bydlení, které má při měření inflace v ČR velký význam. Za zvyšujícími se náklady na vlastnické bydlení stálo ukončení dočasného prominutí DPH na elektřinu a plyn, což vedlo ke zdražení energií. Loňská lednová makroekonomická predikce ministerstva financí předpovídala 8,5% meziroční nárůst spotřebitelských cen.
Klíčovou událostí roku byl loňský únorový vpád ruských vojsk na Ukrajinu, který otřásl celým světem. Kromě desetitisíců životů statečných Ukrajinců, které tato válka vzala, přinesl konflikt také ekonomické důsledky, které pociťují všechny evropské země.
Kvůli vysoké závislosti evropských států na dodávkách zemního plynu a ropy z Ruska byla ekonomicko-energeticky ochromena celá Evropa. Nejistota a strach z budoucího vývoje v roce 2022 rapidně zvedly ceny pohonných hmot. V prvním pololetí tohoto roku tak zdražily ceny benzinu a nafty a česká vláda byla nucena snížit spotřební daň na motorovou naftu.
V uplynulém roce jsme byli svědky také bující energetické krize. Současný způsob tvorby ceny elektřiny v Evropě je do velké míry závislý na ceně plynu. Plynové elektrárny představují takzvaný závěrný zdroj, tedy poslední zdroj, který je nutný pro uspokojení dané poptávky. Ruská agrese na Ukrajině však významně přispěla ke zvýšení cen plynu a tím pádem i elektrické energie.
Na zdražování elektřiny se podílí také růst cen emisních povolenek, které mají nasměrovat investice firem do výroby elektřiny pomocí technologií s nižšími emisemi. V neposlední řadě přispělo k růstu ceny elektrické energie také zavírání uhelných a jaderných elektráren v Evropě, což souviselo se zelenou politikou Evropské unie.
Energeticky náročná odvětví průmyslu tak poznamenaly zvyšující se výrobní náklady, což některé společnosti dostalo do finančních potíží. Některé podniky byly nuceny nastalou situaci řešit omezováním nebo zastavováním výroby nebo propouštěním zaměstnanců.
Vysoké ceny energií, se projevily i v cenách ostatního zboží a služeb a ovlivnily další růst inflace. Na růst míry inflace reagovala během roku také Česká národní banka (ČNB), která navyšovala úrokové sazby. Snižování reálné hodnoty peněz a s tím spojená nejistota z budoucího vývoje cen, se odrazily ve zpomalování ekonomického růstu.
Podle makroekonomické predikce ministerstva financí z listopadu loňského roku se předpokládá, že průměrná míra inflace v ČR měla v roce 2022 v průměru dosáhnout 15 procent, což je ve srovnání s predikcí z ledna 2022 znatelný nárůst, který byl ovlivněn výše zmíněnými skutečnostmi, které nemohly být předpovězeny.
Autorka je managing partnerka znalecké kanceláře Equity Solutions Appraisals
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
